Británie svoje vojáky na Ukrajinu nepošle. Ne oficiálně

Spojené království neplánuje vyslat své vojáky na Ukrajinu, potvrdil britský ministr zahraničí David Lammy. Reagoval tak na zprávy francouzského deníku Le Monde, podle kterých Francie a Británie zvažují společný plán zahrnující nasazení vojáků či soukromých obranných společností na Ukrajině.

Lammy na setkání ministrů zahraničí G7 v Itálii uvedl, že Velká Británie nadále podporuje Ukrajinu zejména výcvikem vojáků, ale nasazení britských jednotek přímo na bojiště vyloučil, uvedl server SkyNews.

„Jasně jsme deklarovali, že Británie je připravena nadále poskytovat Ukrajincům výcvik a podporu, ale naší dlouhodobou pozicí je, že neplánujeme nasazení britských vojáků v oblasti konfliktu,“ uvedl Lammy pro italský deník La Repubblica.

Mluvčí britského premiéra rovněž potvrdil, že vláda „nemá žádné plány“ na vyslání vojáků na Ukrajinu.

Na otázku, zda by místo vojáků mohly být nasazeny soukromé obranné společnosti z Británie, Lammy odpověděl vyhýbavě. Opět zdůraznil, že Británie bude pokračovat v poskytování výcviku a vojenské pomoci, ale nepodnikne kroky, které by zahrnovaly přímou účast britských sil na ukrajinském bojišti.

Zatímco britská vláda jasně vylučuje nasazení vlastních vojáků, francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot naznačil, že Francie nevylučuje žádné možnosti. „Neodmítáme žádnou variantu,“ odpověděl Barrot na otázku, zda by Francie mohla zvážit vyslání vojáků do přímých bojů.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 poskytuje Velká Británie Kyjevu rozsáhlou pomoc. Podle britského ministerstva obrany absolvovalo od té doby přes 45 000 ukrajinských vojáků výcvik na britském území.

Britský závazek vojenské a humanitární pomoci Ukrajině zůstává pevný, přičemž vláda opakovaně zdůrazňuje svou připravenost pokračovat v této podpoře tak dlouho, jak to bude nutné.

Diskuze o vyslání voják na Ukrajinu, které byly obnoveny v kontextu možného oslabení americké podpory Kyjevu, se staly hlavním tématem při nedávném setkání britského premiéra Keira Starmera a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona při listopadových vzpomínkových událostech ve Francii.

Podle zdrojů Le Monde se obě země věnují otázkám obranné spolupráce, která by mohla zahrnovat vytvoření užší koalice evropských spojenců zaměřených na podporu Ukrajiny a širší evropské bezpečnosti.

„Jednání mezi Spojeným královstvím a Francií o bezpečnostní spolupráci pokračují,“ uvedl britský vojenský zdroj. „Prioritou je posílení obranné aliance, která zajistí nejen bezpečnost Ukrajiny, ale i celé Evropy.“

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot při své návštěvě Londýna 22. listopadu upozornil, že podpora Západu Ukrajině nesmí být omezena přísnými podmínkami. Udůraznil, že spojenci by si měli zachovat flexibilitu a být připraveni reagovat na eskalaci konfliktu.

„Neměli bychom stanovovat žádné červené linie v naší podpoře Ukrajině,“ uvedl Barrot. Na otázku, zda by Francie mohla vyslat vojáky na Ukrajinu, odpověděl: „Nevylučujeme žádnou možnost.“

Vyslání evropských vojáků na Ukrajinu zůstává kontroverzním tématem. Návrh, který prezident Macron představil již na únorovém setkání spojenců Kyjeva v Paříži, narazil na silný odpor některých evropských zemí, v čele s Německem. Berlín dlouhodobě prosazuje zdrženlivější přístup k vojenské angažovanosti Západu v konfliktu.

Návrh však získal nový impuls díky zintenzivnění francouzsko-britských jednání. Obě země se snaží vytvořit pevné jádro evropských států, které by byly ochotné jít dál, než je současná úroveň podpory.

Přestože Elysejský palác ani francouzské ministerstvo obrany oficiálně nepotvrdily přímou účast francouzských jednotek na Ukrajině, v zákulisí údajně již několik měsíců probíhají přípravy na různé scénáře podpory. Klíčovým aktérem v této oblasti je společnost Défense Conseil International (DCI), která úzce spolupracuje s francouzským ministerstvem obrany na realizaci vojenských kontraktů a sdílení odborného know-how.

DCI, jejíž většinovým vlastníkem je stát s podílem 55 %, zaměstnává převážně bývalé vojáky. Tato organizace má již nyní zkušenosti se zaškolováním ukrajinských jednotek, které probíhá ve Francii i v Polsku. V případě potřeby je připravena rozšířit své aktivity přímo na Ukrajinu a zajišťovat nejen výcvik, ale i údržbu francouzské vojenské techniky dodané Kyjevu.

DCI navázala kontakt s britskou společností Babcock, která oznámila přípravné práce na vytvoření technické podpory pro Ukrajinu. Tento projekt by zahrnoval opravy vojenské techniky, včetně generálních oprav vozidel, a posílil by možnosti ukrajinské armády na bojišti. Britská a francouzská spolupráce tak signalizuje snahu koordinovat vojenské aktivity a zajišťovat dlouhodobější podporu Kyjevu.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Velká Británie Armáda U.K.

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy