Británie svoje vojáky na Ukrajinu nepošle. Ne oficiálně

Spojené království neplánuje vyslat své vojáky na Ukrajinu, potvrdil britský ministr zahraničí David Lammy. Reagoval tak na zprávy francouzského deníku Le Monde, podle kterých Francie a Británie zvažují společný plán zahrnující nasazení vojáků či soukromých obranných společností na Ukrajině.

Lammy na setkání ministrů zahraničí G7 v Itálii uvedl, že Velká Británie nadále podporuje Ukrajinu zejména výcvikem vojáků, ale nasazení britských jednotek přímo na bojiště vyloučil, uvedl server SkyNews.

„Jasně jsme deklarovali, že Británie je připravena nadále poskytovat Ukrajincům výcvik a podporu, ale naší dlouhodobou pozicí je, že neplánujeme nasazení britských vojáků v oblasti konfliktu,“ uvedl Lammy pro italský deník La Repubblica.

Mluvčí britského premiéra rovněž potvrdil, že vláda „nemá žádné plány“ na vyslání vojáků na Ukrajinu.

Na otázku, zda by místo vojáků mohly být nasazeny soukromé obranné společnosti z Británie, Lammy odpověděl vyhýbavě. Opět zdůraznil, že Británie bude pokračovat v poskytování výcviku a vojenské pomoci, ale nepodnikne kroky, které by zahrnovaly přímou účast britských sil na ukrajinském bojišti.

Zatímco britská vláda jasně vylučuje nasazení vlastních vojáků, francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot naznačil, že Francie nevylučuje žádné možnosti. „Neodmítáme žádnou variantu,“ odpověděl Barrot na otázku, zda by Francie mohla zvážit vyslání vojáků do přímých bojů.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 poskytuje Velká Británie Kyjevu rozsáhlou pomoc. Podle britského ministerstva obrany absolvovalo od té doby přes 45 000 ukrajinských vojáků výcvik na britském území.

Britský závazek vojenské a humanitární pomoci Ukrajině zůstává pevný, přičemž vláda opakovaně zdůrazňuje svou připravenost pokračovat v této podpoře tak dlouho, jak to bude nutné.

Diskuze o vyslání voják na Ukrajinu, které byly obnoveny v kontextu možného oslabení americké podpory Kyjevu, se staly hlavním tématem při nedávném setkání britského premiéra Keira Starmera a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona při listopadových vzpomínkových událostech ve Francii.

Podle zdrojů Le Monde se obě země věnují otázkám obranné spolupráce, která by mohla zahrnovat vytvoření užší koalice evropských spojenců zaměřených na podporu Ukrajiny a širší evropské bezpečnosti.

„Jednání mezi Spojeným královstvím a Francií o bezpečnostní spolupráci pokračují,“ uvedl britský vojenský zdroj. „Prioritou je posílení obranné aliance, která zajistí nejen bezpečnost Ukrajiny, ale i celé Evropy.“

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot při své návštěvě Londýna 22. listopadu upozornil, že podpora Západu Ukrajině nesmí být omezena přísnými podmínkami. Udůraznil, že spojenci by si měli zachovat flexibilitu a být připraveni reagovat na eskalaci konfliktu.

„Neměli bychom stanovovat žádné červené linie v naší podpoře Ukrajině,“ uvedl Barrot. Na otázku, zda by Francie mohla vyslat vojáky na Ukrajinu, odpověděl: „Nevylučujeme žádnou možnost.“

Vyslání evropských vojáků na Ukrajinu zůstává kontroverzním tématem. Návrh, který prezident Macron představil již na únorovém setkání spojenců Kyjeva v Paříži, narazil na silný odpor některých evropských zemí, v čele s Německem. Berlín dlouhodobě prosazuje zdrženlivější přístup k vojenské angažovanosti Západu v konfliktu.

Návrh však získal nový impuls díky zintenzivnění francouzsko-britských jednání. Obě země se snaží vytvořit pevné jádro evropských států, které by byly ochotné jít dál, než je současná úroveň podpory.

Přestože Elysejský palác ani francouzské ministerstvo obrany oficiálně nepotvrdily přímou účast francouzských jednotek na Ukrajině, v zákulisí údajně již několik měsíců probíhají přípravy na různé scénáře podpory. Klíčovým aktérem v této oblasti je společnost Défense Conseil International (DCI), která úzce spolupracuje s francouzským ministerstvem obrany na realizaci vojenských kontraktů a sdílení odborného know-how.

DCI, jejíž většinovým vlastníkem je stát s podílem 55 %, zaměstnává převážně bývalé vojáky. Tato organizace má již nyní zkušenosti se zaškolováním ukrajinských jednotek, které probíhá ve Francii i v Polsku. V případě potřeby je připravena rozšířit své aktivity přímo na Ukrajinu a zajišťovat nejen výcvik, ale i údržbu francouzské vojenské techniky dodané Kyjevu.

DCI navázala kontakt s britskou společností Babcock, která oznámila přípravné práce na vytvoření technické podpory pro Ukrajinu. Tento projekt by zahrnoval opravy vojenské techniky, včetně generálních oprav vozidel, a posílil by možnosti ukrajinské armády na bojišti. Britská a francouzská spolupráce tak signalizuje snahu koordinovat vojenské aktivity a zajišťovat dlouhodobější podporu Kyjevu.

Související

Suchoj Su-34 sloužící v ruské armádě, ilustrační fotografie

Rusko podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu

Rusko v pátek podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu, při kterém použilo desítky řízených střel a dronů. Útoky se zaměřily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, jak uvedl ministr energetiky Herman Haluščenko na svém Facebooku. Uvedl to server The Guardian.
Mark Rutte, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

NATO se musí připravit na válku, vyzval Rutte

Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval, že aliance není připravena na hrozby, kterým bude čelit v příštích letech, a zdůraznil potřebu zásadní změny v přístupu k obraně. Podle něj je Rusko připraveno na dlouhodobou konfrontaci s Ukrajinou i se státy NATO, a to vyžaduje výrazné zvýšení obranných výdajů a modernizaci vojenské produkce.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Velká Británie Armáda U.K.

Aktuálně se děje

před 13 minutami

Ilustrační foto

Počasí může ohrozit dostupnost potravin. V Británii už zvedají varovný prst

Klimatické změny a administrativní překážky by mohly zásadně ohrozit přístup Velké Británie k cenově dostupným potravinám. Situace, které čelí britští farmáři, je čím dál složitější, přičemž důvodem jsou nejen nepříznivé výnosy, špatné počasí či důsledky brexitu, ale i širší kontext, který zahrnuje změny ve vládních dotacích a obchodních podmínkách. 

před 47 minutami

Donald Trump

Trumpa Sýrie nezajímá. Možná ale bude muset

Donald Trump, budoucí prezident Spojených států, zaujímá po pádu syrského režimu Bašára al-Asada postoj, který se opírá o jeho dlouhodobý odpor k americkému zapojení do blízkovýchodních konfliktů. Uvedl to server BBC.

před 1 hodinou

Suchoj Su-34 sloužící v ruské armádě, ilustrační fotografie

Rusko podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu

Rusko v pátek podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu, při kterém použilo desítky řízených střel a dronů. Útoky se zaměřily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, jak uvedl ministr energetiky Herman Haluščenko na svém Facebooku. Uvedl to server The Guardian.

před 1 hodinou

Sýrie, ilustrační foto

Syrské márnice vypráví příběhy o drsném týrání a mučení

Uvnitř márnice nemocnice Mujtahid v Damašku je k vidění scéna, která mrazí do morku kostí. Pohmožděná a zmučená těla obětí představují nepopiratelný důkaz brutality režimu syrského diktátora Bašára al-Asada, který byl nedávno svržen. Zoufalé rodiny sem proudí v naději, že najdou odpověď na otázky, které je sužují dlouhá léta: Kde jsou jejich blízcí?

před 3 hodinami

včera

včera

Afghanistán, ilustrační foto

Ve stínu nemohoucího Brežněva. O intervenci v Afghánistánu se v Moskvě rozhodlo před 45 lety

Sovětská vojenská intervence v Afghánistánu měla být rychlou a z globálního hlediska nepříliš významnou akcí. Ve skutečnosti podstatně ovlivnila vývoj světové politiky. Moskevské vedení o ní definitivně rozhodlo před 45 lety, na schůzi politbyra komunistické strany 12. prosince 1979. Zpětný pohled na její průběh odhaluje nejen to, jakým způsobem se na přelomu 70. a 80. let jednalo v Kremlu o zásadních bezpečnostních a mezinárodních záležitostech, ale může vést také k zamyšlení nad některými aktuálnějšími otázkami. 

včera

Ilustrační foto

Proč se nedaří zastavit změny počasí? Na vině je nejen Trump a krajní pravice

Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra varuje, že svět čelí nejen zhoršujícím se klimatickým podmínkám, ale i „geopolitické zimě“. Podle něj se současné politické prostředí stává stále složitějším pro prosazování klimatických cílů Evropské unie. Vliv má návrat Donalda Trumpa na politickou scénu, vzestup krajní pravice v Evropě a rostoucí skepticismus vůči zeleným politikám v rámci samotné EU.

včera

Gaza

Neúnosné podmínky v Gaze: Zima přináší zoufalství a boj o přežití

V Pásmu Gazy, kde se desetitisíce lidí uchylují na exponované středomořské pobřeží, se tvrdá zima stává noční můrou pro ty, kteří ztratili své domovy. Místní obyvatelé, zbaveni základních potřeb, čelí drsným podmínkám v provizorních přístřešcích, zatímco teploty klesají a bouře ničí jejich už tak skromné zázemí.

včera

včera

Mark Rutte, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

NATO se musí připravit na válku, vyzval Rutte

Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval, že aliance není připravena na hrozby, kterým bude čelit v příštích letech, a zdůraznil potřebu zásadní změny v přístupu k obraně. Podle něj je Rusko připraveno na dlouhodobou konfrontaci s Ukrajinou i se státy NATO, a to vyžaduje výrazné zvýšení obranných výdajů a modernizaci vojenské produkce.

včera

včera

včera

Joe Biden

Biden udělil největší milosti v historii USA

Joe Biden, prezident Spojených států, provedl dosud největší jednorázový akt prezidentské milosti, když zmírnil tresty téměř 1 500 lidem a omilostnil dalších 39 osob odsouzených za nenásilné trestné činy. Tento krok, oznámený Bílým domem, má za cíl pomoci rodinám, posílit komunity a podpořit reintegraci těch, kteří již prokázali svou rehabilitaci.

včera

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Spása Francie, nebo její zhouba? Marine Le Pen stojí před klíčovým rozhodnutím

Marine Le Pen, dlouholetá lídryně krajní pravice ve Francii, se nachází na klíčovém rozcestí své politické kariéry. V posledních týdnech si musela vybrat mezi tím, zda bude nadále působit jako disruptivní síla schopná otřást francouzskou politikou, nebo zda bude pokračovat v kultivování své mainstreamové image, která je nezbytná pro dosažení prezidentského úřadu v roce 2027.

včera

včera

Donald Trump

Časopis Time vybral osobnost roku 2024. Neuspěla vévodkyně Kate ani Elon Musk

Donald Trump se stal osobností roku časopisu Time již podruhé. Po vítězství v prezidentských volbách v roce 2024 byl oceněn za svou schopnost zorganizovat „historický comeback“, za přetvoření politické krajiny USA a za výraznou proměnu amerického prezidentského úřadu i role Spojených států na světové scéně.

včera

včera

Donald Trump

Přátelství USA a Ruska je vyloučeno. Trump to dal Putinovi jasně najevo

Donald Trump, bývalý a čerstvě zvolený prezident Spojených států, vyvolal pozornost svým nedělním prohlášením na sociální síti Truth Social, kdy komentoval pád režimu Bašára al-Asada v Sýrii. Trump ostře kritizoval roli Ruska, klíčového podporovatele Asada, a zdůraznil, že „Rusko nemělo být v Sýrii vůbec přítomno.“

včera

Expert vysvětlil, proč Rusko ani syrská armáda nezasáhly proti povstalcům. Blízký východ nyní čekají čtyři scénáře

Amos Yadlin, bývalý generálmajor a šéf izraelské vojenské zpravodajské služby, v rozhovoru pro Politico nastínil několik scénářů pro budoucnost Sýrie a širšího Blízkého východu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy