Ministryně zahraničí Velké Británie Yvette Cooperová varovala Izrael, aby nereagoval na britské uznání palestinského státu anexí částí Západního břehu Jordánu. Své vyjádření poskytla BBC před odjezdem na pondělní konferenci OSN v New Yorku, kde se očekává, že podobné kroky oznámí i Francie a další evropské státy. V neděli premiér Sir Keir Starmer oznámil, že Spojené království, Kanada, Austrálie a Portugalsko oficiálně uznávají palestinský stát, což představuje významnou změnu v britské politice.
Tato deklarace vyvolala ostrou reakci izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který odsoudil tento krok jako „obrovskou odměnu terorismu". Cooperová v rozhovoru s BBC potvrdila, že svému izraelskému protějšku dala jasně na srozuměnou, že on ani jeho vláda nesmí přistoupit k anexi Západního břehu. Zdůraznila, že toto rozhodnutí má zajistit bezpečnost jak pro Izraelce, tak pro Palestince, a chránit mír a spravedlnost v celém regionu. Podle jejích slov je morální povinností Británie oživit vyhlídky na řešení existence dvou států.
Premiér Starmer ve svém prohlášení k uznání palestinského státu uvedl, že jeho cílem je "oživit naději na mír a dvoustátní řešení". Upozornil na to, že „hlad a devastace v Gaze jsou naprosto nesnesitelné“. Izraelský premiér Netanjahu odpověděl, že palestinský stát „nevznikne“, a mluvčí izraelské vlády David Mencer v rozhlase prohlásil, že "židovská komunita Labouristické straně tuto zradu nikdy neodpustí".
Spojené státy označily britský krok za diplomatický dar hnutí Hamás, které 7. října 2023 napadlo Izrael. Sir Keir však toto obvinění odmítl s tím, že podmínky uznání zahrnují to, že Hamás nemůže mít v budoucím palestinském státě „žádnou roli ve vládě ani v oblasti bezpečnosti“. Britské ministerstvo zahraničí dále upřesnilo, že ministryně Cooperová na schůzce OSN prosadí, aby "násilní teroristé jako Hamás neměli v budoucím palestinském státě žádnou roli".
K tomuto kroku se vyjádřil i britský ministr pro Blízký východ Hamish Falconer, který zdůraznil, že „nastal správný čas, protože řešení dvou států je ohroženo jako nikdy předtím“. Uvedl, že „hrozba pro dva státy žijící vedle sebe v míru se stále zhoršuje“. Místostarosta západobřežního města Dženín Mohammed Jarrar pak britské uznání uvítal s tím, že potvrzuje, že palestinský lid má právo na vlastní stát, a to i pod okupací.
Na stranu britského premiéra Starmera se postavil také lídr Liberálních demokratů, Sir Ed Davey, který označil uznání za "základní cestu" k řešení dvou států. Naopak konzervativní místopředseda Matt Vickers premiéra obvinil z "odměňování Hamásu", jenž již britské uznání oslavuje jako vítězství. Hamas rozhodnutí uvítal, ale zároveň vyzval k "praktickým opatřením" vedoucím k okamžitému ukončení války.
Ještě před britským uznáním oznámila vyšetřovací komise OSN, že Izrael se v Gaze dopustil genocidy. Odborníci z International Association of Genocide Scholars (IAGS) ve své zprávě uvedli, že Izrael spáchal činy, které odpovídají genocidě, válečným zločinům a zločinům proti lidskosti. Izraelské ministerstvo zahraničí zprávu, která uvádí, že ve válce v Gaze zahynulo kolem 65 000 lidí a v Gaze panuje hladomor, odmítlo jako "lži Hamásu".
Uznání palestinského státu Spojeným královstvím je v současné době považováno za do značné míry symbolické. Přestože jej již uznalo zhruba 75 % členských států OSN, Palestina nemá mezinárodně uznané hranice, hlavní město ani armádu. Řešení dvou států, které se snaží oživit i Velká Británie, předpokládá vznik palestinského státu na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy s východním Jeruzalémem jako hlavním městem.
Související
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
Trapas britského rádia. Oznámilo smrt krále, teď se omlouvá za chybu
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
před 3 hodinami
Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ
před 4 hodinami
Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu
před 5 hodinami
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
před 7 hodinami
NATO je připraveno bránit každý palec svého území, řekl Rutte po dopadu dronu v Rumunsku
před 8 hodinami
Evropská unie uvolňuje Maďarsku 16 miliard eur
před 8 hodinami
Jak funguje prodej amerických zbraní Tchaj-wanu a proč se Číně nelíbí?
před 10 hodinami
Spojené státy a Írán dosáhly předběžné dohody o otevření Hormuzského průlivu
před 12 hodinami
Rumunsko vysvětlilo, proč ruský dron nesestřelilo
před 12 hodinami
Pavel: Incident v Rumunsku je nepřípustný. Svět nesmí skončit jen u slovního odsouzení
před 13 hodinami
Trump poslal spojencům návrh mírové dohody s Íránem
před 14 hodinami
Ruský dron po nárazu vybuchl. Moskva překročila hranice, zní uvnitř EU
před 15 hodinami
Obytný dům v Rumunsku zasáhl ruský dron s výbušninami. Několik zraněných
před 16 hodinami
Počasí může být po víkendu bouřlivé, ukazuje předpověď
včera
Zemřela herečka a zpěvačka Věra Nerušilová
včera
MS v hokeji: Česko - Finsko 1:4. Národní tým se loučí ve čtvrtfinále, na favorita nestačil
včera
Viníci smrti herce Perryho potrestáni. Za mříže půjde i jeho osobní asistent
včera
Víkendové počasí bude cyklonálního charakteru. Meteorologové řekli, co máme čekat
včera
Za Orbána by to bylo nemyslitelné. Maďarsko se připojí k EPPO
včera
Jsou vztahy USA a Íránu definitivně rozbité, nebo je ještě naděje na mír?
Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem se nacházejí ve velmi nepřehledném a napjatém stadiu, kdy dosavadní příměří čelí vážným zkouškám. Přestože klid zbraní, který vstoupil v platnost 8. dubna, trvá již přes sedm týdnů a je výrazně delší než předchozí intenzivní boje, obě strany v posledních dnech přistoupily k odvetným vojenským akcím.
Zdroj: Libor Novák