Budeme bojovat až do konce, vzkazuje Čína. Co to ale znamená? Podle expertů opravdu definitivní konec

Čína opakovaně varovala, že se nehodlá nechat „šikanovat“ a že je připravena „bojovat až do konce“. Co to ale podle SkyNews ve skutečnosti znamená? Jakými nástroji může Čína odpovědět a jaké budou důsledky této obchodní války, která nabírá na intenzitě?

Jedním z nejsnazších a zároveň nejpravděpodobnějších kroků je omezení vývozu vzácných zemin. Tyto suroviny, klíčové pro výrobu moderní elektroniky a zbraní, jsou z velké části těženy právě v Číně. Spojené státy by sice mohly časem najít náhradní zdroje, ale krátkodobě by to představovalo vážné narušení jejich technologického a obranného průmyslu.

Další možností je zvýšení cel na americké zemědělské produkty, které mají pro USA vysoký ekonomický i politický význam. Tato opatření by však měla omezený dopad a zároveň by mohla poškodit i čínské spotřebitele.

Závažnější a citlivější kroky by mohly cílit na americké firmy působící v Číně – zejména na takové giganty jako Apple nebo Tesla. Takový zásah by ale zároveň ohrozil snahu Pekingu udržet si status atraktivní destinace pro zahraniční investory, což je pro zpomalující čínskou ekonomiku klíčové.

Jednou z nejvýbušnějších možností, o nichž spekulují i oficiální čínská média, je přerušení spolupráce v boji proti fentanylu – syntetické droze, která způsobuje ve Spojených státech obrovské ztráty na životech. Pro Trumpa, který z fentanylu učinil politickou prioritu, by takové rozhodnutí představovalo zásah na citlivém místě a mohlo by vyvolat ostrou reakci.

Čína by rovněž mohla zakázat dovoz amerických filmů nebo podpořit celonárodní bojkot amerického zboží. Takové kroky by měly nejen ekonomický, ale i kulturní rozměr a mohly by zahájit období hlubokého oddělení obou mocností nejen v oblasti obchodu, ale i v každodenním životě běžných občanů.

Na rozdíl od jiných zemí, které se rozhodly spíše ustupovat a vyjednávat, si Čína zvolila tvrdý postoj. Její představitelé věří, že dlouhodobě je důležitější zachovat si tvář než se podvolit tlaku.

Zatím však zůstává otevřenou otázkou, zda se Trumpova administrativa neuchýlí ještě k dalším krokům, nebo zda na poslední chvíli nenastane diplomatický obrat. Čína dala jasně najevo, že ústupky neudělá bez odpovídajícího respektu a že je ochotna nést ekonomické ztráty, pokud tím zabrání oslabení své pozice na světové scéně.

Svět se tak ocitá na prahu možného ekonomického rozkolu, jehož důsledky mohou přesáhnout hranice cel a clení. Obchodní válka mezi USA a Čínou se z ekonomického sporu začíná měnit v konflikt strategický, diplomatický a potenciálně i kulturní. 

Během pouhých 48 hodin od oznámení Trumpovy nové vlny cel reagovala Čína vlastními sankčními opatřeními namířenými proti americkému zboží a firmám. A když prezident USA avizoval další navýšení tarifů, čínské ministerstvo obchodu to odsoudilo jako „chybu na chybu“ a pohrozilo důraznou odpovědí.

„Výhrůžky USA znovu odhalují jejich vyděračskou podstatu,“ uvedlo ministerstvo. „Čína to nikdy nepřijme. Pokud se USA rozhodnou jít vlastní cestou, Čína bude bojovat až do konce.“

Peking podle všeho sází na promyšlený postoj síly. V domácím i mezinárodním diskurzu vysílá signál, že je připraven odolat tlaku a zároveň proměnit krizi v příležitost. Oficiální deník People’s Daily uvedl, že sice budou americká cla mít dopad, „ale nebe nespadne“.

Web CNN zdůrazňuje, že i přes tlak ze strany USA od počátku obchodní války v roce 2017 Čína nadále „vyvíjela a postupovala kupředu“. Zmíněna byla „silná vůdčí role“ komunistické strany i „institucionální výhody“, které podle listu pomohou Číně nejen přežít, ale i posílit.

Podle analytiků, jako je Ryan Hass z Brookings Institution, Peking přemýšlí o budoucnosti světa bez dominantní role USA v globálním obchodu. Čína se podle něj nechce nechat vnímat jako slabý hráč a je připravena převzít iniciativu.

Zatímco Trumpova cla zasahují i spojence USA, Čína se prezentuje jako stabilní a otevřený obchodní partner. Ministr zahraničí v sobotu zopakoval, že „Čína bude své dveře nadále otevírat světu“. V neděli pak vice ministr Ling Ťi přijal zástupce 20 amerických firem včetně Tesly či GE HealthCare a vybídl je k „praktickým krokům“ na podporu globálních dodavatelských řetězců.

Experti oslovení čínskými médii tvrdí, že Peking musí čelit americkému „šikanování“, protože tolerance by vedla jen k dalšímu nátlaku. Jiní dodávají, že Čína je připravena soutěžit se Spojenými státy o nové uspořádání globálního obchodu.

Přesto zůstává nedůvěra – mnohé země se obávají, že Čína využije otevření trhu k exportnímu útoku, který by mohl poškodit jejich domácí ekonomiky. Jenže vzhledem k americkým celním opatřením jim nezbývá než hledat alternativy – a tou je v mnoha případech právě Čína.

Peking už jednal s Japonskem a Jižní Koreou, které byly rovněž zasaženy novými cly, stejně jako s Evropskou unií. Největší obavy panují v jihovýchodní Asii – regionech, kam se přesouvá část výroby z Číny. Premiér Singapuru Lawrence Wong uvedl, že „éra volného obchodu skončila“ a že „nová fáze je více svévolná, protekcionistická a nebezpečná“.