Černá Hora zřejmě v prvním kole prezidenta nezvolila, vyhrál Djukanović

Černohorské úřady podle deníku Pobjeda zaznamenaly při hlasování určité nesrovnalosti, oficiální údaje se čekají nejdříve v pondělí.

Analytická společnost Center for Monitoring and Research na základě vyjádření vzorku voličů odhadla, že Djukanović, který je po desetiletí dominantní postavou černohorské politiky, zvítězí se ziskem 36,3 procenta hlasů. Druhé místo přisoudila se ziskem 26,5 procenta hlasů Milatovičovi, což je mimo jiné bývalý ministr financí.

Deník Pobjeda na svém webu uvádí, že po sečtení většiny hlasů měl dosavadní prezident 35 procent a Milatović 29 procent. Předseda Demokratické fronty Andrija Mandić, který je zastáncem silnějších vztahů se Srbskem a Ruskem, na třetím místě zaostával přibližně o deset procentních bodů. Volební účast v této balkánské zemi zhruba s 630.000 obyvateli dosáhla podle médií asi 63 procent.

Výsledek prezidentských voleb podle pozorovatelů ovlivní i předčasné parlamentní volby plánované v této členské zemi NATO na 11. června. Djukanović ve čtvrtek rozpustil parlament, čímž pokračovala asi rok trvající politické krize, kdy byla vyslovena nedůvěra dvěma vládám a kdy se rozhořel spor mezi poslanci a Djukanovičem kvůli prezidentově odmítnutí jmenovat nového premiéra. Oponenti 61letou hlavu státu a jeho středolevou Demokratickou stranu socialistů (DPS) také viní z korupce či vazeb na organizovaný zločin.

"Toto je šance pro Černou Horu, aby potvrdila, že umí žít v politické a společenské stabilitě a pokračovat v začleňování mezi sjednocené země Evropy," řekl dnes Djukanović novinářům po odevzdání hlasu.

Mandić po odvolení novinářům řekl, že pokud by zvítězil, jeho prezidentství by vytvořilo "politiku usmíření zaměřenou na všechny občany" a politiku rozhodného boje proti korupci a organizovanému zločinu. "Jsem si jist, že lidé se rozhodli hlasovat pro bohatší, spravedlivější a krásnější Černou Horu," uvedl naproti tomu Milatović.

Podle deníku Pobjeda byly v prvních hodinách hlasování zaznamenány četné nesrovnalosti včetně nezapečetěné urny nebo hlasování bez zápisu do seznamu voličů. Volební místnosti se zavřely ve 20:00, předběžné výsledky od černohorské volební komise se očekávají nejdříve v pondělí.

"Doufám, že lidé otevřou oči a že se vydáme za lepším životem," řekla agentuře Reuters 53letá volička Mirjana Aleksičová po vhození svého volebního lístku v místní škole v Podgorici.

Část obyvatel země se cítí být Černohorci, zatímco jiní se identifikují jako Srbové a nebyli nakloněni odštěpení Černé Hory od soustátí Srbsko a Černá Hora v roce 2006. Země, která se spoléhá hlavně na příjmy z turistického ruchu, vstoupila do NATO v roce 2017 a uchází se o členství v EU, přístupové rozhovory ovšem podle agentury AFP komplikují podezření z rozšířené korupce a pomalé tempo reforem.

Vstupu do NATO předcházel zmařený pokus o puč, z něhož černohorská vláda obvinila ruské agenty a srbské nacionalisty. Po ruské invazi na Ukrajinu se Černá Hora připojila k unijním sankcím proti Rusku a ocitla se na kremelském seznamu znepřátelených zemí.