Černomořské obilné dohody skončily. Rusko se k nim za určitých podmínek vrátí "okamžitě"

"Dnes fakticky přestaly platit černomořské dohody. Bohužel, část ujednání týkající se Ruska nebyla dosud splněna. Jejich platnost tedy skončila," uvedl Peskov. Dodal, že jakmile budou splněny ruské podmínky, Moskva se "okamžitě" vrátí k dohodám.

Rusko již o svém rozhodnutí neprodloužit dohody informovalo Turecko, OSN a také Kyjev, který dohody zprostředkoval. Tímto krokem Rusko ukončuje svou účast na dohodách o vývozu obilí a dalších zemědělských produktů přes Černé moře.

Dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou, kterou prostředkovala OSN a Turecko, byla podepsána v červenci loňského roku. Vznikla jako reakce na ruskou invazi na Ukrajinu, která zastavila vývoz zemědělských produktů obou zemí přes Černé moře. Původní platnost dohody byla 120 dní a od té doby byla několikrát prodloužena, naposledy v polovině května.

Obilná dohoda přitom hraje důležitou roli v řešení globální krize v oblasti potravinového zabezpečení a přispěla k nižším cenám obilí. Podle statistik Evropské unie bylo do května 2023 v rámci Černomořské obilné iniciativy vyvezeno více než 30 milionů tun obilí a dalších potravin. Více než 50 % nákladu tvořila kukuřice, na niž nejcitelněji dopadly důsledky blokády ukrajinských zásob na začátku války. Kukuřici bylo třeba rychle přemístit, aby bylo vytvořeno místo pro pšenici z letní sklizně.

64 % pšenice vyvezené v rámci dohody přitom putuje do rozvojových zemí. Od zahájení iniciativy v srpnu 2022 opustilo podle EU ukrajinské přístavy více než 625 000 tun pšenice směřující do Etiopie, Jemenu, Afghánistánu, Súdánu, Somálska, Keni a Džibutska. Kukuřice se vyváží téměř rovným dílem do rozvinutých a rozvojových zemí.

Ruské ministerstvo zahraničí v minulosti několikrát pohrozilo, že neprodlouží černomořskou obilnou dohodu, pokud nebudou splněny podmínky Moskvy. K podobným výhrůžkám sahá Moskva opakovaně, vždy ale nakonec dohodu prodloužilo.

Pokud by k tomu však nyní na poslední chvíli nedošlo, řadu zem světa čeká nejistota. Vzhledem k tomu, že Ukrajina patří mezi největší světové vývozce zemědělských produktů, sílily obavy, že ceny potravin prudce vzrostou a nejchudší země budou trpět hladem.

Osud dohody ale byl v minulosti už několikrát nejistý a Ukrajina proto hledala alternativní způsoby přepravy obilí s tím, že pokud nebude dohoda prodloužena, nepůjde o "apokalyptický scénář", avizoval v květnu ministr zemědělství Mykola Solskyj.

"Nepředpokládáme žádný apokalyptický scénář. Ukrajinští zemědělci a ukrajinští obchodníci ukázali, že toho dokáží mohou hodně, a může být vytvořena řada (vývozních) cest," uvedl podle Reuters. Ukrajina už nyní vyváží obilí přes přístavy na Dunaji a již dříve uvedla, že má životaschopnou alternativní exportní trasu.