Česko rozhodně není rusofobní zemí, píše po volbách ruský tisk. "Opomíjí" přitom zásadní skutečnosti

Podle ruského tisku se v posledních letech se stalo zvykem vnímat Česko jako jednu ze zemí „antiruského avantgardu“ a zařazovat ji po bok Polska a dalších tvrdých rusofobů. Zásluhu na tom měla odcházející vláda Petra Fialy. Díky své „muniční iniciativě“ se Česká republika stala hlavním sběračem munice pro ukrajinskou armádu v rámci EU a NATO. České zbraně se na Ukrajině objevovaly ve velkém množství, stačí připomenout například ostřelování Bělgorodu raketami „Vampire“.

"Fialova vláda srazila vztahy s Ruskem prakticky na nulovou úroveň. Česko jako první v Evropské unii zastavilo vydávání víz ruským občanům. Minulý měsíc pak země zakázala vstup na své území ruským diplomatům akreditovaným v jiných zemích EU. Ministr zahraničí Jan Lipavský navíc neustále na úrovni EU prosazoval konfiskaci ruských aktiv a jejich převod Ukrajině. Na první pohled tak Česko působilo jako země zvláště nepřátelská vůči Rusku," píše deník.

Parlamentní volby konané ve dnech 3. a 4. října ale podle listu tento obraz změnily. "V západních i českých liberálních médiích zavládla panika kvůli možnosti, že by se v Praze dostaly k moci „proruské síly“. To bylo sice zjevné zveličení, ale ukázalo se, že radikálně protiruský kurs Fialovy vlády by mohl odpovídat náladě v Polsku, ale nikoli v České republice," píše tisk,

"Radikální rusofobové z koalice Spolu vedené Fialou získali podporu 23,5 % voličů. Umírněnější euroatlantisté ze Starostů a nezávislých a Pirátské strany dohromady získali dalších 20,5 %. Z toho vyplývá, že nynější objem dodávek zbraní Ukrajině podpořila méně než polovina českých voličů. S tvrzením, že Rusko je pro Česko „existenciální hrozbou“, se pak ztotožnila méně než čtvrtina populace, což je číslo, které na antiruský avantgard rozhodně nestačí," dodává.

Deník dále uvádí, že "součet hlasů pro strany odmítající dodávky zbraní na Ukrajinu činí 54 %, oproti 44 % těch, kteří je podporují. Navíc je mezi euroskeptiky 12 % těch, kteří se vyslovují pro obnovení vztahů s Ruskem a kritizují Ukrajinu mnohem častěji než Rusko. Jedná se o podmíněné rusofily, jejichž strana Svoboda a přímá demokracie získá 15 křesel z 200, což je na poměry EU jeden z nejvyšších výsledků pro strany tohoto typu."

Podle listu je tak potřeba "sundat růžové brýle – Česko není proruská země." Vítězná strana ANO i ideově spříznění euro-skeptici sice kritizují Rusko a odsuzují vojenskou agresi, nicméně se staví proti vyzbrojování Ukrajiny a nedělají z Ruska „věčného nepřítele“. Češi jako celek tedy ukázali, že nejsou rusofobové a jen s velkou nadsázkou je lze označit za euroatlantisty, tvrdí deník.

Dřívější volby podle tisku ukazují, že tento obraz je stabilní. "Prezidentské volby v lednu 2023, které probíhaly v šoku po invazi a přílivu uprchlíků, sice vynesly do čela Petra Pavla (s podporou 58 %), ten ale není ideový rusofob, spíše „člověk systému“ EU a NATO. Tři kandidáti, kteří označovali Rusko za „teroristický stát“, získali jen něco málo přes 23 % hlasů, což je stabilní číslo podpory radikálních rusofobů. Bývalý premiér Babiš tehdy získal 42 %, což jen podtrhuje nepříjemný, ale ne katastrofálně protiruský obraz," uvedl tisk.

V parlamentních volbách v roce 2021, které vynesly k moci Fialovu vládu, získaly euroatlantické strany (které se nyní staly opozicí) také jen 44 % hlasů, tedy podobně jako nyní. Tehdy byly ostatní strany roztříštěné a Fiala se mohl dostat k moci. Nyní se roztříštěné síly sjednotily, dostaly se do parlamentu, a Fiala tak o moc přišel, dodává list.

Souhrnně se tak podle tisku ukazuje stabilní a průměrný evropský obraz. "V Česku je silně zastoupen jak rusofobní, tak podmíněně rusofilní pól, ale žádný nepřevažuje. Země sice není loajální k Rusku, ale není rusofobní. Radikálně protiruská vláda Fialy byla anomálií, kterou poslední volby napravily," píše tisk.

"Vítězný Babiš již prohlásil, že nebude bránit českým zbrojním firmám dodávat Ukrajině zbraně za peníze, ale „granátovou iniciativu“ za 1,5 miliardy dolarů hodlá zrušit. Jelikož prezident Pavel zůstává ve funkci, bude nutné hledat kompromisy, což znamená částečné omezení vojenské pomoci a nahrazení hrubých protiruských útoků běžnou, ale nezbytnou kritikou. Celkový obraz Česka se nyní vrací do své dlouhodobé podoby: 23 % rusofobů, 21 % euroatlantistů, 12 % rusofilů, 30 % euroskeptiků, kteří nechtějí vyzbrojovat Ukrajinu, a 14 % nerozhodnutých centristů. Česko tak může být vyškrtnuto ze seznamu zemí vyloženě rusofobních," dodal list.

Článek přitom úplně pomíjí skutečnost, že hnutí ANO už neusiluje o zrušení české muniční iniciativy, která pomáhá bránící se Ukrajině, ale požaduje její důkladnou revizi. Předseda hnutí, Andrej Babiš, iniciativu principiálně označil za dobrý nápad.  

Po úterní schůzce s prezidentem Petrem Pavlem uvedl Andrej Babiš, že iniciativa byla sice „principiálně dobrý nápad“, nicméně dodal, že dříve byly dobrým nápadem i solární elektrárny a ty stály 800 miliard korun. „Budeme o ní jednat a požadujeme větší transparentnost a přehodnocení, možná převedení pod NATO,“ prohlásil Babiš.

Prezident Petr Pavel mezitím varuje, že případné zrušení iniciativy by šlo proti českým zájmům a mezinárodní pověsti. Podle prezidenta je iniciativa natolik účinná, že její dopad neochotně přiznává i Rusko. Zároveň zdůraznil, že na dodávkách munice je Ukrajina životně závislá. 

Pavel upozorňuje, že otázka české muniční iniciativy je především otázkou důvěryhodnosti České republiky a podpory Ukrajiny. „Jedná se především o naši důvěryhodnost ve vztahu k podporované Ukrajině, která na dodávkách munice prostřednictvím české iniciativy opravdu životně závisí,“ uvedl prezident. Dodal, že v sázce je i důvěryhodnost Česka jako mezinárodního partnera.

Petr Pavel varoval, že ukončení podpory by znamenalo nejen ztrátu mezinárodní prestiže, ale také nárůst obětí ruského teroru. „Pokud bychom jakkoli redukovali, nebo dokonce ukončili tuto podporu, pak si uškodíme především sami sobě,“ varoval prezident.

Upozornil, že ukončení podpory by mělo negativní vliv na Ukrajinu, kde by přišlo o život mnohem více lidí. Pro pokračování iniciativy se vyjádřil i Petr Macinka, šéf Motoristů, který řekl, že dokud bude trvat ruská invaze, jeho strana není proti pokračování iniciativy. 

Rusko také opomíjí skutečnost, že vítězství Ruska ve válce si přeje jen minimum Čechů. Podle letošního průzkumu, jehož výsledky zveřejnila Středoevropská observatoř digitálních médií (CEDMO), v Česku vyjádřilo Rusku podporu jen sedm procent dotázaných. Naopak vítězství Ukrajiny si přeje 44 procent lidí.