Čína hlásí nejvíce nově nakažených od začátku pandemie. Lidé se bouří a demonstrují

V Číně za poslední den přibylo doposud nejvíce nových případů nákazy koronavirem, informuje dnes agentura Reuters. Děje se tak po víkendu, který v různých částech země poznamenaly nebývalé protesty kvůli protiepidemickým opatřením. Agentura DPA píše, že v mnoha městech demonstrace pokračovaly do dnešního rána.

Policie v Pekingu zakročila proti stovkám lidí protestujícím nedaleko diplomatické čtvrti. Šlo o první významnou demonstraci v hlavním městě od nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga k moci v roce 2012. Policie akci rozehnala pod záminkou, že její účastníci blokují dopravu.

Symbolem současné vlny protestů se staly nepopsané bílé listy papíru, kterými lidé dávají najevo odpor vůči cenzuře. Na různých místech vyzývali úřady, aby zrušily uzávěry kvůli koronaviru. Shromáždění se o víkendu konala v milionových metropolích, jako je Šanghaj, Wu-chan, Nan-ťing a Kuang-čou. Ozývala se na nich hesla jako: "Nechceme testy na covid-19, chceme svobodu". Nespokojenost se šíří i na vysokých školách. Kolik lidí policie v uplynulých dnech zadržela, není jasné, úřady o tom neinformují, připomíná DPA. Na sociálních sítích se objevuje velké množství videí týkajících se protestů, cenzoři je ale rychle mažou.

Přísná opatření proti covidu-19, která čínské úřady nařizují hned při výskytu několika prvních případů nákazy, ochromují čínskou ekonomiku. V posledních měsících také vyvolávaly opakované stížnosti na úřady, kterým se nedařilo spolehlivě zajišťovat potraviny a další nezbytnosti lidem zavřeným doma. Vlnu nespokojenosti umocnil 24. listopadu požár v Urumči, metropoli Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, který si vyžádal deset lidských životů. Objevily se informace, že kvůli protipandemickým opatřením se lidé nemohli dostat z hořící budovy a záchranáři zase k nim. Úřady to popírají.

Navzdory přísným protiepidemickým opatřením v Číně za poslední den přibylo 40.052 nových případů, o den dříve jich bylo něco přes 39.500. Mnoho analytiků říká, že je nepravděpodobné, že by Čína s rozvolňováním restrikcí začala dříve než v březnu nebo dubnu. Experti poukazují na to, že v nejlidnatější zemi světa je potřeba zvýšit tempo očkování proti covidu-19.

Související

Více souvisejících

Čína Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 43 minutami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Íránská delegace v Pákistánu

Mírová dohoda s USA je daleko, prozradil Teherán

Mír na Blízkém východě je daleko, zní z Teheránu k průběhu diplomatických jednání se Spojenými státy americkými, jejichž cílem je dosažení trvalé mírové dohody. Írán v sobotu opět uzavřel Hormuzský průliv v reakci na pokračující americkou námořní blokádu. 

Aktualizováno včera

včera

včera

Pavel Gross bude jedním z nových trenérů národního týmu.

Rulíka nahradí silné trenérské duo. Moták a Gross začnou po mistrovství světa

Již je jasné, že po letošním mistrovství světa v hokeji nebude na lavičce národního A-týmu pokračovat realizační tým v čele s Radimem Rulíkem. Kouč, který v roce 2024 dokázal s reprezentací po letech vyhrát světový šampionát, jenž se tehdy navíc konal v Praze, minulý měsíc oznámil, že u reprezentace po MS pokračovat nehodlá. Od té doby tak prezident Českého svazu ledního hokeje (ČSLH) Alois Hadamczik hledal Rulíkova nástupce a nakonec je našel. Ve čtvrtek, kdy začala příprava na blížící se světový šampionát ve Švýcarsku, na tiskové konferenci potvrdil, že novými trenéry se od příští sezóny stanou Zdeněk Moták a Pavel Gross.

včera

Donald Trump

USA se nenechají vydírat, vzkázal Trump do Teheránu

Americký prezident Donald Trump poprvé reagoval na nejnovější události na Blízkém východě, kde Írán kvůli pokračující námořní blokádě opět uzavřel Hormuzský průliv. USA se podle nejvyššího představitele nenechají vydírat. 

včera

včera

Je neprávem pozapomenuta. Před 120 lety převzala Nobelovu cenu první Češka

Před 120 lety, 18. dubna roku 1906, obdržela jako první Češka Nobelovu cenu Berta von Suttnerová. Tato žena je pozapomenutou osobností naší historie, přitom se výrazně zapsala do dějin, a to jako pacifistka a první držitelka Nobelovy ceny za mír. Někdy bývá dokonce označována jako největší Češka.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy