Rusko souhlasí s tím, že Ukrajině budou poskytnuty bezpečnostní záruky ze strany Spojených států. Toto ujednání je součástí možné mírové dohody a navrhlo ho Rusko. Informoval o tom americký vyslanec Steve Witkoff v pořadu State of the Union na televizní stanici CNN.
Witkoff popsal bezpečnostní záruky jako „zásadní změnu“. Měly by být obdobou článku 5 smlouvy NATO, který zavazuje členy aliance k vzájemné obraně v případě napadení. Dohoda by tak zajistila Ukrajině ochranu před další invazí Ruska.
Podle Witkoffa se ruský prezident Vladimir Putin také zavázal, že Rusko nebude vstupovat na žádná další území, ať už na Ukrajině nebo v Evropě. Tento závazek má být ukotven v ruské legislativě.
Během téměř tříhodinového jednání na Aljašce Putin přednesl své požadavky na „výměnu území“ s Ukrajinou. Podle evropských představitelů, kteří byli po schůzce informováni, Putin trval na tom, že se Ukrajina musí vzdát oblasti Donbasu na východě země.
Na oplátku by Putin zmrazil současné frontové linie ve zbytku Ukrajiny, v oblastech Chersonu a Záporoží. Slíbil také, že už nikdy nezaútočí na Ukrajinu ani na jiné evropské země. Neupustil však od požadavku na odstranění „hlavních příčin“ války, což znamená, že Kyjev by musel snížit velikost své armády, vzdát se snah o vstup do NATO a stát se neutrálním státem.
Vyslanec Steve Witkoff uvedl, že Rusko ustoupilo od původního požadavku na „územní výměnu“. Naznačil, že Kreml nyní uvažuje o „výměně území“ podle aktuálních frontových linií, a nikoli podle původních administrativních hranic.
„Rusové učinili u stolu jisté ústupky, pokud jde o všech pět regionů,“ řekl Witkoff a dodal, že tato otázka bude projednána s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským během jeho návštěvy Bílého domu.
Witkoff naznačil, že postoj Ruska se oproti předchozím jednáním změnil, i když to stále není dostatečné pro úplnou mírovou dohodu. „Bylo to významné. To ale neznamená, že je to dostačující,“ dodal. „Důležité je, že jsme začali pozorovat určitou umírněnost v jejich myšlení ohledně dosažení konečné mírové dohody.“
Během schůzky s Vladimirem Putinem byl podle Witkoffa učiněn takový pokrok, že Donald Trump opustil myšlenku okamžitého příměří a místo toho se zaměřil na rychlou mírovou dohodu. „Jsme odhodláni se snažit dosáhnout mírové dohody, která ukončí boje trvale, velmi, velmi rychle. Rychleji než příměří,“ řekl.
Jednání ukázalo, že Rusko je ochotno ustupovat více než v minulosti, a to zejména ve srovnání s předchozí administrativou. „Poprvé vidíme větší ochotu ke kompromisům, než jsme viděli v minulosti,“ řekl Witkoff a dodal, že je to povzbudivé, ale stále je nutné na tom stavět a uzavřít dohodu, která bude výhodná pro Ukrajinu.
V souvislosti s bezpečnostními zárukami se mluvilo o řešení, které by obešlo ruské námitky proti členství Ukrajiny v NATO. Podle Witkoffa došlo k dohodě, že Spojené státy a další evropské země by mohly Ukrajině nabídnout ochranu podobnou článku 5.
„Putin řekl, že vstup do NATO je pro něj nepřekročitelná hranice. Takže jsme se dohodli, že USA by mohly nabídnout ochranu, která by byla srovnatelná s článkem 5,“ vysvětlil Witkoff a zdůraznil, že konečné slovo bude mít Ukrajina. „Všechno bude záviset na tom, s čím bude Ukrajina souhlasit a co bude pro ni přijatelné.“
Související
Trump pozval Putina do Rady míru, která má dohlížet na Pásmo Gazy
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
Vladimír Putin , válka na Ukrajině , CNN , Steve Witkoff
Aktuálně se děje
před 14 minutami
Počasí a sníh. Meteorologové vysvětlili, co se změnilo v posledních dnech
včera
Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce
včera
Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi
včera
Smrt ženy v Jičíně. Podezřelým je cizinec, s partnerkou měl hádku
včera
Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti
včera
Vémolu na kauci propustili z vazby. Podíl na trestné činnosti nadále odmítá
včera
Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi
včera
Výhled počasí do poloviny února. Meteorologové očekávají další sněžení
včera
Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko
včera
Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo
včera
Zemřel známý herec, moderátor a dabér Mojmír Maděrič
včera
Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky
včera
"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko
včera
Střelba v Chřibské měla vztahový motiv. Útočník střílel na policisty, pak si vzal život
včera
Trump pozval Putina do Rady míru, která má dohlížet na Pásmo Gazy
včera
Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu
včera
16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají
včera
Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura
Aktualizováno včera
Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění
včera
Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.
Zdroj: Libor Novák