CNN: Putin souhlasí s bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu. V případě dohody nenapadne Evropu, tvrdí

Rusko souhlasí s tím, že Ukrajině budou poskytnuty bezpečnostní záruky ze strany Spojených států. Toto ujednání je součástí možné mírové dohody a navrhlo ho Rusko. Informoval o tom americký vyslanec Steve Witkoff v pořadu State of the Union na televizní stanici CNN.

Witkoff popsal bezpečnostní záruky jako „zásadní změnu“. Měly by být obdobou článku 5 smlouvy NATO, který zavazuje členy aliance k vzájemné obraně v případě napadení. Dohoda by tak zajistila Ukrajině ochranu před další invazí Ruska.

Podle Witkoffa se ruský prezident Vladimir Putin také zavázal, že Rusko nebude vstupovat na žádná další území, ať už na Ukrajině nebo v Evropě. Tento závazek má být ukotven v ruské legislativě. 

Během téměř tříhodinového jednání na Aljašce Putin přednesl své požadavky na „výměnu území“ s Ukrajinou. Podle evropských představitelů, kteří byli po schůzce informováni, Putin trval na tom, že se Ukrajina musí vzdát oblasti Donbasu na východě země.

Na oplátku by Putin zmrazil současné frontové linie ve zbytku Ukrajiny, v oblastech Chersonu a Záporoží. Slíbil také, že už nikdy nezaútočí na Ukrajinu ani na jiné evropské země. Neupustil však od požadavku na odstranění „hlavních příčin“ války, což znamená, že Kyjev by musel snížit velikost své armády, vzdát se snah o vstup do NATO a stát se neutrálním státem.

Vyslanec Steve Witkoff uvedl, že Rusko ustoupilo od původního požadavku na „územní výměnu“. Naznačil, že Kreml nyní uvažuje o „výměně území“ podle aktuálních frontových linií, a nikoli podle původních administrativních hranic.

„Rusové učinili u stolu jisté ústupky, pokud jde o všech pět regionů,“ řekl Witkoff a dodal, že tato otázka bude projednána s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským během jeho návštěvy Bílého domu. 

Witkoff naznačil, že postoj Ruska se oproti předchozím jednáním změnil, i když to stále není dostatečné pro úplnou mírovou dohodu. „Bylo to významné. To ale neznamená, že je to dostačující,“ dodal. „Důležité je, že jsme začali pozorovat určitou umírněnost v jejich myšlení ohledně dosažení konečné mírové dohody.“

Během schůzky s Vladimirem Putinem byl podle Witkoffa učiněn takový pokrok, že Donald Trump opustil myšlenku okamžitého příměří a místo toho se zaměřil na rychlou mírovou dohodu. „Jsme odhodláni se snažit dosáhnout mírové dohody, která ukončí boje trvale, velmi, velmi rychle. Rychleji než příměří,“ řekl.

Jednání ukázalo, že Rusko je ochotno ustupovat více než v minulosti, a to zejména ve srovnání s předchozí administrativou. „Poprvé vidíme větší ochotu ke kompromisům, než jsme viděli v minulosti,“ řekl Witkoff a dodal, že je to povzbudivé, ale stále je nutné na tom stavět a uzavřít dohodu, která bude výhodná pro Ukrajinu.

V souvislosti s bezpečnostními zárukami se mluvilo o řešení, které by obešlo ruské námitky proti členství Ukrajiny v NATO. Podle Witkoffa došlo k dohodě, že Spojené státy a další evropské země by mohly Ukrajině nabídnout ochranu podobnou článku 5.

„Putin řekl, že vstup do NATO je pro něj nepřekročitelná hranice. Takže jsme se dohodli, že USA by mohly nabídnout ochranu, která by byla srovnatelná s článkem 5,“ vysvětlil Witkoff a zdůraznil, že konečné slovo bude mít Ukrajina. „Všechno bude záviset na tom, s čím bude Ukrajina souhlasit a co bude pro ni přijatelné.“ 

Související

Vladimír Putin

Putin pochválil Muska za omezení Starlinku Ukrajině. Údajně jsou spolu v blízkém kontaktu

Ruský prezident Vladimir Putin označil miliardáře Elona Muska za skutečného génia v souvislosti s omezením rychlosti satelitního internetu Starlink, které komplikuje ukrajinské operace. Musk už dříve potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Petr Pavel

Pavel telefonicky hovořil se Stubbem, řešili jeho telefonát s Putinem

Český prezident Petr Pavel uskutečnil ve středu 28. října telefonický rozhovor se svým finským protějškem Alexandrem Stubbem, během něhož oba státníci koordinovali své kroky v oblasti zahraniční politiky a mezinárodní bezpečnosti. Ústředním bodem vzájemné debaty byla nedávná jednání, která finský prezident absolvoval společně s norským premiérem Jonasem Gahrem Størem, když hovořili s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Více souvisejících

Vladimír Putin ,  válka na Ukrajině ,  CNN ,  Steve Witkoff

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Volby v USA, ilustrační foto

USA se chystají na klíčové volby. Republikánům hrozí kvůli Trumpovi ztráta Kongresu

Američtí voliči zamíří v úterý k volebním urnám v rámci doplňkových kongresových voleb, které rozhodnou o tom, jak se bude vyvíjet zbytek prezidentského mandátu Donalda Trumpa. V sázce je kontrola obou komor Kongresu, tedy Sněmovny reprezentantů i Senátu, které v současnosti drží Republikánská strana. Výsledek těchto voleb může zásadním způsobem ovlivnit úspěch či neúspěch zbylých dvou let Trumpova pobytu v Bílém domě.

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Volby v Izraeli sečteny. Netanjahu nevyhrál, úplnou porážku ale neutrpěl

Izraelské parlamentní volby skončily patovou situací, když po sečtení všech hlasů nevzešel z voleb jasný vítěz. Ústřední volební komise potvrdila, že žádný z hlavních politických bloků nedosáhl na potřebnou většinu šedesáti jedné sedačky ve sto dvacetičlenném Knesetu. Tato patová situace tak vystavuje zemi týdnům složitých koaličních jednání nebo dokonce hrozbě nových voleb. Současný premiér Benjamin Netanjahu tak podle CNN sice nezvítězil, ale zároveň ani neprohrál.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Modžtaba Chámeneí

Írán hrozí odvetou, pokud Američané a Izraelci znovu zaútočí

Íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chámeneí varoval Spojené státy americké a Izrael před ráznou odvetou v případě dalších útoků na cíle v Íránu. Washington je podle mediálních informací zvažuje po amerických kongresových volbách v příštím týdnu. 

včera

Donald Tusk

Tusk neustupuje, chce obnovit vládu práva. Nawrocki shání spojence

Vyhrocená politická atmosféra v sousedním Polsku se zatím neuklidňuje. Premiér Donald Tusk trvá na tom, že události kolem ústavního soudu mají vést k obnovení vlády práva. Prezident Karol Nawrocki mezitím hledá další spojence, kteří jsou připraveni odporovat Tuskovi. 

včera

včera

včera

včera

včera

Zima, ilustrační fotografie.

Silničáři se připravují na zimu. Spoléhat budou i na jednu novinku

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) má na zimu připravených 55 000 tun soli, 1,2 milionu litrů solanky a 220 sypačů. Na dálnicích D1, D5 a D11 nasadí v pilotním projektu 12 chytrých sypačů známých ze Skandinávie. Palubní počítač těchto aut přijímá data z meteostanic, zpřesní a zautomatizuje tak to, kolik a kde posypu použít. O sjízdnost se bude starat 800 zaměstnanců ŘSD. 

včera

včera

včera

Další dramatický víkend v Evropě: Rabování v Německu, zasahovala policie

Do Německa se z Francie rozšířily nepokoje během protestů kvůli rostoucím živoucím nákladům. Nejvážnější byla situace ve Frankfurtu, kde dokonce došlo k rabování. Informovala o tom britská stanice BBC. Demonstrace se opět konaly i ve Francii. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy