Husarský kousek, který se povedl ukrajinské armádě, potěšil americké představitele v Pentagonu. Ukrajinští vojáci nad Kyjevem poprvé sestřelili ruskou nadzvukovou raketu Kinžal a podle serveru Ukrajinska pravda k tomu použili systém Patriot, který jim poskytli západní spojenci. Ten je přitom určen především proti balistickým raketám, nebo tomu tak aspoň donedávna bylo.
"Systém Patriot byl úspěšný v boji proti balistickým raketám, jeho schopnost zastavit hypersonické rakety odpalované ze vzduchu byla až do minulého týdne čistě teoretická," uvedl server CNN s tím, že tento akt vyvolal v Pentagonu rozruch.
Ruský prezident Vladimir Putin totiž schopnosti ruských hypersonických zbraní veřejně vychvaloval a dokonce je označil za schopné překonat všechny existující systémy protivzdušné obrany.
Výroba hypersonických balistických raket navíc byla pro Rusko vždy náročná a sankce ji jen ztížily. Sestřelení jedné z raket tak pravděpodobně vyvolalo v Rusku značnou nejistotu ohledně dalšího použití těchto zbraní.
Sestřelení první rakety tohoto typu potvrdil minulý týden velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk na Telegramu.
"Zdravím ukrajinský národ při příležitosti historické události. Sestřelili jsme raketu Kinžal, která "nemá konkurenci"! Stalo se tak při nočním útoku 4. května na nebi nad Kyjevskou oblastí," uvedl Oleščuk.
Střely Kinžal jsou řazeny mezi hypersonické zbraně, o kterých ruský prezident Vladimir Putin prohlašuje, že mohou zasáhnout téměř jakékoliv místo na světě a vyhnout se i protiraketovému štítu. Raketu na Kyjevem vystřelila stíhačka MiG-31K z ruského území.
Související
Rusko poslalo na Kyjev nadzvukové rakety Kinžal
Rusko vypálilo na Ukrajinu tisíce raket. Navzdory potížím ve výrobě útoky pokračují
raketa Kinžal , Pentagon , rakety Patriot
Aktuálně se děje
před 57 minutami
V autě stačí pár minut a už je zle. Policie radí, na co si dát během veder pozor
před 1 hodinou
Pavel nebude členem delegace na summitu NATO, rozhodla vláda
před 3 hodinami
Farage chce po Starmerově konci volby. Jsme připraveni přinést změnu, vzkázal
před 3 hodinami
Brněnské nádraží evakuovali kvůli munici. Dělníci ji našli na stavbě
Aktualizováno před 4 hodinami
Starmer oznámil svůj konec v čele Velké Británie
před 5 hodinami
Počasí dnes: Meteorologové opět varují před bouřkami, udeří už odpoledne
před 6 hodinami
Víkendové bouřky řádily hlavně v Čechách. V Příbrami lilo, padaly i velké kroupy
před 7 hodinami
Co bude s důchody? Ministerstvo přišlo s novou analýzou, závěry jsou zajímavé
před 8 hodinami
První kolo dalších jednání mezi USA a Íránem je u konce. Mluví se o pokroku
před 9 hodinami
Stávka v ČT a ČRo. Projevuje se zpožděním pořadů, dotkne se i MS ve fotbale
před 10 hodinami
Počasí: Vysoké teploty se v Česku objeví i příští víkend
včera
Sulyok se postavil Magyarovi. Maďarský prezident ultimátum nesplní, odstoupit nehodlá
včera
Španělskem otřásá korupční skandál. Manželka premiéra Sáncheze nesmí opustit zemi
včera
Trump oznámil rezignaci britského premiéra. Den před tím, než by to Starmer udělal sám
včera
Křehké příměří dostalo další ránu. Trump pohrozil Íránu tvrdým úderem
včera
Starmer podlehl masivnímu tlaku a v pondělí rezignuje, domnívá se britský tisk
včera
Všichni chtějí, abych zemřel, prohlásil Babiš. Přiznal, že ve vládě nemá kompetentní ministry
včera
Jak zvládnout horké počasí, nastavit klimatizaci a co si obléci? Lékaři vydali návod na tropická vedra
včera
Jak dokázaly ukrajinské drony proniknout ruskou protivzdušnou obranou?
včera
Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?
Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).
Zdroj: Libor Novák