ANALÝZA | Rusko vypálilo na Ukrajinu tisíce raket. Navzdory potížím ve výrobě útoky pokračují

Rusko po Sovětském svazu zdědilo nejrozsáhlejší inventář balistických a řízených střel na světě. Zároveň podle serveru Missile Threat má široké kapacity pro vývoj a výrobu těchto nebezpečných zbraní.

Informace o tom, kolik raket Rusové proti ukrajinskému území použili, jsou velice nespolehlivé. Odhady ukrajinského letectva z února 2024 hovořily o více než 8000 raketách a 4630 bezpilotních letounech. „Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 3605 dronů,“ uvedl mluvčí Jurij Ihnat.

Co Rusové používají

Mezi nechvalně známé patří takzvané Iskandery a Kinžaly. Konkrétně střely 9K720 Iskander jsou balistické rakety krátkého doletu, které dosáhnout vzdálenosti cca 500 kilometrů. Mohou nést 480 až 700 kilogramů výbušniny.

Hypersonický Kinžal je de facto vylepšený derivát Iskanderu. Zvládne doletět až 2000 kilometrů daleko a může nést jaderný i konvenční nálože o hmotnosti zhruba 480 kilogramů. V případě naložení na bombardér Tupolev Tu-22M3 může doletět až 3000 kilometrů.

Právě Kinžal působí Ukrajině problémy už dlouhodobě. „Používají hypersonické střely. Používají nové typy zbraní a vidí, jak se s tím naše systémy protivzdušné obrany dokáží vypořádat. Nevypořádávají se s tím dostatečně dobře,“ uvedl už loni v březnu poradce ukrajinského prezidenta Alexander Rodňanskij.

Rusové proti Ukrajině často využívají rakety Kh-101, které mají i svůj derivát Kh-102. Tyto jsou navržené takovým způsobem, aby dokázaly překonat systémy protivzdušné obrany. Využívají k tomu jednoduchou strategii – létají v nízkých výškách nad terénem a vyhýbají se radarům. Kh-101 je určená pro nesení konvenčních hlavic, u Kh-102 se předpokládá, že nese jaderné nálože. Dosah mají až 2800 kilometrů.

Nechvalně známá je také pozemní útočná řízená střela 3M14 Kalibr. Odhadem doletí až 2500 kilometrů daleko a je základem úderných schopností námořnictva proti pozemním cílům. Nálož na ní má až 450 kilogramů a teoreticky může nést i jadernou hlavici.

Další známou střelou je Kh-55, což je řízená střela s plochou dráhou letu, vypalovaná z letadel. Sovětský svaz ji vyvíjel už od roku 1971 a původně měla být navržena jako systém schopný dopravit jadernou hlavici na vzdálenost 2500 kilometrů.

Oproti poměrně běžně užívaným střelám Rusové už proti Ukrajině vypálili i hypersonický Zirkon; ten je podle organizace Missile Defense Advocacy Alliance (MDAA) nezranitelný i pro nejlepší západní protiraketové systémy. MDAA uvádí, že dosahuje rychlosti až 9900 kilometrů za hodinu. „Pokud jsou tyto informace přesné, byla by střela Zircon nejrychlejší na světě, takže by bylo téměř nemožné se proti ní bránit už jen kvůli její rychlosti,“ přiblížila aliance podle CNN.

Kromě vlastních zdrojů Rusko používá i cizí rakety. Server Politico s odvoláním na Bezpečnostní službu Ukrajiny (SBU) informoval, že Rusko od konce loňského prosince do letošního února použilo celkem dvacet severokorejských balistických raket. Šlo o typ Hwasong-11. Tyto měly zabít nejméně 24 civilistů a dalších 100 zranily.

Ruská kampaň zaostává, ale jen tak neskončí

Organizace CSIS upozornila na to, že ruská raketová kampaň proti Ukrajině výrazně zaostala proti očekáváním. Zpočátku invaze se Rusové zaměřovali nejvíce na vojenské cíle, načež přešli k útokům proti civilní a energetické infrastruktuře. „Nesystematická ruská raketová kampaň odráží jak vnitřní strategická selhání, tak kritické předvídavé myšlení Ukrajiny ve dnech předcházejících invazi,“ uvedla CSIS.

Ukrajinci se díky nesystematičnosti ruské kampaně dokázali přizpůsobit a rozvinout strategii a schopnosti protivzdušné obrany. Ukrajina získala moderní protiletecké systémy od Západu, jako jsou NASAMS, IRIS-T, Hawk, SAMP/T či Patriot, které výrazně omezují operace ruského letectva. Navíc efektivní ukrajinské využití mobilních systémů protivzdušné obrany, společně s rozptýlením vojenských cílů a adaptací na ruské taktiky, ztěžují Rusku dosažení vzdušné dominance.

Podle CSIS Ukrajina zůstat i nadále ve střehu. „Z hlediska budoucnosti neexistuje jednoduché řešení problému ruských raket. Rusko bude i nadále vyrábět a získávat rakety a jednosměrnou útočnou munici a používat je k útokům na Ukrajinu. Sankce a kontrola vývozu mohou Rusům tento postup ztížit a prodražit, ale nezastaví je,“ shrnul s tím, že dokud válka bude pokračovat, Ukrajina musí udržovat silnou protivzdušnou a protiraketovou obranu.

Rusové údajně mohli mít problémy na začátku války, kdy rychle spotřebovali svou zásobu raket dlouhého doletu a museli je tak stahovat z jiných částí země. Eventuálně přeřadilo různé rakety země-vzduch a protilodní střely k pozemním útokům.

Existují důkazy o tom, že současně používané rakety jsou vyrobené až po invazi; některé Rusové dokonce používají v rámci týdnů po jejich výrobě. „Toto zjištění naznačuje, že Moskva čelí vážným problémům se zásobami a zvýšenému tlaku na výrobu, který nemusí být udržitelný donekonečna,“ prohlásil ředitel operací skupiny Conflict Armament Research Damien Spleeters podle serveru Breaking Defense.

Navzdory vytrvalým ruským útokům si Ukrajina udržuje odhodlání bránit svou suverenitu a nadále modernizuje svou obrannou infrastrukturu. Díky mezinárodní podpoře se zlepšila schopnost země čelit nejen balistickým a řízeným střelám, ale i dronovým útokům.

Válka trvající už od února 2022 však nadále představuje obrovskou zátěž jak pro ukrajinskou ekonomiku, tak pro její civilní obyvatelstvo, které čelí opakovaným výpadkům energií a ztrátám na životech.

Klíčová tak bude nejen pokračující vojenská podpora ze zahraničí, ale také mezinárodní tlak na diplomatické řešení, které by vedlo k ukončení konfliktu. Ukrajina i svět si musí připravit scénáře pro případ, že mírové rozhovory budou ještě dlouho nedosažitelné.