Co po shutdownu čeká USA? Situace se může vyvinout jedním z těchto směrů

V úterý večer nebyl americký Senát schopen schválit zákon o financování, a tak došlo k uzavření federální vlády, poprvé za téměř sedm let. V důsledku toho byly federální operace drasticky omezeny. Stejně jako všechny předchozí, i tento "shutdown" jednoho dne skončí. Může to trvat dny či týdny, ale rostoucí tlak veřejnosti a politické nepříjemnosti nakonec donutí jednu ze stran ustoupit. Server BBC představil čtyři scénáře, jak se může situace vyvíjet.

1. Rychlé rozštěpení řad demokratů

Republikáni sice neuspěli s návrhem zákona, který by zajistil financování vlády až do listopadu, ale toto hlasování by mohlo skrývat zárodky jejich budoucího vítězství. Zatímco čtyřicet čtyři demokratů a jeden republikánský rebel Rand Paul hlasovali proti, k republikánské většině se přidali dva demokraté a jeden nezávislý spojenec. Nezávislý Angus King z Maine je sice vždy trochu nepředvídatelný, a John Fetterman z Pensylvánie má již téměř rok vlastní politickou linii. Avšak Catherine Cortez Masto z Nevady není typická rebelka.

Cortez Masto nicméně čelí znovuzvolení v příštím roce ve státě, který v roce 2024 ovládl Donald Trump a kde republikánské tendence sílí. Ve svém prohlášení k hlasování vyjádřila obavy z ekonomických dopadů zastavení vlády na Nevadu. Může se také obávat politických důsledků pro svou kandidaturu, až se voličská nespokojenost zvýší.

Není jedinou demokratkou ze sporného státu, kterou čekají volby v roce 2026, pod tlak se mohou dostat i demokraté v Georgii, Virginii nebo Coloradu. Republikánský senátor John Thune tvrdí, že již slyšel od některých demokratů obavy z průběhu událostí a plánuje sérii dalších hlasování o financování, aby udržel tlak. Pokud se od své strany odkloní dalších pět demokratů, shutdown se skončí i bez souhlasu zbytku Demokratické strany.

2. Ústup demokratů pod tlakem

I když zůstane Demokratická strana relativně jednotná, tlak na to, aby svou pozici přehodnotila, pravděpodobně poroste s tím, jak se krize protáhne. Vládní zaměstnanci jsou pro demokraty klíčoví voliči a budou první, kdo pocítí dopad odložených výplat. Navíc jim hrozí, že Trumpova administrativa využije situace k dalšímu krácení programů a změní jejich dočasnou nucenou dovolenou v trvalou nezaměstnanost.

Širší americká veřejnost také pocítí problémy v důsledku omezení státních služeb a narušení ekonomiky. Tradičně se veřejné odsouzení obrací proti straně, která shutdown iniciovala a požaduje politické ústupky – v tomto případě proti demokratům. Pokud se tak stane, strana může usoudit, že dosáhla svého cíle a raději minimalizuje ztráty.

I bez hmatatelného vítězství se demokraté mohou utěšovat tím, že upozornili na končící dotace na zdravotní pojištění a škrty ve státní zdravotní péči pro chudé, které v nadcházejících měsících zasáhnou miliony Američanů. Vedení strany by tak mohlo najít přijatelné východisko, i když základna požadující tvrdý boj s Trumpovou administrativou nebude plně spokojena.

3. Ústupky ze strany republikánů

V tuto chvíli se republikáni cítí silní a zvažují, jak zintenzivnit dopad krize na demokraty. Je však možné, že se ve svých odhadech mýlí a nakonec budou muset od hrozby sami ustoupit. Většina minulých vládních krizí byla spojena s republikány, a veřejnost by je mohla volat k odpovědnosti i tentokrát, možná ze zvyku, nebo proto, že ve svém nadšení pro škrtání služeb a počtu zaměstnanců zašli příliš daleko.

V tomto scénáři by republikáni demokratům nabídli dostatečné záruky ohledně prodloužení dotací na zdravotní pojištění. Takový ústupek by nebyl zcela nemyslitelný, protože ani mezi republikány není jednota ohledně pokračování těchto dotací. Ty totiž pomáhají i jejich voličům s nízkými příjmy a zároveň by neutralizovaly zjevnou demokratickou kritiku před příštími volbami. Navzdory ostré rétorice a nepřátelství by se tak mohla najít půda pro kompromis.

4. Vleklá krize s prohrou pro obě strany

V současné chvíli převládá přehnaná rétorika a vzájemná nevraživost. Trump sdílí hanlivá videa o svých odpůrcích, vytvořená pomocí umělé inteligence, zatímco demokraté odpovídají útoky a sliby, že budou v boji pokračovat dlouhodobě. Poslední uzavření vlády trvalo rekordních 35 dní a skončilo až ve chvíli, kdy byl americký letecký provoz na pokraji kolapsu. Tehdy však šlo jen o částečný shutdown, protože část financování byla schválena. Dnes by důsledky mohly být ještě závažnější.

Pokud se krize protáhne, nebude záležet na tom, kdo "zvítězí" tím, že donutí druhou stranu kapitulovat. Vinu si pak budou moci rozdělit obě strany. V takovém scénáři "nechť bije mor obou komor" utrpí úřadující politici obou stran následky u volebních uren v příštím roce. Veřejnost bude ještě nespokojenější se stavem věcí, což vytvoří prostor pro novou vlnu politiků slibujících radikální změny stávajícího stavu. A tak se celá situace bude opakovat.

Související

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Z Trumpova „šílenství“ není návratu, obává se Evropa. Zvažuje náhradu NATO, bez USA s Ukrajinou

Trumpovy stupňující se ambice na ovládnutí Grónska uvrhly transatlantické vztahy do nejhlubší krize za poslední desetiletí. Evropští lídři, kteří se po Trumpově návratu do Bílého domu snažili zachovávat zdání klidu, nyní otevřeně mluví o „geopolitickém rozvodu“. Výhrůžky desetiprocentními cly vůči osmi spojencům, včetně Dánska a Velké Británie, se staly bodem, ze kterého už podle mnoha diplomatů není návratu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Kongres USA

Aktuálně se děje

před 57 minutami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj oznámil zásadní inovaci protivzdušné obrany. Ukrajina chystá anti-dronový dóm

Ukrajina čelí kritickému období války, která trvá již 1 427 dní. Prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na stupňující se ruské útoky na energetickou síť oznámil zásadní inovaci protivzdušné obrany. Klíčem k ochraně ukrajinského nebe se má stát „anti-dronový dóm“, postavený na mobilních palebných skupinách a nově i na masovém nasazení dronových zachycovačů.

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Pochválí se za bystrost a obratem usne. Co se děje se zdravím Trumpa?

Zdravotní stav devětasedmdesátiletého amerického prezidenta Donalda Trumpa se na začátku druhého roku jeho mandátu stal vděčným tématem k diskusím. Virální záběry, rozporuplná vyjádření Bílého domu a absence kompletních lékařských záznamů vyvolávají vlnu spekulací o jeho fyzické i kognitivní kondici. Celá debata navíc otevírá nepříjemné otázky ohledně transparentnosti moci v nejvyšších patrech americké politiky.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Z Trumpova „šílenství“ není návratu, obává se Evropa. Zvažuje náhradu NATO, bez USA s Ukrajinou

Trumpovy stupňující se ambice na ovládnutí Grónska uvrhly transatlantické vztahy do nejhlubší krize za poslední desetiletí. Evropští lídři, kteří se po Trumpově návratu do Bílého domu snažili zachovávat zdání klidu, nyní otevřeně mluví o „geopolitickém rozvodu“. Výhrůžky desetiprocentními cly vůči osmi spojencům, včetně Dánska a Velké Británie, se staly bodem, ze kterého už podle mnoha diplomatů není návratu.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

Český lev

Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila nominace 33. ročníku výročních cen Český lev. V rámci 24 statutárních kategorií do druhého kola hlasování postoupilo 32 filmů, televizních seriálů a minisérií z celkového počtu 94 děl uvedených v premiéře v roce 2025. Nejvíce nominací posbíraly snímky Franz, Sbormistr, Karavan, Letní škola, 2001, Nahoře nebe, v dolině já a minisérie Studna.

včera

Robert Fico jednal s Donaldem Trumpem. (

Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi

Slovenský premiér Robert Fico se o uplynulém víkendu dočkal přijetí u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nezavítal nicméně do Bílého domu, jeho současný nájemník ho přijal ve vlastní rezidenci na Floridě. Politici si notovali například v kritice Evropské unie. 

včera

včera

Petr Fiala na víkendovém kongresu ODS.

Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti

Expremiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu definitivně stáhl do ústraní. Po 12 letech totiž skončil v čele nejdéle trvale zastoupené politické strany v Poslanecké sněmovně. Zůstává jejím řadovým členem a poslancem. Objevily se však nejméně dvě spekulace ohledně jeho politické budoucnosti. Fiala se k nim vyjádřil na víkendovém stranickém kongresu. 

včera

včera

U.S. ARMY

Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi

Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.

včera

včera

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

včera

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

včera

včera

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

včera

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy