I když se federální rozpočtová uzávěra blíží ke konci, americká letecká doprava se může potýkat s vážnými problémy a návrat k normálnímu provozu může trvat měsíce, ne-li roky. Dokud nebude dohoda oficiálně podepsána, musí letecké společnosti dodržovat nouzový příkaz Federálního úřadu pro letectví (FAA), který nařizuje postupné snižování letové kapacity až o 10 % na 40 hlavních amerických letištích.
Počínaje úterkem dojde ke škrtům ve výši 6 % letů. Podle tohoto nařízení musí aerolinky rušit lety sedm dní před plánovaným odletem. Jednou zrušené lety, o kterých jsou cestující informováni, nelze snadno obnovit. Eash Sundaram, bývalý technologický ředitel JetBlue Airways, upozornil, že pro letecké společnosti je velkou výzvou rušit každý den náhodně 10 % letového řádu a udržet tyto škrty. Sundaram se domnívá, že aerolinky by se měly připravit na těžké dva až tři týdny kvůli rušení letů, přičemž proces zotavení začne až poté.
Pilot a letecký konzultant Kit Darby odhaduje, že i po návratu dispečerů do práce bude trvat týden nebo dva, než se letecké společnosti vrátí do normálu. Upozornil, že pokud se uzávěru nepodaří ukončit tento týden, nebude provoz plně obnoven do Dne díkuvzdání (Thanksgiving). Zajištění spolehlivějšího cestování před blížícími se zimními svátky je tak nyní v rukou amerických zákonodárců.
Ani po oficiálním obnovení činnosti vlády nemusí dojít k okamžitému návratu všech leteckých dispečerů do práce. FAA zaměstnanci, kteří pracovali po dobu uzávěry jako nezbytní pracovníci, nedostanou okamžitě zpětně dlužnou mzdu. Nick Daniels, prezident odborového svazu dispečerů (NATCA), uvedl, že některým členům trvalo dva až dva a půl měsíce, než obdrželi všechny dlužné mzdy po uzávěře v roce 2019. Někteří dispečeři si proto našli druhé zaměstnání a mohli by v nich pokračovat, dokud neuvidí peníze na účtu.
Prezident Donald Trump v reakci na situaci vyzval všechny dispečery, aby se „OKAMŽITĚ vrátili do práce“, a navrhl bonus 10 000 dolarů pro ty, kteří si během uzávěry nevzali volno. Ministr dopravy Sean Duffy s tímto názorem souhlasil a slíbil, že bude s Kongresem spolupracovat na odměnění dispečerů. Darby ocenil, že dispečeři běžně pracují „nad rámec svých povinností“ a sice jsou dlouhodobě špatně placeni, ale dělají svou práci rádi.
Jeden z nejvážnějších dopadů uzávěry je, že někteří letečtí dispečeři se ke svým pracovním pozicím již nikdy nevrátí a odchází do důchodu nebo zcela končí, aby si našli práci, kde nebudou vystaveni riziku rozpočtových uzávěr. Před uzávěrou odcházeli do důchodu průměrně čtyři dispečeři denně, ale od zahájení uzávěry se toto číslo zvýšilo na 20 až 25 denně, jak sdělil ministr Duffy pro CNN.
Duffy varoval, že kvůli odchodům bude po znovuotevření vlády těžší zajistit kontrolu vzdušného prostoru, a tento problém bude mít dopad na leteckou dopravu dlouho po skončení uzávěry. Odbory nyní musí přesně vyhodnotit, kolik zaměstnanců skutečně rezignuje nebo odejde do důchodu, aby pochopily plný rozsah dopadů uzávěry.
Už před uzávěrou chybělo americkému systému řízení letového provozu více než 3 000 pracovníků. Navzdory tomu, že v září bylo splněno náborové cíle pro letošní rok s více než 2 000 nově přijatými dispečery, uzávěra nyní ohrožuje snahu o „super-nábor“. Akademie FAA v Oklahoma City byla letos „nejvytíženější“ v historii.
Ačkoli výuka v akademii pokračovala i během uzávěry, někteří studenti začali zpochybňovat, zda má smysl vykonávat práci, kde mohou být týdny bez výplaty. Ministr Duffy potvrdil, že v důsledku toho někteří studenti odešli. Navíc dochází financování stipendií pro stážisty, kteří si z nich hradí základní životní potřeby během studia, což by pro ně mohlo být „katastrofální“.
Nejhorší scénář by nastal, pokud by se dohoda o financování rozpadla nebo táhla ještě několik týdnů. V takovém případě hrozí, že letecká doprava by mohla „zpomalit na minimum“. Ministr Duffy varoval, že by se snížila kapacita letového provozu, což by znemožnilo tisíce letů potřebných pro velký americký svátek.
Pokud by se uzávěra nevyřešila do konce tohoto týdne, hrozí velké narušení cestování na Den díkuvzdání, potvrdil Henry Harteveldt, prezident Atmosphere Research Group. Pokud by se uzávěra protáhla, Duffy naznačil i hypotetické snížení kapacity až o 20 %, což by Harteveldt označil za ochromení amerického systému letecké dopravy.
Související
Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi
Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“
USA (Spojené státy americké) , letadla, letectví
Aktuálně se děje
včera
Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce
včera
Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi
včera
Smrt ženy v Jičíně. Podezřelým je cizinec, s partnerkou měl hádku
včera
Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti
včera
Vémolu na kauci propustili z vazby. Podíl na trestné činnosti nadále odmítá
včera
Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi
včera
Výhled počasí do poloviny února. Meteorologové očekávají další sněžení
včera
Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko
včera
Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo
včera
Zemřel známý herec, moderátor a dabér Mojmír Maděrič
včera
Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky
včera
"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko
včera
Střelba v Chřibské měla vztahový motiv. Útočník střílel na policisty, pak si vzal život
včera
Trump pozval Putina do Rady míru, která má dohlížet na Pásmo Gazy
včera
Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu
včera
16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají
včera
Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura
Aktualizováno včera
Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění
včera
Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska
včera
15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě
Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.
Zdroj: Libor Novák