Další záhadné drony v Evropě. Mnichovské letiště muselo přerušit provoz

Mnichovské letiště v Německu bylo nuceno v noci přerušit svůj provoz na téměř sedm hodin  kvůli opakovaným hlášením o výskytu dronů. Stalo se tak dalším evropským leteckým uzlem, který musel být uzavřen kvůli nevysvětleným letům bezpilotních letounů. 

Krátce po desáté hodině večerní ve čtvrtek bylo z bezpečnostních důvodů uzemněno celkem 17 letů, což postihlo téměř tři tisíce cestujících. Dalších patnáct přilétajících letadel muselo být odkloněno. Podle prohlášení letiště směřovaly tyto lety do německých měst Stuttgart, Norimberk a Frankfurt, a také do Vídně v sousedním Rakousku. 

Záznamy z webu Flightradar ukazovaly, že několik letadel kroužilo nad letištěm kolem jedenácté hodiny večerní, než zamířilo k jiným destinacím. Letiště v Bavorsku, které je centrem pro německého národního dopravce Lufthansu, bylo znovu otevřeno v pět hodin ráno místního času, jakmile byly odlety a přílety prohlášeny za bezpečné. Zástupce handlingu pro dotazy cestujících potvrdil, že nyní již byl provoz plně obnoven, i když některé lety musely být zrušeny. Prvním letadlem, které mělo v Mnichově přistát, byl dálkový let Lufthansy z Bangkoku s plánovaným dosednutím v 5:25 ráno.

Mluvčí Lufthansy uvedl, že v důsledku uzavření bylo zrušeno nebo odkloněno 19 jejích letů, včetně tří dálkových spojů do Asie, které budou přeplánovány. Cestujícím na letišti bylo poskytnuto jídlo, pití a deky; na fotografiích agentur bylo vidět lidi spící na řadách polních postelí. V současné době CNN oslovila Bavorskou státní policii, německý Federální kriminální úřad a německou kontrarozvědku s žádostí o komentář k celé situaci.

Mnichov se zařadil k dalším evropským letištím, která musela být uzavřena po nedávném výskytu dronů. V uplynulých týdnech série pozorování nad několika letišti v Dánsku a Norsku zasáhla desítky tisíc cestujících. Dánsko v reakci na to následně zakázalo všechny civilní lety dronů ve svém vzdušném prostoru. Stalo se tak v době, kdy hostilo summit evropských lídrů v Kodani, kde se diskutovalo o podpoře Ukrajiny proti Rusku a posilování evropské bezpečnosti. Na tomto summitu se očekávalo projednávání několika opatření na ochranu evropského nebe, včetně stěžejní iniciativy „dronové zdi“.

Tato iniciativa by nepředstavovala fyzickou bariéru, nýbrž vrstvenou síť systémů pro detekci a zachycení, která by navázala na protidronové schopnosti jednotlivých členských států EU. Evropa je v posledních týdnech ve stavu zvýšené pohotovosti kvůli řadě pozorování dronů, a také kvůli údajným narušením vzdušného prostoru NATO ruskými drony nad Polskem a Rumunskem. Hlášeno bylo rovněž údajné narušení estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami.

Dánská premiérka Mette Frederiksen sice uvedla, že úřady nemohou s jistotou určit, kdo za drony v Dánsku stojí, ale dodala, že „můžeme alespoň usoudit, že existuje primárně jedna země, která představuje hrozbu pro evropskou bezpečnost – a tou je Rusko.“ Kreml popřel jakékoli zapojení do pozorování dronů, stejně jako narušení estonského vzdušného prostoru. Ruský prezident Putin se během svého čtyřhodinového televizního vystoupení ve čtvrtek, kde řešil několik klíčových sporných bodů s Evropou a USA, vysmíval západním tvrzením o možné ruské účasti. Označil to za součást snahy NATO „rozdmýchávat napětí k navýšení výdajů na obranu“. S vtipem ve spojitosti s obviněním z dronových letů prohlásil: „Už nepojedu. Ani do Francie, ani do Dánska, ani do Kodaně.“

Vyslal ale také zastřenou hrozbu. Řekl, že Rusko pečlivě sleduje rostoucí militarizaci Evropy. Dále dodal, že by nikdo neměl pochybovat o tom, že ruská protiopatření na sebe nenechají dlouho čekat. Mnichov, historické město s více než milionem obyvatel, byl již předtím ve střehu, když byl dříve tento týden jeho slavný pivní festival Oktoberfest uzavřen na několik hodin z důvodu hrozby bombou. 

Související

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Německo velmi tvrdě odmítlo Trumpa

Německá vláda se v pondělí ostře ohradila proti požadavkům amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že probíhající konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně odmítl poskytnout vojenskou podporu pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu s tím, že NATO nemá v této válce své místo.
Friedrich Merz (CDU)

Proč se plán Francie a Německa na stavbu stíhačky budoucnosti rozpadá? Problém je v požadavcích i velení

Ambiciózní plán Francie a Německa na společnou stavbu stíhačky budoucnosti se ocitl na pokraji kolapsu. Projekt Future Combat Air System (FCAS), ke kterému se později přidalo i Španělsko, měl být symbolem evropské obranné jednoty. Místo toho se však v době rostoucí hrozby z Ruska stává ukázkou hlubokých neshod mezi Paříží a Berlínem, které nedokážou najít společnou řeč v otázce, kdo by měl celému podniku velet.

Více souvisejících

Německo Mnichov letiště Mnichov

Aktuálně se děje

před 34 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k národu i mezinárodnímu společenství zdůraznil, že probíhající válka s Íránem bude trvat tak dlouho, „dokud to bude nutné“. Ve spolupráci se Spojenými státy se Izrael podle jeho slov soustředí na tři klíčové cíle: úplnou likvidaci íránského jaderného programu, zničení arzenálu balistických raket dříve, než je Írán stihne ukrýt hluboko pod zem, kde by byly imunní vůči leteckým úderům, a vytvoření podmínek pro to, aby íránský lid mohl získat zpět svou svobodu. 

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek vystoupil na tiskové konferenci, kde shrnul dosavadní úspěchy vojenského tažení proti Íránu. V úvodu svého projevu v hebrejštině prohlásil, že se Izraeli podařilo dosáhnout strategického průlomu, který zásadně mění bezpečnostní architekturu Blízkého východu. Podle jeho slov Írán již není schopen obohacovat uran ani vyrábět balistické rakety.

včera

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Babiš asi dokáže v NATO lépe vysvětlit, proč Česko neinvestuje do obrany, poznamenal ironicky Pavel

Prezident Petr Pavel zakončil svou dvoudenní návštěvu Středočeského kraje, během které se věnoval nejen regionálním tématům, ale také aktuálním sporům s vládou premiéra Andreje Babiše. Na závěrečné tiskové konferenci se prezident vyjádřil k napjaté situaci ohledně zastupování České republiky na mezinárodní scéně a ke kontroverzím provázejícím jmenování nových velvyslanců.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).

Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo

Summit Evropské unie v Bruselu nepřinesl očekávaný průlom v klíčových otázkách finanční pomoci pro Ukrajinu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neskrýval svou hlubokou frustraci z patové situace, která nastala v důsledku trvajícího veta Maďarska a Slovenska. Ve svém projevu k Evropské radě zdůraznil, že zpoždění v dodávkách pomoci přímo ohrožuje životy a stabilitu jeho země.

včera

Kuba

Kuba se kvůli ropné blokádě ocitá na hraně úplného kolapsu

Kuba se ocitá na hraně úplného kolapsu. Poté, co Spojené státy před téměř třemi měsíci zavedly efektivní ropnou blokádu ostrova, se kubánská společnost propadla do nejhlubší krize za poslední desetiletí. V ulicích Havany se hromadí odpadky, nemocnice odkládají tisíce operací a lidé si kvůli nedostatku elektřiny a plynu musí ohřívat vodu na ohništích z dřevěného uhlí.

včera

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

„Likvidace padouchů něco stojí.“ Hegseth odmítl upřesnit, kdy USA ukončí válku s Íránem

Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek potvrdilo, že vojenské operace v Íránu probíhají přesně podle stanoveného plánu. Ministr obrany Pete Hegseth na tiskové konferenci v Pentagonu uvedl, že Spojené státy úspěšně plní své strategické cíle. Zároveň však odmítl upřesnit jakýkoli časový harmonogram pro ukončení konfliktu s tím, že o konečném výsledku a délce bojů rozhodne prezident Donald Trump.

včera

South Pars

Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát

Izraelský útok na íránská zařízení v plynovém poli South Pars představuje zásadní zlom v probíhajícím válečném konfliktu. Tato operace vyvolala zuřivou odvetu Teheránu, který následně zacílil na klíčovou energetickou infrastrukturu svých sousedů v Perském zálivu. Světové trhy, které již dříve ochromilo faktické uzavření Hormuzského průlivu, nyní čelí drtivému tlaku na dodávky ropy a zemního plynu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump tvrdí, že o útocích na South Pars USA nevěděly. Pomáhaly je přitom zrealizovat, píše CNN

Americký prezident Donald Trump čelí vážným rozporům ohledně informovanosti své administrativy o izraelském útoku na íránské ložisko South Pars. Zatímco šéf Bílého domu veřejně prohlásil, že Spojené státy o operaci „vůbec nic nevěděly“, zdroje z Izraele i z řad amerických úředníků jeho tvrzení přímo popírají. Podle informací CNN byl úder na největší světové zásoby zemního plynu s Washingtonem koordinován.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

BBC: Evropská unie se nepoučila. Zaspala a probudila se v další energetické krizi

Evropská unie se ocitla v dalším energetickém šoku, který silně připomíná krizi z roku 2022. Tehdy, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hřímala proti manipulacím s trhem a slibovala odklon od nespolehlivých partnerů. O čtyři roky později však Evropa zjišťuje, že se nepoučila. Současný konflikt na Blízkém východě a uzavření Hormuzského průlivu odhalily, že kontinent pouze vyměnil jednu závislost za druhou.

včera

USS Preble vypálila střelu s plochou dráhou letu Tomahawk.

Válka s Íránem stojí USA astronomické částky

Válka s Íránem, která nebyla nikdy oficiálně vyhlášena, s sebou nese astronomické finanční náklady, které podle nových analýz rostou tempem zhruba půl miliardy dolarů denně. Jen za prvních šest dní bojů utratily Spojené státy neuvěřitelných 12,7 miliardy dolarů. Aktuální odhady naznačují, že celkový účet již pravděpodobně překročil hranici 18 miliard dolarů a vteřinová ručička válečných výdajů se nezastavuje.

včera

Trump hrozí Íránu zničením největšího pole zemního plynu na světě

Během posledních hodin došlo k výraznému vyostření konfliktu na Blízkém východě, který trvá již téměř tři týdny. Americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu, že Spojené státy jsou připraveny zcela zničit ložisko South Pars, což je největší pole zemního plynu na světě. Tato hrozba přišla v reakci na íránské útoky cílící na energetickou infrastrukturu v Kataru.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy