Darovali mu letadlo, přesto je neuchránil před Izraelem. Katar a arabské státy ztrácí po útoku důvěru v USA

Malý, ale vlivný Katar se pravděpodobně domníval, že je pro Izrael nedotknutelný. Je klíčovým spojencem USA a před čtyřmi měsíci hostil prezidenta Donalda Trumpa. Během jeho návštěvy byly uzavřeny miliardové obchody a Katar dokonce daroval kontroverzní prezidentské letadlo.

Kromě toho se Dauhá stalo centrem diplomatického úsilí o ukončení války v Gaze a hostilo jednání mezi Izraelem a Hamásem. Premiér Muhammad bin Abdulrahmán bin Džásim Ál Thání se dokonce setkal s hlavním vyjednavačem Hamásu Khalílem Al-Hayyou, aby projednal příměří. Jen několik hodin předtím, než se měla uskutečnit další schůzka, izraelské stíhačky zaútočily na obytnou budovu v Dauhá.

Útok si vyžádal životy pěti členů Hamásu a jednoho katarského bezpečnostního pracovníka. V katarské metropoli je nyní cítit šok a zrada. Premiér Ál Thání v rozhovoru pro CNN odsoudil útok jako „státní terorismus“ a varoval, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu „zabil veškerou naději“ na propuštění rukojmích a na mír. Označil ho za zločince, který porušil veškeré mezinárodní právo.

Závažnost útoku přesahuje hranice Kataru. Několik arabských spojenců, kteří se po desetiletí spoléhali na spojenectví s USA, se teď pravděpodobně ptá, zda je toto partnerství opravdu chrání. Implicitní bezpečnostní záruky, které USA poskytovaly, jsou nyní zpochybňovány.

Podle analytiků, jako je HA Hellyer z Carnegie Endowment for International Peace, si tyto národy nyní kladou otázku, jak by mohly v budoucnu odradit podobné útoky. Řešením by mohlo být budování vlastní bezpečnostní architektury, místo aby se spoléhaly na partnera, který je nedokáže ochránit ani před svým vlastním spojencem.

Útok v Dauhá poškodil důvěru mezi USA a jejich spojenci v Perském zálivu. Do jaké míry, se teprve uvidí. Záleží totiž na tom, jaké ujištění jim prezident Trump poskytne a jak se veřejně vyjádří k Izraeli. Tento incident také vyvolává obavy o budoucnost dalších mírových jednání.

Zatímco Katar nevyloučil možnost, že bude nadále působit jako prostředník v Gaze, jednání jsou prozatím v nejisté situaci. Jak uvádí Hasan Alhasan z International Institute for Strategic Studies, po takovém útoku už jen málokterá země bude ochotna riskovat svou suverenitu.

Lídři Saúdské Arábie, Ománu, Spojených arabských emirátů a dalších zemí, které se aktivně podílejí na zprostředkování mírových dohod, budou bedlivě sledovat Trumpovu reakci. Útok v Dauhá totiž posílil přesvědčení v regionu, že záměrem Izraele je sabotovat mírová jednání. 

Související

Katar, ilustrační foto

Katar si objednal informace o dítěti zaměstnankyně ICC, která obvinila prokurátora ze zneužívání

Žena, která prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana obvinila ze sexuálního zneužívání, se stala terčem soukromých zpravodajských firem. Tato tajná operace se měla odehrát na objednávku Kataru. Deník The Guardian odhalil podrobnosti o této invazivní operaci, při níž byly získány citlivé informace o zaměstnankyni ICC a jejích rodinných příslušnících.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Netanjahu z Bílého domu zavolal do Kataru, omluvil se za útok v Dauhá

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dorazil do Bílého domu na setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jedná se o jeho čtvrtou návštěvu od začátku Trumpova druhého funkčního období. Hlavním tématem jejich jednání bylo dosažení příměří v Gaze a dohoda o propuštění rukojmích.

Více souvisejících

Katar Izrael

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

včera

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy