Dny bez proudu, nedostatek vody, ulice plné odpadků. Kuba se zmítá v ekonomickém kolapsu

Kubánské úřady situaci označují za „válečnou ekonomiku“. Ekonom Everleny Pérez Villanueva, bývalý ředitel Centra pro kubánská ekonomická studia v Havaně, popisuje situaci jako komplikovanou recesi. Lidé si musí zvykat na život, kdy se stávají každodenními rutinou dlouhé výpadky elektřiny. Kvůli tomu nefungují semafory, vodárny a samozřejmě ani podniky, které jsou na elektřině závislé.

Výpadky proudu a nedostatek vody postihují většinu obyvatel, včetně těch, kteří pracují v turistickém sektoru. Fotograf Lázaro Hernández řekl, že si musí hlídat rozvrhy výpadků, aby si podle nich organizoval práci. Mnozí průvodci a fotografové se snaží turistům ukázat to nejlepší z Kuby, ale krize je stále viditelnější. Restaurace a bary nemohou fungovat, hotely sice mají generátory, ale soukromé ubytování jimi vybaveno není. Turisté jsou často zklamaní a raději si vyberou jinou destinaci, protože to snižuje kvalitu jejich zážitku.

Jedním z hlavních důvodů je kolaps energetického systému, který trpí nedostatkem údržby a investic. Situaci navíc zhoršila loňská hurikánová sezóna, po níž došlo k několika celoplošným výpadkům. Nedostatek elektřiny znemožňuje vodárnám čerpat vodu, což postihuje přibližně 10 % populace. Dalším faktorem je snížení dodávek ropy z Venezuely, které poklesly na méně než třetinu.

Ekonomický kolaps se projevil i v klíčových odvětvích. Turismus je sice symbolem Kuby, ale i přesto se v první čtvrtině roku 2025 snížila návštěvnost, a to o 11 %. Například obsazenost hotelů, do kterých vláda stále investuje, dosáhla pouhých 24 %. Další důležité odvětví, cukrovarnictví, má za sebou nejhorší sezónu za více než století. Podle ekonoma Péreze „cukrovarnická výroba už prakticky neexistuje, ani turismus“.

Lidé se potýkají také s nedostatkem potravin. González, průvodce z Havany, řekl, že se snížila dostupnost dotovaných potravin, a ti s nízkými příjmy, jako důchodci, si tak nemohou dovolit základní věci, jako je rýže, olej nebo mléko. Podle Péreze je situace dokonce horší než během takzvaného „zvláštního období“ po pádu Sovětského svazu. I když tehdy chyběla doprava, lidé dostali alespoň kola a cestovní ruch vzkvétal.

Mezi hlavní příčiny krize vláda tradičně uvádí americké embargo. Prezident Miguel Díaz-Canel nicméně přiznal, že výpadky proudu jsou největší „překážkou“, která ekonomiku paralyzuje. Ekonom De Miranda říká, že ekonomika se nemůže pohnout dopředu, dokud se nezbaví modelu centralizovaného řízení, které je pevně svázané s politickým systémem. Vláda sice provádí drobné reformy, ale podle něj vytvářejí další problémy.

Zoufalá ekonomická situace a nedostatek perspektiv vyústily v masivní migrační vlnu. V roce 2024 se počet obyvatel snížil už čtvrtý rok po sobě a poprvé klesl pod hranici 10 milionů obyvatel. Navzdory tomu, že vláda historicky popírala problémy, se začíná uznávat rozhořčení veřejnosti. Kvůli tomu musela odstoupit i ministryně práce po tom, co řekla, že v zemi nejsou žebráci, ale jen „maskovaní“ lidé.