Členské země NATO budou muset projednat podmínky, které stanoví Ukrajině pro její případné pozvání do Aliance. Prohlásil to nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans v reakci na nedávno představený "vítězný plán" ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. NATO sice Ukrajině vstup přislíbilo, lídři se ale dosud vyhýbali přímé reakci na Zelenského žádost o okamžité pozvání.
Zelenskyj svůj dlouho očekávaný plán veřejně prezentoval nejprve ve středu v ukrajinském parlamentu a následně ve čtvrtek na zasedání Evropské rady v Bruselu.
Plán zahrnuje pět klíčových bodů a tři tajné dodatky, mezi nimiž se nachází nejen žádost o bezodkladné pozvání ke vstupu do NATO, ale také posílení ukrajinských vojenských a obranných kapacit, pokračování vojenské operace v ruské Kurské oblasti a nasazení "komplexního balíku nejaderných strategických odstrašujících prostředků" na Ukrajině.
Tento krok má ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi jasně naznačit, že jeho invaze na Ukrajinu skončí geopolitickou porážkou.
Dosud se lídři NATO vyhýbali přímé reakci na Zelenského žádost o okamžité pozvání Ukrajiny do Aliance. Přestože NATO prohlásilo, že Ukrajina se jednoho dne stane členem, zdůraznilo, že dokud Kyjev vede válku, není možné, aby se stal členem, neboť by to mohlo vyvolat přímý konflikt mezi NATO a Ruskem.
Brekelmans v této souvislosti upozornil na to, že v Alianci existují "velmi rozdílné názory" na tuto otázku. K dosažení konsensu budou muset členské země nejprve stanovit jasná kritéria, která by Ukrajina měla splnit, aby získala pozvání, a také další podmínky, které by musela splnit, aby se mohla stát členem.
Na dotaz, jaké podmínky by Ukrajina mohla muset splnit, Brekelmans zmínil například pokrok v boji proti korupci. Tato otázka zůstává klíčová pro budoucnost vztahů mezi Ukrajinou a NATO, a jakékoli rozhodnutí bude pravděpodobně předmětem intenzivních diskusí v rámci Aliance.
Zelenskyj v rozhovoru pro deník The Financial Times jasně prohlásil, že formální pozvánka k členství v Severoatlantické alianci (NATO) je nezbytným krokem, aby jeho země přežila ruskou invazi. Tuto výzvu učinil krátce po summitu Evropské rady v Bruselu, kde hovořil o tom, jaký význam má připojení Ukrajiny k NATO pro ukončení války s Ruskem.
„Nemůžeme být silní bez pozvání, které posílí naše diplomatické cesty k ukončení války,“ zdůraznil Zelenskyj a dodal, že válka skončí ve chvíli, kdy bude ruský prezident Vladimir Putin izolován a partneři Ukrajiny ho přinutí k diplomacii.
Pozvánka do NATO je podle Zelenského prvním z pěti klíčových bodů jeho "vítězného plánu", který má posílit Ukrajinu natolik, aby se válka dostala do fáze, kdy bude možné přinutit Rusko k jednání. Vstup do Aliance vidí jako klíčový krok, který má přimět Putina, aby usedl k jednacímu stolu.
„Pozvání do NATO je dalším krokem k tomu, abychom naše děti ochránili před válkou,“ řekl Zelenskyj a vyjádřil přesvědčení, že členství Ukrajiny v Alianci by znamenalo, že jeho lidé budou chráněni a ukrajinské děti nezemřou.
Ačkoli členové NATO na červencovém summitu ve Washingtonu uznali, že Ukrajina je na „nezvratné cestě“ k členství, oficiální pozvánka pro Kyjev zatím nepřišla. Spojené státy a Německo váhají, obávají se totiž, že by formální vstup Ukrajiny do NATO vedl k dalšímu zhoršení situace a eskalaci konfliktu s Ruskem. Někteří západní představitelé navíc spekulují, že členství Ukrajiny v NATO by mohlo sloužit jako vyjednávací trumf při případných jednáních s Moskvou.
Zelenskyj však tvrdí, že pozvánka by posílila nejen ukrajinskou morálku, ale také podporu mezi jeho vojáky. „Pokud nedostaneme pozvánku, morálka klesne,“ upozornil.
Ukrajinský prezident přirovnal současnou debatu o vstupu do NATO k předchozím diskusím o dodávkách zbraní, jako jsou americké systémy protivzdušné obrany Patriot nebo stíhačky F-16. Tyto dodávky západní státy původně také odmítaly, ale nakonec k jejich dodání došlo, čímž se výrazně posílila obranyschopnost Ukrajiny.
„Reakce na můj plán vítězství je podobná jako u Patriotů a F-16. Ale my to musíme udělat. Je to jediný způsob, jak můžeme přežít,“ dodal Zelenskyj. Podle něj válka neskončí, dokud Putin nebude cítit dostatečný tlak, a ten podle něj chápe pouze sílu.
Zelenskyj také upozornil, že výsledek války nezávisí pouze na Rusku, ale především na podpoře ukrajinských partnerů, mezi kterými má Kyjev podle něj většinu na své straně. „Musíme však nadále vyvíjet tlak na ty, kteří stále váhají,“ poznamenal.
Klíčovým faktorem bude podle něj také výsledek prezidentských voleb ve Spojených státech, které se uskuteční v listopadu. Současná viceprezidentka Kamala Harrisová, demokratická kandidátka, by byla podle Zelenského ochotná zvážit budoucí členství Ukrajiny v NATO. Na druhou stranu republikánský kandidát a bývalý prezident Donald Trump se netají kritikou americké pomoci Ukrajině a tvrdí, že by válku ukončil rychle, aniž by však specifikoval, jak toho chce dosáhnout.
Zelenskyj uvedl, že žádní západní představitelé s ním zatím nekonzultovali možnost dohody, podle níž by Ukrajina vyměnila Ruskem okupovaná území za členství v NATO. Vyzval je, aby otevřeně jednali s jeho vládou, a varoval, aby nevyužívali třetí strany k předávání takových návrhů. „Mluvte s námi přímo,“ apeloval.
Přestože je Zelenskyj otevřen různým návrhům na mírové řešení konfliktu od různých zemí, zdůraznil, že musí být skutečné a nesmí oslabit podporu pro jeho vlastní plán. „Pokud má Brazílie plán, skvěle. Pokud má Čína návrh, nejsme proti. Ale prosím vás, nerozdělujte nás,“ uzavřel prezident Ukrajiny.
Volodymyr Zelenskyj vidí vstup do NATO jako klíčový krok k ukončení války s Ruskem a k zajištění dlouhodobé bezpečnosti Ukrajiny. I přes opatrný přístup některých západních zemí, zejména Spojených států a Německa, nadále věří, že formální pozvánka do Aliance je nezbytná pro ukončení konfliktu a ochranu jeho národa před dalšími ruskými útoky. Válka podle Zelenského neskončí, dokud Putin nepocítí dostatečný tlak, a NATO představuje právě tu sílu, která může tento tlak zajistit.
Související
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku
válka na Ukrajině , NATO , Ukrajina
Aktuálně se děje
před 39 minutami
Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék
před 1 hodinou
Česko na prahu epidemie chřipky. Do vývoje se může promítnout nový subtyp infekce
před 2 hodinami
Tragédie v pražské ZOO. Populární orangutan Kawi nešťastně zahynul
před 2 hodinami
Policie hledá dvanáctiletého Marka. Už ve čtvrtek nedorazil do školy
před 4 hodinami
Počasí se příští týden výrazně ochladí. Během dne bude i mrznout
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
včera
Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení
včera
VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje
včera
Írán zatkl držitelku Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiovou
včera
OBRAZEM: Došlo i na úsměvy. Nejbližší a přátelé se rozloučili s Patrikem Hezuckým
včera
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
včera
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
včera
Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil
včera
Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027
Aktualizováno včera
Lidé se rozloučili s Theodorem Pištěkem. Na obřad dohlížela Hradní stráž
včera
Německo: Rusko stojí za kybernetickým útokem proti kontrole letového provozu, snažilo se i ovlivnit volby
včera
Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy
včera
Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče
včera
Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka
Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucí složení nové vlády. Zejména se jí ale nezamlouvá oligarchizace české politiky a zdůraznila, že nyní již premiér Andrej Babiš ani zdaleka není jediným problémem. „Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně,“ říká.
Zdroj: Jakub Jurek