Členské země NATO budou muset projednat podmínky, které stanoví Ukrajině pro její případné pozvání do Aliance. Prohlásil to nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans v reakci na nedávno představený "vítězný plán" ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. NATO sice Ukrajině vstup přislíbilo, lídři se ale dosud vyhýbali přímé reakci na Zelenského žádost o okamžité pozvání.
Zelenskyj svůj dlouho očekávaný plán veřejně prezentoval nejprve ve středu v ukrajinském parlamentu a následně ve čtvrtek na zasedání Evropské rady v Bruselu.
Plán zahrnuje pět klíčových bodů a tři tajné dodatky, mezi nimiž se nachází nejen žádost o bezodkladné pozvání ke vstupu do NATO, ale také posílení ukrajinských vojenských a obranných kapacit, pokračování vojenské operace v ruské Kurské oblasti a nasazení "komplexního balíku nejaderných strategických odstrašujících prostředků" na Ukrajině.
Tento krok má ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi jasně naznačit, že jeho invaze na Ukrajinu skončí geopolitickou porážkou.
Dosud se lídři NATO vyhýbali přímé reakci na Zelenského žádost o okamžité pozvání Ukrajiny do Aliance. Přestože NATO prohlásilo, že Ukrajina se jednoho dne stane členem, zdůraznilo, že dokud Kyjev vede válku, není možné, aby se stal členem, neboť by to mohlo vyvolat přímý konflikt mezi NATO a Ruskem.
Brekelmans v této souvislosti upozornil na to, že v Alianci existují "velmi rozdílné názory" na tuto otázku. K dosažení konsensu budou muset členské země nejprve stanovit jasná kritéria, která by Ukrajina měla splnit, aby získala pozvání, a také další podmínky, které by musela splnit, aby se mohla stát členem.
Na dotaz, jaké podmínky by Ukrajina mohla muset splnit, Brekelmans zmínil například pokrok v boji proti korupci. Tato otázka zůstává klíčová pro budoucnost vztahů mezi Ukrajinou a NATO, a jakékoli rozhodnutí bude pravděpodobně předmětem intenzivních diskusí v rámci Aliance.
Zelenskyj v rozhovoru pro deník The Financial Times jasně prohlásil, že formální pozvánka k členství v Severoatlantické alianci (NATO) je nezbytným krokem, aby jeho země přežila ruskou invazi. Tuto výzvu učinil krátce po summitu Evropské rady v Bruselu, kde hovořil o tom, jaký význam má připojení Ukrajiny k NATO pro ukončení války s Ruskem.
„Nemůžeme být silní bez pozvání, které posílí naše diplomatické cesty k ukončení války,“ zdůraznil Zelenskyj a dodal, že válka skončí ve chvíli, kdy bude ruský prezident Vladimir Putin izolován a partneři Ukrajiny ho přinutí k diplomacii.
Pozvánka do NATO je podle Zelenského prvním z pěti klíčových bodů jeho "vítězného plánu", který má posílit Ukrajinu natolik, aby se válka dostala do fáze, kdy bude možné přinutit Rusko k jednání. Vstup do Aliance vidí jako klíčový krok, který má přimět Putina, aby usedl k jednacímu stolu.
„Pozvání do NATO je dalším krokem k tomu, abychom naše děti ochránili před válkou,“ řekl Zelenskyj a vyjádřil přesvědčení, že členství Ukrajiny v Alianci by znamenalo, že jeho lidé budou chráněni a ukrajinské děti nezemřou.
Ačkoli členové NATO na červencovém summitu ve Washingtonu uznali, že Ukrajina je na „nezvratné cestě“ k členství, oficiální pozvánka pro Kyjev zatím nepřišla. Spojené státy a Německo váhají, obávají se totiž, že by formální vstup Ukrajiny do NATO vedl k dalšímu zhoršení situace a eskalaci konfliktu s Ruskem. Někteří západní představitelé navíc spekulují, že členství Ukrajiny v NATO by mohlo sloužit jako vyjednávací trumf při případných jednáních s Moskvou.
Zelenskyj však tvrdí, že pozvánka by posílila nejen ukrajinskou morálku, ale také podporu mezi jeho vojáky. „Pokud nedostaneme pozvánku, morálka klesne,“ upozornil.
Ukrajinský prezident přirovnal současnou debatu o vstupu do NATO k předchozím diskusím o dodávkách zbraní, jako jsou americké systémy protivzdušné obrany Patriot nebo stíhačky F-16. Tyto dodávky západní státy původně také odmítaly, ale nakonec k jejich dodání došlo, čímž se výrazně posílila obranyschopnost Ukrajiny.
„Reakce na můj plán vítězství je podobná jako u Patriotů a F-16. Ale my to musíme udělat. Je to jediný způsob, jak můžeme přežít,“ dodal Zelenskyj. Podle něj válka neskončí, dokud Putin nebude cítit dostatečný tlak, a ten podle něj chápe pouze sílu.
Zelenskyj také upozornil, že výsledek války nezávisí pouze na Rusku, ale především na podpoře ukrajinských partnerů, mezi kterými má Kyjev podle něj většinu na své straně. „Musíme však nadále vyvíjet tlak na ty, kteří stále váhají,“ poznamenal.
Klíčovým faktorem bude podle něj také výsledek prezidentských voleb ve Spojených státech, které se uskuteční v listopadu. Současná viceprezidentka Kamala Harrisová, demokratická kandidátka, by byla podle Zelenského ochotná zvážit budoucí členství Ukrajiny v NATO. Na druhou stranu republikánský kandidát a bývalý prezident Donald Trump se netají kritikou americké pomoci Ukrajině a tvrdí, že by válku ukončil rychle, aniž by však specifikoval, jak toho chce dosáhnout.
Zelenskyj uvedl, že žádní západní představitelé s ním zatím nekonzultovali možnost dohody, podle níž by Ukrajina vyměnila Ruskem okupovaná území za členství v NATO. Vyzval je, aby otevřeně jednali s jeho vládou, a varoval, aby nevyužívali třetí strany k předávání takových návrhů. „Mluvte s námi přímo,“ apeloval.
Přestože je Zelenskyj otevřen různým návrhům na mírové řešení konfliktu od různých zemí, zdůraznil, že musí být skutečné a nesmí oslabit podporu pro jeho vlastní plán. „Pokud má Brazílie plán, skvěle. Pokud má Čína návrh, nejsme proti. Ale prosím vás, nerozdělujte nás,“ uzavřel prezident Ukrajiny.
Volodymyr Zelenskyj vidí vstup do NATO jako klíčový krok k ukončení války s Ruskem a k zajištění dlouhodobé bezpečnosti Ukrajiny. I přes opatrný přístup některých západních zemí, zejména Spojených států a Německa, nadále věří, že formální pozvánka do Aliance je nezbytná pro ukončení konfliktu a ochranu jeho národa před dalšími ruskými útoky. Válka podle Zelenského neskončí, dokud Putin nepocítí dostatečný tlak, a NATO představuje právě tu sílu, která může tento tlak zajistit.
Související
Zelenskyj: Putin se nehodlá spokojit s částí Ukrajiny, chce ji celou
Ukrajina a Rusko se dohodly na zastavení útoků na energetické cíle, prohlásil Trump. Podle Zelenského je to jinak
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Česko se rozloučilo s Richardem Tesaříkem. Nechyběly známé tváře hudební scény
před 23 minutami
Trump nařídil uzavření Kennedyho centra ve Washingtonu. Otevře ho, až na něm bude jeho jméno
před 1 hodinou
Zelenskyj: Putin se nehodlá spokojit s částí Ukrajiny, chce ji celou
před 1 hodinou
Modely umělé inteligence mezi sebou začaly komunikovat v novém jazyce. Vědci mu nerozumí
před 2 hodinami
Vztahy s USA jsou zničené. Kanada kvůli Trumpovi usiluje o pevnější vazby s EU
před 3 hodinami
Saúdská Arábie sestřelila dron vyslaný na Mekku, útočili zřejmě jemenští povstalci
před 4 hodinami
CNN: Rusko zřejmě pomáhá Íránu útočit na americké základny
včera
Kinetická, manipulační, nebo protidružicová? Experti řeší, jakou zbraň mohly USA umístit na oběžnou dráhu
včera
Další tvrdá prohra. Trumpovo jméno na Kennedyho centrum nesmí, rozhodl soud
včera
Slovensko varuje před vodou z Česka. Laboratorní rozbor v ní odhalil žíravinu
včera
Konec nevyžádaných fotek. Ministerstvo navrhuje za posílání snímků intimních partií až rok vězení
včera
Představy o budoucnosti tříští státy EU. Očekává se zásadní projev von der Leyenové
včera
Dánská vláda obvinila ruskou válečnou loď ze střelby světlic na armádní vrtulník
včera
Proč cena ropy opět roste? Na vině je z části i Saúdská Arábie
včera
Bratříčkování Ruska s KLDR pokračuje. Země poprvé propojila silnice
včera
Ve světě kvůli extrémnímu počasí vznikají nové hrozby, varuje WMO
včera
Trump pobouřil Demokraty i Republikány. Kongres na něj útočí za přístup k regulaci AI
včera
V pražské ÚVN zasahuje vojenská policie, zadržela několik lidí
včera
Američané poprvé přiznali, že mají zbraně ve vesmíru
včera
Policie potvrdila informace ohledně závažného zločinu na Semilsku
Policie v úterý uvolnila nové informace k případu zvlášť závažného zločinu na Semilsku, jímž se zabývají od uplynulého víkendu. Vyšetřovatelé dali za pravdu spekulacím z médií, když potvrdili, že řeší úmrtí novorozence.
Zdroj: Jan Hrabě