Členské země NATO budou muset projednat podmínky, které stanoví Ukrajině pro její případné pozvání do Aliance. Prohlásil to nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans v reakci na nedávno představený "vítězný plán" ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. NATO sice Ukrajině vstup přislíbilo, lídři se ale dosud vyhýbali přímé reakci na Zelenského žádost o okamžité pozvání.
Zelenskyj svůj dlouho očekávaný plán veřejně prezentoval nejprve ve středu v ukrajinském parlamentu a následně ve čtvrtek na zasedání Evropské rady v Bruselu.
Plán zahrnuje pět klíčových bodů a tři tajné dodatky, mezi nimiž se nachází nejen žádost o bezodkladné pozvání ke vstupu do NATO, ale také posílení ukrajinských vojenských a obranných kapacit, pokračování vojenské operace v ruské Kurské oblasti a nasazení "komplexního balíku nejaderných strategických odstrašujících prostředků" na Ukrajině.
Tento krok má ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi jasně naznačit, že jeho invaze na Ukrajinu skončí geopolitickou porážkou.
Dosud se lídři NATO vyhýbali přímé reakci na Zelenského žádost o okamžité pozvání Ukrajiny do Aliance. Přestože NATO prohlásilo, že Ukrajina se jednoho dne stane členem, zdůraznilo, že dokud Kyjev vede válku, není možné, aby se stal členem, neboť by to mohlo vyvolat přímý konflikt mezi NATO a Ruskem.
Brekelmans v této souvislosti upozornil na to, že v Alianci existují "velmi rozdílné názory" na tuto otázku. K dosažení konsensu budou muset členské země nejprve stanovit jasná kritéria, která by Ukrajina měla splnit, aby získala pozvání, a také další podmínky, které by musela splnit, aby se mohla stát členem.
Na dotaz, jaké podmínky by Ukrajina mohla muset splnit, Brekelmans zmínil například pokrok v boji proti korupci. Tato otázka zůstává klíčová pro budoucnost vztahů mezi Ukrajinou a NATO, a jakékoli rozhodnutí bude pravděpodobně předmětem intenzivních diskusí v rámci Aliance.
Zelenskyj v rozhovoru pro deník The Financial Times jasně prohlásil, že formální pozvánka k členství v Severoatlantické alianci (NATO) je nezbytným krokem, aby jeho země přežila ruskou invazi. Tuto výzvu učinil krátce po summitu Evropské rady v Bruselu, kde hovořil o tom, jaký význam má připojení Ukrajiny k NATO pro ukončení války s Ruskem.
„Nemůžeme být silní bez pozvání, které posílí naše diplomatické cesty k ukončení války,“ zdůraznil Zelenskyj a dodal, že válka skončí ve chvíli, kdy bude ruský prezident Vladimir Putin izolován a partneři Ukrajiny ho přinutí k diplomacii.
Pozvánka do NATO je podle Zelenského prvním z pěti klíčových bodů jeho "vítězného plánu", který má posílit Ukrajinu natolik, aby se válka dostala do fáze, kdy bude možné přinutit Rusko k jednání. Vstup do Aliance vidí jako klíčový krok, který má přimět Putina, aby usedl k jednacímu stolu.
„Pozvání do NATO je dalším krokem k tomu, abychom naše děti ochránili před válkou,“ řekl Zelenskyj a vyjádřil přesvědčení, že členství Ukrajiny v Alianci by znamenalo, že jeho lidé budou chráněni a ukrajinské děti nezemřou.
Ačkoli členové NATO na červencovém summitu ve Washingtonu uznali, že Ukrajina je na „nezvratné cestě“ k členství, oficiální pozvánka pro Kyjev zatím nepřišla. Spojené státy a Německo váhají, obávají se totiž, že by formální vstup Ukrajiny do NATO vedl k dalšímu zhoršení situace a eskalaci konfliktu s Ruskem. Někteří západní představitelé navíc spekulují, že členství Ukrajiny v NATO by mohlo sloužit jako vyjednávací trumf při případných jednáních s Moskvou.
Zelenskyj však tvrdí, že pozvánka by posílila nejen ukrajinskou morálku, ale také podporu mezi jeho vojáky. „Pokud nedostaneme pozvánku, morálka klesne,“ upozornil.
Ukrajinský prezident přirovnal současnou debatu o vstupu do NATO k předchozím diskusím o dodávkách zbraní, jako jsou americké systémy protivzdušné obrany Patriot nebo stíhačky F-16. Tyto dodávky západní státy původně také odmítaly, ale nakonec k jejich dodání došlo, čímž se výrazně posílila obranyschopnost Ukrajiny.
„Reakce na můj plán vítězství je podobná jako u Patriotů a F-16. Ale my to musíme udělat. Je to jediný způsob, jak můžeme přežít,“ dodal Zelenskyj. Podle něj válka neskončí, dokud Putin nebude cítit dostatečný tlak, a ten podle něj chápe pouze sílu.
Zelenskyj také upozornil, že výsledek války nezávisí pouze na Rusku, ale především na podpoře ukrajinských partnerů, mezi kterými má Kyjev podle něj většinu na své straně. „Musíme však nadále vyvíjet tlak na ty, kteří stále váhají,“ poznamenal.
Klíčovým faktorem bude podle něj také výsledek prezidentských voleb ve Spojených státech, které se uskuteční v listopadu. Současná viceprezidentka Kamala Harrisová, demokratická kandidátka, by byla podle Zelenského ochotná zvážit budoucí členství Ukrajiny v NATO. Na druhou stranu republikánský kandidát a bývalý prezident Donald Trump se netají kritikou americké pomoci Ukrajině a tvrdí, že by válku ukončil rychle, aniž by však specifikoval, jak toho chce dosáhnout.
Zelenskyj uvedl, že žádní západní představitelé s ním zatím nekonzultovali možnost dohody, podle níž by Ukrajina vyměnila Ruskem okupovaná území za členství v NATO. Vyzval je, aby otevřeně jednali s jeho vládou, a varoval, aby nevyužívali třetí strany k předávání takových návrhů. „Mluvte s námi přímo,“ apeloval.
Přestože je Zelenskyj otevřen různým návrhům na mírové řešení konfliktu od různých zemí, zdůraznil, že musí být skutečné a nesmí oslabit podporu pro jeho vlastní plán. „Pokud má Brazílie plán, skvěle. Pokud má Čína návrh, nejsme proti. Ale prosím vás, nerozdělujte nás,“ uzavřel prezident Ukrajiny.
Volodymyr Zelenskyj vidí vstup do NATO jako klíčový krok k ukončení války s Ruskem a k zajištění dlouhodobé bezpečnosti Ukrajiny. I přes opatrný přístup některých západních zemí, zejména Spojených států a Německa, nadále věří, že formální pozvánka do Aliance je nezbytná pro ukončení konfliktu a ochranu jeho národa před dalšími ruskými útoky. Válka podle Zelenského neskončí, dokud Putin nepocítí dostatečný tlak, a NATO představuje právě tu sílu, která může tento tlak zajistit.
Související
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
Jeden z nejtragičtějších útoků války. Rusové zaútočili na školu, přes 35 mrtvých
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Klempíř odevzdal cenu udělenou posmrtně režiséru Herzovi
před 1 hodinou
Česká reakce na tragickou smrt fotbalisty. Ligový trenér hrával za stejný klub
před 2 hodinami
Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání
před 3 hodinami
Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi
před 4 hodinami
Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana
před 5 hodinami
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
před 6 hodinami
Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky
Aktualizováno před 6 hodinami
Policejní manévry v Ruzyni. Anonym nahlásil bombu v několika letadlech
před 7 hodinami
Je tady sezóna akutních respiračních infekcí. Nejvíce stonají předškolní děti
před 7 hodinami
Na Slovensku zemřel ukrajinský voják. Případ vraždy řeší kriminalisté
před 8 hodinami
Babiš hodlá znovu obsadit pozici poradce pro národní bezpečnost
před 9 hodinami
Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout
před 11 hodinami
Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění
před 12 hodinami
Já za nic nemůžu. Fico poprvé komentoval vládní krizi na Slovensku
před 12 hodinami
Trumpovo první povolební téma překvapuje. Máme větší priority, přiznal on sám
před 13 hodinami
Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost
před 15 hodinami
Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána
včera
Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách
včera
Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko
včera
Česko, Dánsko, Norsko, a teď i Kanada. Počet zemí bojkotujících ruské hokejisty narůstá
Kanada se připojila ke koalici zemí, které odmítají nastoupit k hokejovým zápasům proti ruským týmům kvůli pokračující válce na Ukrajině. Premiér Mark Carney v úterý oznámil, že ruští hokejisté nebudou moci nastoupit k nadcházejícímu mistrovství světa juniorů, které se uskuteční v Kanadě.
Zdroj: Libor Novák