Do Pásma Gazy začala proudit první humanitární pomoc od konce příměří

Konvoj by měl čítat na 50 kamionů s pomocí, včetně několika cisteren s palivem. Přechod v Rafáhu je místem, kudy lze do enklávy dodávky humanitární pomoci distribuovat.

Před začátkem příměří Izrael povolil v průběhu prvního měsíce války vjezd do pásma jen zhruba 1400 kamionům, před válkou jich pomoc dováželo 500 denně. Během sedmidenního příměří se dodávky humanitární pomoci výrazně zvýšily.

Izrael od poloviny listopadu umožnil neomezené dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy, aniž by dále omezoval množství přijímané pomoci. Podle serveru The Guardian to uvedla izraelská armáda, která sdělila, že povolí zvýšení počtu kamionů s humanitární pomocí směřujících do Gazy z Egypta.

Vše, co bude na seznamu OSN, bude doručeno podle Elada Gorena z izraelské armády. "Je tedy na OSN, aby nám tyto seznamy poskytla, a pokud bude zítra potřeba 400 nákladních aut, tak jich bude 400... Neexistuje žádné omezení," uvedl Goren.

Izrael původně úplně odřízl Gazu od dodávek potravin, vody a léků na začátku konfliktu s palestinským radikálním hnutím Hamás. Pod tlakem mezinárodního společenství, zejména Spojených států, Izrael postupně změnil svůj postoj a dosud povoloval omezené dodávky pohonných hmot do této oblasti, kde v obtížných podmínkách žije kolem 2,3 milionu Palestinců. 

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem, což následně provedl Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila v říjnu vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.