Došla nám trpělivost, hlásí další evropští zemědělci. V Polsku zablokují silnice i hranice

Odborový svaz polských zemědělců Solidarita plánuje od příštího pátku stávku, při které zablokuje hraniční přechody mezi Polskem a Ukrajinou. Zapojí se tak k podobným protestům, které se konají v celé Evropě.

"Došla nám trpělivost. Postoj Bruselu v poslední lednový den v roce 2024 je nepřijatelný pro celé naše zemědělské společenství," uvedl odborový svaz v prohlášení.

"Navíc pasivita polských orgánů a prohlášení o spolupráci s Evropskou komisí... v souvislosti s dovozem zemědělských produktů a potravin z Ukrajiny nám nedávají jinou možnost, než vyhlásit generální stávku," dodaly odbory.

Svaz Solidarita uvedl, že kromě blokády hraničních přechodů s Ukrajinou plánuje blokády silnic v celé zemi, a to od 9. února do 10. března.

Protesty evropských zemědělců, které začaly loni, se šíří z východu na západ Evropské unie. Zemědělce trápí různé faktory, včetně drahých úvěrů, tlaku na ceny, nepříznivého počasí a levného dovozu, zejména z Ukrajiny. Kritizují také přílišnou regulaci. Ve své analýze to uvedl server Politico.

I když razance protestů mohla evropské politiky překvapit, nespokojenost mezi zemědělci se postupně stupňovala a bylo jen otázkou času, kdy vybuchnou v plné síle. Vliv na zemědělce má i tlak ze strany maloobchodních firem a agrochemického sektoru, zejména výrobců hnojiv.

V Evropské unii funguje společná zemědělská politika s dotacemi, která bere v úvahu rozdíly mezi východem a západem unie, včetně cen a odměňování. Levný dovoz z Ukrajiny negativně ovlivňuje zejména východní zemědělce. Politico také podotýká, že zemědělce "ždímají" vlivní maloobchodníci i agrochemické firmy.

Válka na Ukrajině a následný pokles cen plodin situaci zhoršily. Protesty začaly v Polsku a postupně se rozšířily do Německa a Francie. Důvody nespokojenosti se liší, ale vysoké náklady a klesající příjmy jsou společným tématem.

Doporučené články

Ve východní části EU protestovali hlavně polští a rumunští zemědělci. V České republice někteří zemědělci nesouhlasí s nastavením dotací a chystají se obrátit na Ústavní soud. Němečtí farmáři protestují proti vládním škrtům v dotacích na naftu a francouzští proti smlouvám o volném obchodu a pravidlům ochrany životního prostředí.

Analýza serveru ukazuje, že v 11 zemích EU výrobní ceny zemědělců od roku 2022 do roku 2023 klesly o více než deset procent. Pouze Řecko a Kypr zaznamenaly odpovídající nárůst tržeb svých farmářů. Ceny, které zemědělci dostávají, už druhým rokem klesají a i když klesly náklady, výdělky zemědělců se v zemích EU vyvíjely v každém státě jinak. 

Francouzští zemědělci provedli několik dní po sobě blokády strategických dopravních tras v okolí Paříže a dalších částech země s cílem dosáhnout splnění svých požadavků. Tím zvyšují tlak na vládu prezidenta Emmanuela Macrona, která slibuje oznámení nových opatření k řešení této krize.

Francouzští farmáři protestují od minulého týdne, a to i přesto, že premiér Gabriel Attal v pátek ohlásil některé ústupky, například odstoupení od plánu na zvýšení daně na naftu pro zemědělské účely. Další opatření na pomoc farmářům by měla vláda oznámit dnes.

Hnutí zemědělců, které vzniklo po rozsáhlé mobilizaci proti zvyšování věku odchodu do důchodu před rokem, se dotklo více než čtvrtiny francouzských departementů a hrozí, že přeroste v novou sociální krizi.

Protestující zemědělci ve čtvrtek v Bruselu házeli vejce a kameny na Evropský parlament, zakládali ohně, odpalovali zábavnou pyrotechniku ​​a žádali větší pomoc od lídrů zemí Evropské unie, kteří se zúčastnili summitu v Bruselu.

Související

Ilustrační fotografie. Analýza

Evropští zemědělci čelí vážným problémům. Kudy vede cesta z krize?

Evropští zemědělci protestují – a v posledních letech to vypadá, že se z toho stal téměř jejich pravidelný rituál. Na první pohled by se mohlo zdát, že se v EU „mají dobře“. Ačkoli zemědělství tvoří pouhých 1,4 % unijního HDP, směřuje do něj téměř třetina všech dotací. Přísnější regulace, ekologické požadavky a tlak na udržitelnost farmáře svazují, zatímco rostoucí náklady na energie, hnojiva a paliva jim ztenčují marže. To vše vede k jejich nespokojenosti – a k traktorům blokujícím ulice evropských metropolí.

Více souvisejících

zemědělci ,  Polsko ,  traktor

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 2 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 7 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

Nobelovu cenu za ekonomii dostali američtí ekonomové, ovlivnili moderní chápání hospodářské politiky

Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomických věd na památku Alfreda Nobela, všeobecně známá jako Nobelova cena za ekonomii, byla letos udělená americkým ekonomům Robertu E. Hallovi a Michaelu Woodfordovi. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy