Odborový svaz polských zemědělců Solidarita plánuje od příštího pátku stávku, při které zablokuje hraniční přechody mezi Polskem a Ukrajinou. Zapojí se tak k podobným protestům, které se konají v celé Evropě.
"Došla nám trpělivost. Postoj Bruselu v poslední lednový den v roce 2024 je nepřijatelný pro celé naše zemědělské společenství," uvedl odborový svaz v prohlášení.
"Navíc pasivita polských orgánů a prohlášení o spolupráci s Evropskou komisí... v souvislosti s dovozem zemědělských produktů a potravin z Ukrajiny nám nedávají jinou možnost, než vyhlásit generální stávku," dodaly odbory.
Svaz Solidarita uvedl, že kromě blokády hraničních přechodů s Ukrajinou plánuje blokády silnic v celé zemi, a to od 9. února do 10. března.
Protesty evropských zemědělců, které začaly loni, se šíří z východu na západ Evropské unie. Zemědělce trápí různé faktory, včetně drahých úvěrů, tlaku na ceny, nepříznivého počasí a levného dovozu, zejména z Ukrajiny. Kritizují také přílišnou regulaci. Ve své analýze to uvedl server Politico.
I když razance protestů mohla evropské politiky překvapit, nespokojenost mezi zemědělci se postupně stupňovala a bylo jen otázkou času, kdy vybuchnou v plné síle. Vliv na zemědělce má i tlak ze strany maloobchodních firem a agrochemického sektoru, zejména výrobců hnojiv.
V Evropské unii funguje společná zemědělská politika s dotacemi, která bere v úvahu rozdíly mezi východem a západem unie, včetně cen a odměňování. Levný dovoz z Ukrajiny negativně ovlivňuje zejména východní zemědělce. Politico také podotýká, že zemědělce "ždímají" vlivní maloobchodníci i agrochemické firmy.
Válka na Ukrajině a následný pokles cen plodin situaci zhoršily. Protesty začaly v Polsku a postupně se rozšířily do Německa a Francie. Důvody nespokojenosti se liší, ale vysoké náklady a klesající příjmy jsou společným tématem.
Ve východní části EU protestovali hlavně polští a rumunští zemědělci. V České republice někteří zemědělci nesouhlasí s nastavením dotací a chystají se obrátit na Ústavní soud. Němečtí farmáři protestují proti vládním škrtům v dotacích na naftu a francouzští proti smlouvám o volném obchodu a pravidlům ochrany životního prostředí.
Analýza serveru ukazuje, že v 11 zemích EU výrobní ceny zemědělců od roku 2022 do roku 2023 klesly o více než deset procent. Pouze Řecko a Kypr zaznamenaly odpovídající nárůst tržeb svých farmářů. Ceny, které zemědělci dostávají, už druhým rokem klesají a i když klesly náklady, výdělky zemědělců se v zemích EU vyvíjely v každém státě jinak.
Francouzští zemědělci provedli několik dní po sobě blokády strategických dopravních tras v okolí Paříže a dalších částech země s cílem dosáhnout splnění svých požadavků. Tím zvyšují tlak na vládu prezidenta Emmanuela Macrona, která slibuje oznámení nových opatření k řešení této krize.
Francouzští farmáři protestují od minulého týdne, a to i přesto, že premiér Gabriel Attal v pátek ohlásil některé ústupky, například odstoupení od plánu na zvýšení daně na naftu pro zemědělské účely. Další opatření na pomoc farmářům by měla vláda oznámit dnes.
Hnutí zemědělců, které vzniklo po rozsáhlé mobilizaci proti zvyšování věku odchodu do důchodu před rokem, se dotklo více než čtvrtiny francouzských departementů a hrozí, že přeroste v novou sociální krizi.
Protestující zemědělci ve čtvrtek v Bruselu házeli vejce a kameny na Evropský parlament, zakládali ohně, odpalovali zábavnou pyrotechniku a žádali větší pomoc od lídrů zemí Evropské unie, kteří se zúčastnili summitu v Bruselu.
Související
Evropští zemědělci čelí vážným problémům. Kudy vede cesta z krize?
Poláci zablokovali hraniční přechody s Ukrajinou. Vadí jim levné zboží
Aktuálně se děje
před 42 minutami
Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění
před 1 hodinou
Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad
před 2 hodinami
USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán
před 2 hodinami
Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení
před 3 hodinami
Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál
před 4 hodinami
Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař
před 4 hodinami
Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval
před 5 hodinami
Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?
před 7 hodinami
Počasí do konce týdne. Meteorologové upozornili na tři jevy
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.
Zdroj: Libor Novák