Došla nám trpělivost, hlásí další evropští zemědělci. V Polsku zablokují silnice i hranice

Odborový svaz polských zemědělců Solidarita plánuje od příštího pátku stávku, při které zablokuje hraniční přechody mezi Polskem a Ukrajinou. Zapojí se tak k podobným protestům, které se konají v celé Evropě.

"Došla nám trpělivost. Postoj Bruselu v poslední lednový den v roce 2024 je nepřijatelný pro celé naše zemědělské společenství," uvedl odborový svaz v prohlášení.

"Navíc pasivita polských orgánů a prohlášení o spolupráci s Evropskou komisí... v souvislosti s dovozem zemědělských produktů a potravin z Ukrajiny nám nedávají jinou možnost, než vyhlásit generální stávku," dodaly odbory.

Svaz Solidarita uvedl, že kromě blokády hraničních přechodů s Ukrajinou plánuje blokády silnic v celé zemi, a to od 9. února do 10. března.

Protesty evropských zemědělců, které začaly loni, se šíří z východu na západ Evropské unie. Zemědělce trápí různé faktory, včetně drahých úvěrů, tlaku na ceny, nepříznivého počasí a levného dovozu, zejména z Ukrajiny. Kritizují také přílišnou regulaci. Ve své analýze to uvedl server Politico.

I když razance protestů mohla evropské politiky překvapit, nespokojenost mezi zemědělci se postupně stupňovala a bylo jen otázkou času, kdy vybuchnou v plné síle. Vliv na zemědělce má i tlak ze strany maloobchodních firem a agrochemického sektoru, zejména výrobců hnojiv.

V Evropské unii funguje společná zemědělská politika s dotacemi, která bere v úvahu rozdíly mezi východem a západem unie, včetně cen a odměňování. Levný dovoz z Ukrajiny negativně ovlivňuje zejména východní zemědělce. Politico také podotýká, že zemědělce "ždímají" vlivní maloobchodníci i agrochemické firmy.

Válka na Ukrajině a následný pokles cen plodin situaci zhoršily. Protesty začaly v Polsku a postupně se rozšířily do Německa a Francie. Důvody nespokojenosti se liší, ale vysoké náklady a klesající příjmy jsou společným tématem.

Doporučené články

Ve východní části EU protestovali hlavně polští a rumunští zemědělci. V České republice někteří zemědělci nesouhlasí s nastavením dotací a chystají se obrátit na Ústavní soud. Němečtí farmáři protestují proti vládním škrtům v dotacích na naftu a francouzští proti smlouvám o volném obchodu a pravidlům ochrany životního prostředí.

Analýza serveru ukazuje, že v 11 zemích EU výrobní ceny zemědělců od roku 2022 do roku 2023 klesly o více než deset procent. Pouze Řecko a Kypr zaznamenaly odpovídající nárůst tržeb svých farmářů. Ceny, které zemědělci dostávají, už druhým rokem klesají a i když klesly náklady, výdělky zemědělců se v zemích EU vyvíjely v každém státě jinak. 

Francouzští zemědělci provedli několik dní po sobě blokády strategických dopravních tras v okolí Paříže a dalších částech země s cílem dosáhnout splnění svých požadavků. Tím zvyšují tlak na vládu prezidenta Emmanuela Macrona, která slibuje oznámení nových opatření k řešení této krize.

Francouzští farmáři protestují od minulého týdne, a to i přesto, že premiér Gabriel Attal v pátek ohlásil některé ústupky, například odstoupení od plánu na zvýšení daně na naftu pro zemědělské účely. Další opatření na pomoc farmářům by měla vláda oznámit dnes.

Hnutí zemědělců, které vzniklo po rozsáhlé mobilizaci proti zvyšování věku odchodu do důchodu před rokem, se dotklo více než čtvrtiny francouzských departementů a hrozí, že přeroste v novou sociální krizi.

Protestující zemědělci ve čtvrtek v Bruselu házeli vejce a kameny na Evropský parlament, zakládali ohně, odpalovali zábavnou pyrotechniku ​​a žádali větší pomoc od lídrů zemí Evropské unie, kteří se zúčastnili summitu v Bruselu.

Související

Ilustrační fotografie. Analýza

Evropští zemědělci čelí vážným problémům. Kudy vede cesta z krize?

Evropští zemědělci protestují – a v posledních letech to vypadá, že se z toho stal téměř jejich pravidelný rituál. Na první pohled by se mohlo zdát, že se v EU „mají dobře“. Ačkoli zemědělství tvoří pouhých 1,4 % unijního HDP, směřuje do něj téměř třetina všech dotací. Přísnější regulace, ekologické požadavky a tlak na udržitelnost farmáře svazují, zatímco rostoucí náklady na energie, hnojiva a paliva jim ztenčují marže. To vše vede k jejich nespokojenosti – a k traktorům blokujícím ulice evropských metropolí.

Více souvisejících

zemědělci Polsko traktor

Aktuálně se děje

před 42 minutami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění

Snahy evropských zemí o posílení bezpečnosti v Arktidě zatím narážejí na neoblomný postoj Washingtonu. Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové potvrdil, že Donald Trump nehodlá ustoupit od svého záměru ovládnout Grónsko. Podle americké administrativy nemá vyslání vojáků z Evropy na toto strategické území žádný vliv na prezidentovy plány. Washington argumentuje tím, že převzetí ostrova je nezbytné kvůli rostoucímu vlivu Ruska a Číny v regionu.

před 1 hodinou

Poslanecká sněmovna

Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad

Poslanecká sněmovna v pátek přijala usnesení, ve kterém důrazně vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby dodržoval Ústavu ČR a bez zbytečných průtahů jmenoval členy vlády navržené premiérem. Dokument, který podpořila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, reaguje na prezidentovo odmítnutí jmenovat Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. Podle zákonodárců nepřísluší hlavě státu kádrovat kandidáty, ale má je na návrh předsedy vlády pouze formálně jmenovat.

před 2 hodinami

USS Abraham Lincoln

USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán

Spojené státy přesouvají do oblasti Blízkého východu jednu ze svých nejsilnějších válečných lodí, letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Tento krok Pentagonu přichází v době extrémně napjatých vztahů s Íránem, které vyvolalo brutální potlačování protivládních protestů v Teheránu. Podle satelitních dat se celá úderná skupina, zahrnující stíhací letouny, torpédoborce s řízenými střelami a útočnou ponorku, přesunula z indopacifického regionu směrem na západ.

před 2 hodinami

Jun Sok-jol

Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pěti letům vězení. Jde o první rozsudek v sérii procesů souvisejících s jeho kontroverzním pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soud v Soulu uznal Juna vinným ze zneužití pravomoci, maření spravedlnosti a bránění vlastnímu zatčení, čímž podle soudce uvrhl zemi do hluboké politické krize.

před 3 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál

Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.

před 4 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

před 5 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

před 7 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy