Druhý den voleb doprovází další incidenty. Hlasovalo přes 40 procent Rusů

Volby byly v pátek narušeny incidenty na několika místech a došlo i k polití volebních uren zelenou barvou na Krymu. Volební komise proto oznámila, že kvůli dvěma případům poškození volebních uren zavedla ve volebních místnostech další bezpečnostní opatření.

"Aby se zabránilo možnosti ovlivnění vůle obyvatel Krymu, bylo rozhodnuto, že policisté budou mít možnost kontrolovat všechny velké tašky a balíčky, které voliči přinesou do místnosti," uvedla komise. Voliči také nebudou moci přistupovat k urnám s nápoji.

Krymský poloostrov byl Moskvou nelegálně anektován v roce 2014. Incidenty s barvou ve volebních místnostech se odehrály v Simferopolu a v Jaltě.

Ruský režim usiluje o vysokou účast, která by legitimizovala další Putinovo působení v úřadě a demonstrovala jednotu národa, který čelí stále větší mezinárodní izolaci kvůli invazi na Ukrajinu.

Vysokou účast, blížící se 70 procentům, registruje například Belgorodská oblast hraničící s Ukrajinou, kde dnes při ostřelování zahynuli dva lidé, a také okupovaná území Ukrajiny. 

Incidenty provázely i první den voleb. U hlasovací místnosti na okupovaném jihu Ukrajiny v pátek explodovalo výbušné zařízení, které nikoho nezabilo. Incident se stal ve městě Skadovsk v jižní části Chersonské oblasti a výbuch oznámili představitelé podporovaní Kremlem.

Do školy v Petrohradu, ve které jsou hlasovací místnosti během ruských prezidentských voleb, žena hodila Molotovův koktejl. Uvedla to agentura AFP.

"Ve Skadovsku bylo výbušné zařízení umístěno do popelnice před hlasovací místností. Explodovalo. Nejsou mrtví ani zraněni," uvedla Moskvou zřízená volební komise v okupované Chersonské oblasti.

Ruské síly také oznámily, že Kyjev ostřeloval hlasovací místnosti v okupovaném městě Kachovka v Chersonské oblasti.

Do školy v Petrohradu, ve které jsou hlasovací místnosti během ruských prezidentských voleb, žena hodila Molotovův koktejl. Oznámily to volební úřady.

Podezřelá je ve věku dvacátnice, napsal volební představitel Maxim Meiksin na sociální síti Telegram. "Policisté tyto protizákonné kroky okamžitě zastavili. Nikdo nebyl zraněn," dodal.

Dříve AFP s odvoláním na ruské úřady informovala, že v Rusku bylo první den prezidentských voleb zadrženo nejméně sedm lidí, kteří se ve volebních místnostech dopustili vandalismu. Úřady přitom neuvedly, zda šlo o protesty proti Vladimíru Putinovi, který jako kandidát nemá prakticky žádného soupeře.

Ruská policie také řešila první přestupky. V Petrohradě, Moskvě, Karačajsko-Čerkesku a dalších regionech zatím neznámé osoby nasypaly do volebních uren barvivo.

Nezávislí pozorovatelé a odborníci charakterizují tyto volby jako nedemokratické a bez politické konkurence, protože se do nich nezapojil žádný představitel opozice.

Putin je u moci téměř čtvrt století a v roce 2022 spustil nevyprovokovanou invazi na Ukrajinu. Tvrdí, že volby jsou hlasováním o "budoucnosti Ruska". Válku na Ukrajině vysvětluje jako boj proti rozpínavosti Západu, což nachází dobrou odezvu u mnoha Rusů.

Volební komise uvádí, že v Rusku je 112 milionů oprávněných voličů. Další dva miliony Rusů žijí v zahraničí.

Volby ruského prezidenta probíhají i na územích Ukrajiny obsazených Ruskem, včetně Krymu, který byl anektován ruskou armádou v roce 2014.

Kyjev označil tyto volby za frašku a prohlásil, že uspořádání voleb na východní Ukrajině a na Krymu je protiprávní.