Erdogan odmítl tvrzení opozičních stran, že letos už nemůže znovu kandidovat na prezidenta

Turecká ústava uvádí, že prezident může vykonávat jen dva mandáty po sobě. Erdogan byl zvolen prezidentem v roce 2014 a v roce 2018. Kvůli tomu je podle opozice letošní opětovná Erdoganova kandidatura na prezidenta v rozporu s ústavou.

"Neexistuje žádná právní překážka pro mou kandidaturu v roce 2023. Je to v souladu se zákony a ústavou," uvedl Erdogan, podle kterého je prohlášení opozice jen "snahou zkalit vody". Erdogan připomněl, že v roce 2018 začala platit nová ústava, která zavedla v Turecku prezidentský systém. Podle něj tak limit dvou mandátů začal platit až v roce 2018 s novou ústavou, a jeho první mandát s tak nepočítá.

Turecké parlamentní a prezidentské volby se měly původně konat v červnu, Erdogan ale začal v lednu hovořit o květnovém termínu. Šest opozičních stran uvedlo, že jsou ochotné přijmout dřívější konání voleb. Tento týden opozice představila svůj program, ve kterém uvádí, že chce obnovit přístupové rozhovory s Evropskou unií či se vrátit do programu bojových letounů F-35, ze kterého USA vyloučily Turecko kvůli nákupu ruského protivzdušného systému S-400. Opoziční strany chtějí také posílit práva žen, ale nezmiňují se návratu k tzv. istanbulské úmluvě, od které Turecko odstoupilo. Program ani nezmiňuje práva komunity LGBT+ či menšinových Kurdů, píše server Bianet.

Podle analytiků má opozice šanci Erdogana porazit, pokud postaví do prezidentských voleb společného kandidáta. Šéf opoziční Lidové republikánské strany (CHP) Kemal Kiliçdaroglu uvedl, že strany o společném kandidátovi rozhodnou 13. února. Součástí opozičního bloku není druhá největší opoziční prokurdská Lidová demokratická strana (HDP), kterou se snaží turecké úřady zakázat.