EU řeší, co s ruskými aktivy. Rusko hrozí „bolestivou reakcí“, pokud je zabaví

Ruské ministerstvo zahraničí varovalo Evropskou unii před konfiskací zmrazených ruských aktiv, která jsou uložena u společnosti Euroclear. Mluvčí Marija Zacharovová ve čtvrtek prohlásila, že takový krok by byl považován za „krádež“ a vyvolal by „bolestivou reakci“ ze strany Moskvy. Podle ní EU nemá pro takový akt žádný právní základ.

Tato ostrá slova zazněla v době, kdy se v Bruselu na summitu Evropské rady projednával návrh Evropské komise. Ten počítá s využitím finančních zůstatků ze zmrazených cenných papírů ruské centrální banky, držených právě u belgické společnosti Euroclear. Cílem je poskytnout Ukrajině „reparační půjčku“ ve výši 140 miliard eur na pokrytí velké části finančních potřeb v letech 2026 a 2027.

V rámci sedmadvacetičlenného bloku však panuje na tento návrh rozdílný názor. Bart De Wever, premiér Belgie, kde je Euroclear doma, se proti opatření postavil a označil plán EU za „existenční hrozbu“ pro jeho zemi. Uvedl, že nevidí právní základ a upozornil, že se s takto imobilizovanými aktivy nepracovalo ani během druhé světové války. De Wever trvá na zárukách a zdůraznil, že scénář, kdy by Belgie musela platit odškodné, je nepředstavitelný. Litva naopak vyjádřila solidaritu s Belgií a prezident Gitanas Nausėda vyzval k rychlé akci a argumentoval, že získané prostředky by měly jít na obnovu Ukrajiny.

Německý kancléř Friedrich Merz sdílel obavy belgického premiéra, nicméně je přesvědčen o možnosti pokroku. Také finský premiér Petteri Orpo a předseda vlády Švédska Ulf Kristersson vidí širokou podporu pro využití aktiv a věří v nalezení právně udržitelného řešení.

Ruské ministerstvo zahraničí také prohlásilo, že sankce EU se obracejí proti samotnému bloku. Podle Moskvy se evropské elity nedokážou smířit s tím, že jejich sankce nejsou efektivní. I přes tuto kritiku země EU formálně schválily 19. balíček sankcí. Ten se poprvé zaměřuje i na dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska. Komisařka Mariu Luís Albuquerque uvedla, že tento krok „zasáhne tam, kde to bolí nejvíce“.

Čína mezitím vyjádřila nesouhlas s novými sankcemi USA proti dvěma největším ruským ropným společnostem, které podle mluvčího ministerstva zahraničí Kuo Ťia-kchuna nemají „žádný základ v mezinárodním právu“. Peking sice tvrdí, že zaujímá neutrální postoj k válce, ale odmítl odsoudit ruskou invazi z roku 2022. Na dotaz ohledně vlivu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na Putina mluvčí Kuo zopakoval, že „dialog a jednání jsou jedinou schůdnou cestou“.

Kuo Ťia-kchun také kritizoval nedávné sankce EU, které cílily i na čínské společnosti, a prohlásil „silnou nespokojenost“ Pekingu. Dále ostře upozornil, že evropská strana nemá právo nezodpovědně komentovat „normální výměny a spolupráci“ mezi čínskými a ruskými podniky. Vyzval Brusel, aby „přestal dělat z Číny problém“, a slíbil „přijmout veškerá nezbytná opatření k ochraně svých legitimních práv a zájmů“.

Na summitu v Bruselu se lídři pustili do intenzivní diskuse o Ukrajině, kde je klíčovým a nejproblematičtějším bodem osud ruských zmrazených aktiv. Mezi dalšími tématy jednání je i Blízký východ, obrana, klima a konkurenceschopnost, přičemž den zakončí setkáním s šéfkou Evropské centrální banky Christine Lagarde. António Costa, prezident Evropské rady, se snažil většinu závěrů summitu předjednat, aby se diplomaté vyhnuli „noci navíc“.

Očekává se, že návrh řeckého premiéra Kyriakose Mitsotakise na vytvoření společného dluhu EU na obranu nezíská podporu, zejména u „šetrných“ zemí, jako je Nizozemsko. Irská delegace zpříjemnila ranní setkání tradičním halloweenským ovocným koláčem (brack), který tentokrát neobsahoval prsten pro štěstí.

Dalším tématem k diskuzi byla i klimatická politika a konkurenceschopnost, přičemž někteří lídři volali po „flexibilitě“ a „pragmatismu“ při stanovování dalších milníků. To se dotkne i automobilového průmyslu, kde Robert Fico (Slovensko) a Friedrich Merz (Německo) navrhují revidovat zákaz prodeje spalovacích motorů do roku 2035 a povolit po tomto roce plug-in hybridy.

 Členské státy, včetně Francie, Polska a Německa, prosazují zařazení „neférových obchodních praktik“ Číny do programu. To se odrazilo i v navrhovaném prohlášení, které v souvislosti s novými čínskými omezeními vývozu vzácných zemin navrhuje, aby Brusel použil „všechny ekonomické nástroje EU“ k „odrazení a potírání“ těchto praktik.