Evropská unie uvalí sankce na ruské vojenské výrobce, kteří se podíleli na ranním smrtícím útoku na Kyjev. Tento krok oznámila na sociální síti X šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová s tím, že navrhne postihy pro další subjekty podporující ruský vojensko-průmyslový komplex. Podle jejích slov bude Unie zvyšovat náklady tak dlouho, dokud Rusko nepochopí, že v této válce nemůže zvítězit. Jakákoliv nová unijní opatření však budou muset jednomyslně schválit všechny členské státy Sedmadvacítky.
Oznámení vysoké představitelky pro zahraniční věci přišlo bezprostředně poté, co Rusko zaútočilo na Ukrajinu masivní vlnou raket a dronů. Úder se soustředil zejména na hlavní město Kyjev, kde připravil o život nejméně 18 lidí a více než 80 dalších zranil. Ukrajinské letectvo uvedlo, že Moskva během tohoto útoku vyslala 74 raket a přes 490 útočných bezpilotních letounů, které cílily také na Záporoží, Mykolajiv a Charkov.
Předchozí balíček navrhovaných sankcí proti Moskvě představila Evropská unie již dříve v červnu, kdy se zaměřila na bankovní, energetický a obchodní sektor s cílem oslabit tamní ekonomiku. Současný masivní úder přitom přišel krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj musel ve středu předčasně ukončit svou návštěvu Dublinu. Zelenskyj tehdy varoval, že ukrajinské zpravodajské služby indikovaly brzké zahájení nového rozsáhlého ruského útoku, a dodal, že Vladimir Putin tento masivní úder proti Ukrajině připravoval již delší dobu.
Útok se odehrál jen několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj veřejně varoval, že Moskva plánuje masivní úder. Podle tamních úřadů nasadila ruská armáda balistické rakety i drony, přičemž nálet trval jedenáct hodin a napáchal rozsáhlé škody na třiceti místech metropole. Mezi zraněnými je nejméně jedno dítě a také několik zdravotníků, kteří utrpěli zranění při zásahu stanice záchranné služby.
Šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko uvedl, že střely přímo zasáhly obytné domy, z jejichž troskách záchranáři vyprošťují těla obětí. Ruské ministerstvo obrany útok potvrdilo s tím, že armáda provedla masivní úder vysoce přesnými zbraněmi dlouhého dosahu.
Podle Moskvy byly cílem vojenské objekty a energetická infrastruktura v Kyjevě a v Dněpropetrovské, Poltavské, Čerkaské a Černihivské oblasti. Ukrajinská strana však poukazuje na masivní zásahy civilních cílů a obytných čtvrtí. Ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na události vyzval mezinárodní společenství ke konkrétním krokům, které by ruský teror zastavily, a dodal, že počet obětí pravděpodobně ještě poroste.
Náletům předcházela středeční výzva prezidenta Zelenského, aby obyvatelé dbali zvýšené opatrnosti a okamžitě reagovali na sirény. Zelenskyj na sociální síti X upozornil, že Vladimir Putin masivní úder připravoval delší dobu. Obyvatelé Kyjeva se proto již během středečního večera začali hromadně přesouvat do stanic metra, kde strávili celou noc. Sirény se v hlavním městě rozezněly kolem osmé hodiny večer a utichly až v ranních hodinách. Snímky a videozáznamy z místa neštěstí ukazují hořící trosky bytových domů, v nichž týmy záchranářů pátrají po přeživších.
Ukrajinská města čelí náletům ruských raket a bezpilotních letounů téměř každou noc. Kyjevské síly však v poslední době rovněž zintenzivnily své údery na ruském území. V uplynulém měsíci Ukrajina zahájila rozsáhlou kampaň s využitím dronů dlouhého dosahu zaměřenou na ruskou energetickou infrastrukturu, což Zelenskyj označil za klíčovou strategii k donucení Moskvy k ukončení války.
Minulý týden ruské úřady hlásily zachycení 660 dronů nad dvanácti regiony, což představovalo jeden z největších ukrajinských útoků od začátku konfliktu. Tyto operace zasahují čím dál hlouběji do ruského vnitrozemí, nicméně ničivé vzdušné údery Moskvy na ukrajinské území nadále pokračují, přičemž v červnu byl zasažen i historický komplex Kyjevskopečerské lávry.
Související
Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned
Podporovat Trumpa už se v Evropě nenosí. Pro politiky se stal přítěží
Aktuálně se děje
včera
Trump chce oživit slávu Hollywoodu. Téma probral s otcem Angeliny Jolie
včera
Pavel zahajoval školní rok na Prostějovsku. Mohl za to dopis od místních žáků
včera
Messi už další MS nepřidá. Legendární Argentinec ukončil reprezentační kariéru
včera
Jiřikovský odvolal bitcoinový dar pro ministerstvo. Úřad již reaguje
včera
Expremiér Starmer zcela opouští britskou parlamentní politiku
včera
Zelenskyj po dalším ruském útoku tlačí na dodávky vojenské pomoci
včera
Psi, kteří se zapsali do dějin. Například jako váleční hrdinové
včera
Senát jim nedáme. ODS zahájila kampaň před podzimními volbami
včera
Šéf diplomacie Macinka se kriticky vyjádřil k návrhu státního rozpočtu
včera
Írán je mrtvý, jako národ selhává, vzkazuje Trump
včera
Policie obvinila cizince z porušování mezinárodních sankcí v Česku
včera
Reforma platů ve státní správě. Nejnižší tarif už nemá být pod minimální mzdou
včera
Volby by v srpnu vyhrálo ANO. Největším vyzyvatelem jsou teď Starostové
včera
Slavia po šesti letech dobyla Letnou. Derby jasně vyhrála 3:0
včera
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
včera
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
včera
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
včera
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
31. srpna 2026 22:01
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
31. srpna 2026 21:03
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.
Zdroj: Jan Hrabě