EU vymyslela plán, jak k sobě připojit Ukrajinu

Cílem je, aby noví členové získali plná práva až poté, co EU zavede klíčové reformy. Ty mají ztížit jednotlivým zemím vetování unijních politik. Jedná se o nejnovější pokus vlád podporujících rozšíření, jako jsou Rakousko a Švédsko, vdechnout nový život tomuto procesu, který je v současné době brzděn Budapeští a několika dalšími hlavními městy. Tyto státy se obávají nechtěné konkurence na místních trzích či ohrožení bezpečnostních zájmů.

EU si stanovila rozšíření jako strategickou prioritu v reakci na expanzivní agendu ruského prezidenta Vladimira Putina. Avšak snaha navýšit počet členů ze současných 27 až na 30 během příští dekády odhaluje vnitřní rozpory v rámci bloku. Předseda Výboru pro evropské záležitosti německého Bundestagu, Anton Hofreiter, uvedl, že budoucí členové by měli být povinni vzdát se svého práva veta, dokud nebudou provedeny klíčové institucionální reformy. Ty zahrnují zavedení hlasování kvalifikovanou většinou ve většině politických oblastí.

Hofreiter zdůraznil, že rozšíření nesmí být zpomalováno blokováním reforem jednotlivými členskými státy EU. Tato iniciativa by umožnila zemím na cestě k členství, jako jsou Ukrajina, Moldavsko a Černá Hora, využívat mnohé výhody členství bez práva veta. To je pro současné vlády EU ultimativní nástroj, jak zabránit nechtěným politikám Unie.

Záměrem neformálně projednávaného návrhu je, že přijetí nových zemí bez práva veta, alespoň v počáteční fázi, by umožnilo jejich vstup za pružnějších podmínek. Nebylo by nutné přepracovávat základní smlouvy EU, což mnoho vlád považuje za neprůchodné. Dosud lídři Unie trvali na tom, že tato revize smluv je nezbytná před přijetím nových členů. Varovali před rizikem narůstajících blokád v Bruselu. Pokusy o zrušení práva veta i pro stávající členy se ovšem setkaly s tuhým odporem nejen v Maďarsku, ale také ve Francii a Nizozemsku.

Plán na členství nových zemí bez plných hlasovacích práv by zaručil, že Unie zůstane „schopna jednat i v rozšířené EU,“ jak řekl Hofreiter. Z rozhovorů se zástupci západního Balkánu prý získává signály, že tento přístup považují za konstruktivní a životaschopný. Podle něj požadavek, aby se nové země nepřipojily dříve, než se EU reformuje, riskuje „zadržení rozšíření zadními vrátky“.

Tlak na rychlejší postup souvisí s rostoucí frustrací kandidátských států z východní Evropy a západního Balkánu. Ty sice provedly rozsáhlé vnitřní reformy, ale roky po podání žádosti se k plnému členství nepřiblížily. Například jednání o vstupu Černé Hory začala už v roce 2012. Černohorský prezident Jakov Milatović řekl, že nastal čas oživit tento proces a také myšlenku EU jako klubu, který má stále svou přitažlivost.

Místopředseda ukrajinské vlády, Taras Kačka, označil za klíčové kreativní řešení pro odblokování rozšíření. Ukrajinská snaha o vstup je v současné době blokována vetem ze strany Maďarska. Kačka uvedl, že čekání není řešení, a proto je potřeba řešení hned a teď. Prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová sice rozšíření postavila do centra své strategické agendy, ale členské země dosud odolávaly snahám o urychlení procesu.

Začátkem měsíce členské státy odmítly snahu předsedy Evropské rady Antónia Costy pohnout s rozšířením dopředu. Lídři zemí západního Balkánu (Albánie, Bosna a Hercegovina, Kosovo, Černá Hora, Severní Makedonie a Srbsko) se mají ve středu setkat s evropskými lídry v Londýně v rámci summitu „Berlínského procesu“. Před nadcházejícím hodnocením stavu přístupových jednání s kandidátskými zeměmi se očekává, že Komise navrhne i interní reformy EU, které Unii připraví na přijetí nových členů.

Rozšíření je často vnímáno jako klíčový geopolitický nástroj EU proti agresivnímu Rusku. Podle rakouské ministryně pro Evropu, Claudie Plakolmové, je potřeba postupovat rychleji, méně byrokraticky a efektivněji. Jinak Unie ztratí vliv ve prospěch třetích aktérů, kteří už čekají na její místo. Členství v EU bylo klíčovou motivací pro Ukrajinu už v době protestů na Majdanu v roce 2014. Navzdory tlaku z Bruselu však lídři EU, kteří čelí rostoucí podpoře krajně pravicových stran doma, nespěchají s rozšiřováním Unie na 30 a více členů. Například německý kancléř Friedrich Merz v červenci prohlásil, že neočekává vstup Ukrajiny do EU v časovém rámci příštího sedmiletého rozpočtu, který platí až do roku 2034.