Londýn - Generace příslušníků královských rodin ze zahraničí, především z Blízkého východu, se na Královské vojenské akademii v Sandhurstu učí, jak se stát vojenskými veliteli. Toto pouto zde přitom existuje od dob, kdy byla Británie v Perském zálivu hlavní koloniální mocností, píše zpravodajská stanice BBC.
Již od roku 1812 je akademie v Sandhurstu místem, kde britská armáda cvičí své důstojníky. Součástí je vyčerpávající kurz, trvající 44 týdnů, který prověřuje fyzické a intelektuální schopnosti důstojnických kadetů a vštěpuje jim hodnoty britské armády.
Vedle budoucích britských důstojníků si Sandhurst tradičně vybírá i kadety ze zámoří. Mnoho vážených rodin na Blízkém východě sem posílá své syny a dcery. Tím možná nejvýznamnějším z nich byl jordánský král Husajn. Absolventy Sandhurstu a jeho přidružených akademií jsou ovšem také čtyři v současnosti vládnoucí arabští monarchové: jordánský král Abdalláh, bahrajnský král Hamád, katarský emír šajch Tamím a ománský sultán Kábús.
"Jedná se o místo, kde se navzájem poznávají budoucí vůdci," říká Michael Stephens, zástupce ředitele Royal United Services Institute (britského koncepčního střediska zaměřeného na oblast obrany a bezpečnosti) v Kataru. Británii se podle něj díky Sandhurstu dostává od vládců v oblasti Perského zálivu takové pozornosti, jakou země srovnatelné velikosti, třeba Francie, nemají. "Familiárnost v politice je v kontextu Perského zálivu prospěšná," říká.
Brigádní generál Peter Sincock, který dříve působil jako vojenský atašé v Saúdské Arábii, se domnívá, že tyto vztahy mohou být prospěšné i v oblasti prodeje vojenského vybavení. Emoce ale vliv nemají vždy. Například v roce 2013 se i přes osobní přímluvu premiéra Davida Camerona Spojené arabské emiráty rozhodly, že nekoupí britské stíhačky Typhoon.
Podle Jane Kinninmontové, zástupkyně ředitele zahraničněpolitického think tanku Chatham House, se monarchie z oblasti Perského zálivu stávají také důležitým zdrojem kapitálu. Nejvyšší budovu v Londýně financovali Katarci a britskou infrastrukturu a rozvoj ropných polí financují Spojené arabské emiráty, vysvětluje Kinninmontová.
V březnu 2013 bylo znovuotevřeno sportovní centrum vojenské akademie Sandhurst's Mons Hall pod jiným názvem - King Hamad Hall (Síň krále Hamada). Následoval dar bahrajnského monarchy, který se na jedné z přidružených akademií Sandhurstu vzdělával. Příspěvek přitom dosahoval výše tří milionů liber (105 milionů Kč).
Přejmenování tohoto centra se ukázalo jako poněkud kontroverzní. Částečně kvůli jisté míře ignorace k 1600 britských obětí bitvy u Mons ze srpna roku 1914 (po níž byla budova původně pojmenována) a částečně také kvůli způsobu, jakým v posledních třech letech Hamad a jeho vláda řešila politické protesty v Bahrajnu.
Co se ale stane, když se z přátel ze Sandhurstu stanou nepřátelé? V roce 2001 podnikl tehdejší premiér Tony Blair návštěvu Damašku, aby naznačil oteplování vztahů mezi Spojeným královstvím a Sýrií. Krátce poté, v roce 2003, již důstojníci syrské armády absolvovali v Sandhurstu výcvik. Teď je ale Sýrie považována za mezinárodního vyděděnce.
Na konci 90. let se britská vláda Tonyho Blaira pokusila výcvik zahraničních kadetů v Sandhurstu ukončit. Plán ale, zdá se, zhatil v roce 1999 pohřeb krále Husajna, jehož se účastnil také premiér Tony Blair. Generálmajor Arthur Denaro, poradce ministra obrany pro Blízký východ a velitel působící v Sandhurstu, uvádí: "Náhodou mě viděl hovořit s hlavami jednotlivých států - brunejským sultánem, sultánem Ománu, s Bahrajnci a Saúdy. Pak řekl 'Jak znáte všechny ty lidi?' Odpověděl jsem, že je to proto, že chodili na Sandhurst."
Dnes Sandhurst údajně školí více důstojnických kadetů pocházejících ze Spojených arabských emirátů než z jakékoliv jiné země. Nábor z května 2014 zahrnoval 72 kadetů ze zahraničí, přičemž 40 procent z nich pocházelo z Blízkého východu.
Sundhurst může být skvělý pro Spojené království, tedy zemi, kde je armáda podřízena vládě. Zároveň ale vysílá vycvičené důstojníky do monarchií na Blízkém východě, kde armády zřejmě neexistují proto, aby bránily národ, ale vládnoucí rodinu.
Související
Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO
Princ Andrew unikl dalšímu policejnímu vyšetřování. Není prý důvod ho obnovit
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Ukrajinské drony zaútočily na Putinovu rezidenci, jednání o míru přehodnotíme, tvrdí Lavrov
před 2 hodinami
Konec nadvlády republikánů? Americkou politiku čekají příští rok významné změny, predikuje Pelosiová
před 3 hodinami
Nejvýznamnější vědecké objevy uplynulého roku: Prosakování zlata a bujarý život na místě, kam Slunce nedosáhne
před 4 hodinami
Pátrání po zmizelém letu Malaysia Airlines MH370 se po jedenácti letech obnovuje
před 5 hodinami
Zelenského vystřídá Netanjahu. Míří za Trumpem na Floridu
před 7 hodinami
Konec čekání na řidičák, zelená autonomním vozidlům. Jaké změny přinese rok 2026 v dopravě?
před 8 hodinami
Neobvyklý průzkum: Co si Evropané skutečně myslí o Trumpovi?
před 9 hodinami
Čínská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu
před 10 hodinami
Mírová dohoda je blíž než kdykoli předtím, prohlásil Trump po jednání se Zelenským
před 12 hodinami
Předpověď počasí na závěr roku 2025. Meteorologové upozorňují na pocitovou teplotu
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.
Zdroj: Lucie Podzimková