NATO už má dost Putina a plánuje rázný krok ve východní Evropě

Šéf NATO před summitem organizace, který se má konat příští týden v Cardiffu, prohlásil, že členské státy překonají rozdíly v názorech a shodnou se na vyslání nových sil k ruským hranicím, což určitě vyvolá silnou reakci Moskvy.

"Přijmeme to, co nazýváme pohotovostní akční plán, jehož cílem je jednat rychle v tomto zcela novém bezpečnostním prostředí v Evropě. Máme něco, co se již nazývá Síly rychlé reakce NATO, jejichž úkolem je v případě potřeby rychlé nasazení. Nyní je naším záměrem vytvořit něco, co bych nazval předvoj v rámci těchto Sil rychlé reakce, který by byl ve stavu velmi vysoké připravenosti," prohlásil Rasmussen.

"Aby bylo možné takové rychlé posily poskytnout, jsou také zapotřebí nějaká přijímací zařízení v hostitelských zemích. Tak ty budou zahrnovat předběžné umístění zásob, vybavení, přípravu infrastruktury, základny, velitelství," dodal Rasmusen s tím, že v budoucnu tak bude ve východní Evropě NATO viditelnější.

Otázka stálých základen NATO ve východní Evropě ale vyvolává mezi spojenci spory. Francie, Itálie a Španělsko jsou proti, zatímco USA a Británie požadavky východoevropských spojenců podporují. Německo podle zdroje NATO sedí na dvou židlích, aby příliš Rusko neprovokovalo.

Summit v Cardiffu proto pravděpodobně přijde s formulací, která nebude obsahovat termín "trvalé" u nových základen.

Podle Rasmussena se mohou spojenecké síly na základnách poměrně rychle střídat. Podstatou prý je, aby potenciální agresor věděl, že pokud ho vůbec napadne útok proti členské zemi NATO, pak nenarazí jen na vojáky dané země, ale na vojska NATO. "To je to, co je důležité," zdůraznil Rasmussen.

Jedinou základnou NATO na východ od hranic z dob studené války je ta u Štětína na polském pobřeží u Baltského moře.

Předseda české Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) je patrně prvním vrcholným českým politikem, který otevřeně naznačil, s čím konkrétně česká delegace na summit NATO do Walesu pojede, píše Natoaktual.cz.

"Použití vojenské síly k násilné změně hranic bylo bezpochyby rázným varováním ohledně křehkosti evropské bezpečnosti. Proto je namístě, jak Aliance v současné době kolektivně činí, přijmout opatření odpovídající na některé kroky Kremlu, ale s Ruskem bojovat zcela nepochybně nebudeme – ani nechceme," uvedl Hamáček.

Podle něj ale Moskva z dlouhodobé perspektivy zůstává významným hráčem na poli evropské bezpečnosti a bez vzájemného dialogu se Západem o bezpečnostních otázkách se dále nikdo nepohne. "Koneckonců vyvolávání stínů studené války neprospěje ani jedné straně. Až totiž ukrajinská krize odezní, budou zde stále přítomny hrozby, které chtě nechtě bude muset NATO s Ruskem řešit společně," prohlásil šéf Sněmovny.