Strach z Putina v Evropě roste, Švédsko a Finsko volají NATO

Podle finské vlády se dohoda vztahuje na situace, které zahrnují "přírodní katastrofy či ohrožení bezpečnosti země". Dokument rovněž umožní pořádat společná vojenská cvičení.

Finský ministr zahraničí Erkki Tuomioja nicméně zdůraznil, že to neznamená, že by se Finsko - jehož armáda již nyní úzce koordinuje svou činnost s NATO v mezinárodních operacích - rozhodlo pro vstup do aliance.

Průzkumy veřejného mínění ve Finsku i sousedním Švédsku ukazují, že většina občanů těchto zemí je proti členství svých zemí v NATO, upozorňuje AP.

Finsko, které má ze států EU vůbec nejdelší hranici s Ruskem, svedlo během druhé světové války s Ruskem dva ozbrojené konflikty, v jejichž důsledku se muselo vzdát asi deseti procent svého území.

Zimní válka (talvisota), někdy též nazývána válkou stodenní, začala v listopadu 1939 a trvala necelé čtyři měsíce. Zimní válka byla výsledkem tajné smlouvy mezi Německem a SSSR, tzv. paktu Riebbentrop-Molotov, v němž si Stalin s Hitlerem rozdělili sféry vlivu. Finsko a celé Pobaltí podle paktu „patřily" Sovětskému svazu.

Záminkou pro útok bylo údajné napadení sovětských jednotek u vesnice Mainila finskou dělostřeleckou baterií. Ve skutečnosti bylo napadení zinscenováno sovětskou stranou, dle ruských archivů zřejmě Andrejem Ždanovem, který se ironií osudu stal hlavou poválečné spojenecké komise, jež ve Finsku dohlížela na plnění podmínek příměří. Útok Sovětského svazu na Finsko byl považován za nelegitimní a SSSR byl kvůli němu vyloučen z Ligy národů (později OSN). Rudá armáda měla oproti Finsku čtyřnásobný počet vojáků, třicetinásobné letectvo a 200krát více tanků. Přesto byla finská armáda pod vedením maršála Mannerheima díky specifickým přírodním i klimatickým podmínkám a obrovskému vzepětí schopna vzdorovat téměř čtyři měsíce, tedy mnohem déle, než si sovětské vedení dokázalo představit.

Finsko nakonec bylo nuceno 13. března v Moskvě uzavřít se SSSR příměří. Ztráty byly obrovské – 25 000 padlých, 43 000 zraněných a 420 000 finských obyvatel donucených opustit svůj domov. Hromadné stěhování desetiny finského obyvatelstva z Karélie bylo důsledkem přísných podmínek vnuceného sovětského příměří. Kromě postoupení Karélie bylo Finsko donuceno pronajmout Sovětskému svazu vojenskou základnu na poloostrově Hanko. Původně absurdní Stalinovy požadavky se tak staly realitou. V zimní válce Finsko přišlo i o své druhé největší město – Vyborg (finsky Viipuri).

Porážka v zimní válce znamenala pro Finy velké trauma (ačkoliv znovusjednotila finský národ, který byl stále ještě rozdělen po krvavé občanské válce). Přestože si finští političtí představitelé uvědomovali několikanásobnou převahu Rudé armády, rozhodli se k odvetě. V létě roku 1941 začalo druhé dějství války se Sověty, tzv. pokračovací válka (jatkosota). Zatímco v zimní válce mělo Finsko zcela jasnou (i když jen deklarovanou) podporu demokratického světa, v pokračovací válce se dostalo na druhou stranu barikády. Pro své záměry se totiž vojensky spojilo s nacistickým Německem, takže Velká Británie vyhlásila formálně Finsku válku (přestože se konfliktu fyzicky neúčastnila). Došlo tak k poněkud zvláštní situaci, kdy jedna demokratická země vyhlásila válku jiné demokratické zemi. Hlavním aktérem byl však opět Sovětský svaz. Finsko se rozhodlo využít německého útoku na SSSR a dobýt zpět to, co ztratilo při moskevském míru, informuje finsko.com.

Pokračovací válka trvala mnohem déle než válka zimní – více než tři roky, ale Finové v ní projevili stejnou houževnatost. Na sklonku války, v červnu 1944 finská armáda dokázala zastavit třikrát početnější Rudou armádu v bitvě v Tali-Ihantala. Padlo v ní 22 000 sovětských vojáků a zničeno bylo 500 sovětských nejmodernějších tanků. Tato bitva se zapsala do dějin jako nejkrvavější bitva v historii severských zemí. Přesto přese všecko Finsko nakonec s postupujícím vítězstvím spojeneckých armád přijalo Stalinem nabízené příměří. Hranice se vrátily do stavu před začátkem války (tedy po moskevském míru) a navíc Finsko přišlo o přístup k severnímu ledovému oceánu, když SSSR zabral oblast Petsamo.