Edinburgh - Se zatajeným dechem čeká Evropa a Británie na výsledek čtvrtečního referenda o skotské nezávislosti, které podle průzkumů slibuje těsný výsledek. Pokud zvítězí zastánci odtržení, bude to znamenat přinejmenším dočasně politickou a ekonomickou nejistotou pro Skotsko, zbytek Británie a Evropskou unii, stejně jako povzbuzení pro separatistická hnutí jinde v Evropě. Převáží-li unionisté, Skotsko by i tak mělo získat nové pravomoci.
Rozsáhlou samosprávu přinesly Skotům už reformy z konce 90. let. Ani to však nezabránilo vzestupu Skotské národní strany (SNP) Alexe Salmonda, který patří k nejschopnějším politikům na Britských ostrovech, a jeho snahám o úplnou samostatnost. Asi 4,2 milionu skotských voličů tak bude ve čtvrtek odpovídat na otázku Mělo by Skotsko být nezávislou zemí?
Pokud odpoví ano, rozdělí se 307 let trvající svazek Anglie a Skotska. Neskončí však hned, ale budou mu předcházet komplikovaná jednání o citlivých záležitostech, jako je otázka společné libry, rozdělení britského dluhu, ropa v Severním moři či budoucnost základen britských jaderných ponorek, které jsou ve Skotsku. SNP předpokládá, že fakticky by Skotsko mělo být samostatné - byť v čele s britskou královnou - až 24. března 2016.
Vítězství samostatnosti by ohrozilo pozici konzervativního premiéra Davida Camerona a již nyní se mluví o tom, že by mohl být přinucen k demisi. Není jasné, co by bylo s britským parlamentem po volbách plánovaných na květen 2015, protože už o rok později by Skotsko bylo samostatné. Doplatili by na to i opoziční labouristé, kteří mají ve Skotsku relativně silnou pozici a podle průzkumů by s poslanci zvolenými ve Skotsku měli získat většinu v budoucím parlamentu v londýnském Westminsteru. Bez nich by však nejspíš volby nevyhráli, protože v Anglii převládají konzervativci.
Zvýšila by se tak i pravděpodobnost, že příští londýnská vláda bude opět konzervativní a že tedy bude v roce 2017 vyhlášeno referendum o setrvání Británie v EU, jak to slibuje Cameron.
Na výsledek čtvrtečního referenda ale čekají například i belgické Flandry či Španělsko, kde stále sílí hnutí za samostatnost Katalánska.
SNP předpokládá, že Skotsko by se stalo bez problémů novým státem EU. To by však muselo schválit všech 28 stávajících členů a právě souhlas Španělska, obávajícího se svých separatistů, by automatický být nemusel. Stejně tak by pro Skotsko nemusely platit výjimky, které si vyjednala Británie, například možnost nepřijmout euro či zachovat si "slevu" v příspěvku do unijního rozpočtu. A skotské členství se nezačne schvalovat dřív, než Skotsko a zbytek Británie plně dojednají podmínky "rozvodu".
Skotsko by také muselo znovu žádat o vstup do NATO. SNP slibuje, že Skotsko bude bezjaderné a že přestane hostit ponorky s raketami Trident. Londýn by tak musel vynaložit ohromné částky na vybudování nového přístavu a již nyní dává najevo, že by v takovém případě nespěchal s udělením svého souhlasu s přijetím Skotska do NATO.
Současně by ztráta Skotska oslabila mezinárodní postavení zbytku Británie. V EU by země měla menší váhu při hlasování a měla by méně europoslanců. To vše by dále oslabilo kapacitu Londýna vyjednat slibovaný přesun pravomocí z Bruselu.
Samostatné Skotsko by vůbec výrazně zpochybnilo budoucnost zbytku Británie v EU. Skotové jsou převážně proevropští a pokud by se konalo v roce 2017 zmiňované referendum, stoupenci odchodu z unie by výrazně posílili. Ať by však Británie bez Skotska zůstala v EU nebo ne, byly by oslabeny její argumenty, proč by měla nadále mít - stejně jako Francie, Čína, Rusko a USA - právo veta v Radě bezpečnosti OSN.
Řadu Skotů nežene jen národní cítění, ale také snaha o jiné politické směřování, než jaké prosazují v posledních desetiletích vlády v Londýně. Po změnách za éry Margaret Thatcherové, kdy byl prakticky zlikvidován těžký průmysl ve Skotsku, byli konzervativci víceméně vymazáni z místní politické mapy a Skotové volili především levý střed - labouristy a liberální demokraty. Ty v posledních letech vytlačuje SNP, která se ale také hlásí k sociálnědemokratickému proudu.
"Jedním z nejpůsobivějších argumentů pro nezávislost je, že Británie je stále více pravicová a thatcherovská země s rostoucí nerovností. Mnohé z toho je nadsázka, ale nacionalisté byli s to prosazovat argument, že když chce Skotsko napodobit moderní sociálnědemokratické severské země, musí se odtrhnout od toryovské Británie," uvedl Charles Grant z londýnského Střediska pro evropskou reformu.
Zatímco stoupenci odtržení si připravovali půdu před referendem systematicky a dlouhodobě, unionisté vyrazili skutečně do boje relativně na poslední chvíli, kdy průzkumy začaly ukazovat, že situace je zcela vyrovnaná a dosud nepředstavitelné rozdělení země by se mohlo stát realitou. Převládající taktiku zdůrazňující potenciální negativa samostatnosti nahradily emotivní výzvy k setrvání a nakonec i příslib nových pravomocí, včetně daňové oblasti. I když tedy Skotové nakonec samostatnost odmítnou, dočkají se ústupků, které ale Londýn zřejmě bude muset časem přiznat i Walesu a konec konců i Anglii, která nemá vlastní parlament jako ostatní země Spojeného království.
Volební místnosti budou otevřené od osmi ráno do 23:00 SELČ. Hlasovat mohou registrovaní voliči starší 16 let. Registrovat se mohou všichni občané Británie a EU žijící ve Skotsku. Oficiální výsledky by měly být zveřejněny v pátek ráno, ale částečné výsledky budou oznamovány během noci a výsledek by tak mohl být jasný již nad ránem.
Související
Princ Harry měl možnost přespat v Buckinghamském paláci. Vše končí sporem
Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou
Velká Británie , Skotsko , Skotské referendum
Aktuálně se děje
před 34 minutami
Červená karta pro nejlepšího hráče USA se Trumpovi nelíbí. Chce, aby to FIFA prošetřila
před 55 minutami
Britové vyslali stíhačky k ruskému letadlu. Otravovalo letadlovou loď
před 1 hodinou
Norská pohádka na fotbalovém MS pokračuje. Po přestřelce na Aztéce postupují Angličané
před 1 hodinou
Princ Harry měl možnost přespat v Buckinghamském paláci. Vše končí sporem
před 2 hodinami
Maroko přehrálo Kanadu, Francie přešla přes Paraguay. Řeší se výkony sudích
před 3 hodinami
Putin si bude s Trumpem volat i nadále, nastínil Kreml
před 3 hodinami
Ebola v Kongu stále neustupuje. Potvrdily se další případy i oběti
před 4 hodinami
Dluhopisy Republiky jsou žádané. Lidem zbývají poslední hodiny na úhradu
před 5 hodinami
Fiasko budou vykládat jako úspěch. Fico udeřil proti opozici
před 6 hodinami
Číňané provedli raketový test. Teď čelí kritice ostatních zemí
před 7 hodinami
Počasí projde v novém týdnu vývojem. Nejtepleji bude o víkendu
před 8 hodinami
Pravda o velké výluce metra. Praha vysvětlila, co se opravuje
před 8 hodinami
Babiš se těší na Trumpa. Na summitu NATO očekává kartáč kvůli závazkům
před 9 hodinami
Rusové podnikli další velký útok na Kyjev. Ukrajina hlásí oběti
před 10 hodinami
Počasí o víkendu: Do Česka se opět vrátí tropy
včera
Magyar zahájil boj o odvolání maďarského prezidenta Sulyoka
včera
Česká vláda se hlasitě vymezuje vůči Tchaj-wanu, na pozadí ale obchod čile pokračuje, píše prestižní asijský server
včera
Válku s USA ustál, režim nepadnul. Přesto Írán prochází zásadní vnitřní proměnou
včera
„Vražda Trumpa je naší povinností.“ Na pohřbu Chameneího zazněly výzvy k likvidaci prezidenta USA
včera
Tichý zabiják: Vědci popsali, jak ultrazpracované potraviny ničí tělo a radí, jak se jim vyhnout
Britský deník The Independent přinesl podrobnou zprávu o narůstajících rizicích konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin (UPF). Podle vědců tyto potraviny prokazatelně poškozují lidské zdraví, urychlují stárnutí organismu a vytvářejí nezdravé prostředí, ve kterém lidé zatěžují svá těla nadbytkem kalorií.
Zdroj: Libor Novák