Slovák, Maďar, nebo obojí? Spor patrně rozseknou ve Štrasburku

Kvůli dvojímu občanství se Slovensko dostalo do sporu s Maďarskem. Stalo se tak poté, co Budapešť umožnila svým krajanům získat občanství i bez toho, aby měli v zemi trvalý pobyt. Bratislava na to zareagovala zpřísněním svého zákona upravujícího státní občanství. Učinila tak v obavě, že by příslušníci maďarské menšiny, kteří tvoří asi 8,5 procenta obyvatel Slovenska, hromadně usilovali o získání občanství sousední země.

Ústavní soud podle medií ale nerozhodl, zda je zákon v souladu s ústavou nebo nikoliv. Podnět poslanců soud zamítl z procesních důvodů, protože při hlasování v plénu žádný z návrhů nezískal potřebnou podporu ústavních soudců.

Opoziční poslanec Gábor Gál, který podnět k ústavnímu soudu předkládal, v reakci oznámil, že se obrátí na Evropský soud pro lidská práva.

Podle dřívějších statistik slovenského ministerstva vnitra přišly kvůli zákazu dvojího občanství o slovenskou státní příslušnost stovky Slováků; často se tak stalo poté, co se stali občany Česka. Odborníci ale upozornili, že jen stěží lze zjistit skutečný počet Slováků, kteří získali občanství jiné země. Slováci sice tuto skutečnost musejí pod hrozbou pokuty oznámit úřadům. Pokud tak ale neučiní, má stát prý jen omezené možnosti na odhalení případů dvojího občanství.

Kontroverzní novelu zákona o státním občanství posuzoval slovenský ústavní soud tři roky. Vzhledem k délce líčení čelil soud kritice představitelů nynější opozice, jejíž poslanci se kvůli zákazu dvojího občanství obrátili na soud ještě na podzim roku 2011. Svůj návrh zdůvodnili tím, že zákon je kromě jiného v rozporu s ústavou, podle které nikomu nelze odejmout občanství proti jeho vůli. Představitelé Ficovy vlády naopak tvrdili, že ke ztrátě slovenského občanství dochází na základě dobrovolného rozhodnutí občana přijmout občanství jiného státu.

Slovensko sice už loni oznámilo, že připravilo změny zákona o státním občanství, novela však dosud schválena nebyla. Slovenský návrh počítá s rozšířením možností pro dvojí občanství u občanů, kteří v zahraničí bydlí delší dobu a mají tam i trvalý pobyt. V takovém případě by Slováci po získání občanství cizího státu nepřišli o to slovenské. V současnosti mají výjimku jen ti, kdo jiné občanství nabudou narozením nebo manželstvím.

"Uvažuje se o tom, jak zmírnit dopad na lidi, kteří se stali takříkajíc vedlejší obětí zákona. Nejsme pod žádným časovým tlakem," řekl novinářům na dotaz ČTK ministr zahraničí Miroslav Lajčák. Dodal, že nejlepším řešením by bylo, pokud by jak Slovensko tak Maďarsko změnily stávající úpravu dvojího občanství. Z vyjádření Lajčáka vyplynulo, že další postup Bratislavy ohledně úpravy zákona o státním občanství by mohl být znám ještě na podzim.

Při schvalování zákona, kterým Slovensko prakticky zrušilo možnost dvojího občanství, se v roce 2010 koalice vedená premiérem Ficem inspirovala tehdejší českou právní úpravou. Česká Poslanecká sněmovna ale loni na jaře schválila nový zákon o státním občanství, který mimo jiné zavedl možnost dvojího občanství.