V pondělí začne grilování budoucích eurokomisařů

Brusel - V pondělí začne v Evropském parlamentu (EP) série jednání, na nichž se europoslancům představí jednotliví kandidáti do Evropské komise vedené Jeanem-Claudem Junckerem. Českou zástupkyni Věru Jourovou čeká "grilování" před relevantními poslaneckými výbory ve středu 1. října odpoledne.

Novou komisi jako celek by měl Evropský parlament potvrdit hlasováním na konci října tak, aby mohla od listopadu nahradit stávající tým Josého Barrosa. Ke konci se tak chýlí dlouhá personální rošáda, která prakticky začala v květnu volbami do Evropského parlamentu.

V novém týmu mají své zástupce obě největší europarlamentní frakce, tedy Evropská lidová strana (EPP) i socialisté (S&D) i menší liberální frakce ALDE. To dává podle některých europoslanců Junckerovi naději, že parlamentní zkoumání uchazečů nakonec změny ve složení komise nepřinesou.

Případná potřeba nového obsazení některého z resortů by totiž mohla zdržet celý proces "institucionální obnovy", tedy výměny evropské exekutivy, což není v zájmu velkých politických frakcí.

Jen krátce poté, co Juncker 10. září svůj tým představil, se ale začaly objevovat první hlasy zpochybňující vhodnost kandidátů z různých zemí. Do komise navrhuje každý členský stát EU jednoho zástupce, předseda jim poté přiděluje portfolia, tedy oblasti odpovědnosti.

Pochybnosti vyvolala například nominace zástupce Maďarska Tibora Navracsicse do funkce komisaře pro vzdělání, kulturu, mládež a občanství. Důvodem je často kritizovaný přístup nynější maďarské vlády premiéra Viktora Orbána právě k občanské společnosti.

Nevládní organizace Corporate Europe Observatory (CEO) ve svém seznamu možných problematických komisařů nevynechala ani českou kandidátku Jourovou. U ní jsou prý pochybnosti pro její spojení s českým ministrem financí a vlivným podnikatelem Andrejem Babišem. Jourová i Babiš to odmítají.

Letos bude každý den "vyslechnuto" až šest nominovaných. Série začne řadovými budoucími eurokomisaři a skončí vystoupením předpokládaného prvního místopředsedy komise, nizozemského zástupce Franse Timmermanse, který má být Junckerovou pravou rukou. Proces začne v pondělí odpoledne, Timmermans před europoslance předstoupí odpoledne v úterý 7. října.

Slyšení budou tříhodinová, každý z kandidátů předstoupí před europoslance z jednoho či více výborů, které se zabývají jeho portfoliem. Jourovou tak ve středu čekají zástupci hned čtyř výborů - pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, právní záležitosti, občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a pro práva žen a rovnost pohlaví.

Už před slyšeními musí kandidáti na eurokomisaře písemně odpovědět na nejméně pět dopředu zaslaných otázek o jejich celkové způsobilosti pro práci v komisi i svých prioritách. Odevzdali už také své životopisy a prohlášení o finančních zájmech.

Související

Více souvisejících

eurokomisaři Věra Jourová Jean-Claude Juncker

Aktuálně se děje

před 48 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci

Dnes do Izraele dorazila egyptská delegace s cílem znovu rozběhnout jednání o ukončení konfliktu v Pásmu Gazy a propuštění zbývajících izraelských rukojmí, kteří jsou drženi palestinským hnutím Hamás od října loňského roku. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy