Pacient (56) s ebolou léčený v saském Lipsku zemřel

Zaměstnance OSN původem ze Súdánu převezli z Libérie do Německa speciálním letounem už ve čtvrtek. Po příletu lékaři označili jeho stav za "velmi kritický, i když stabilní".

Muž byl již třetím pacientem se zákeřnou krvácivou horečkou, kterého německé úřady nechaly do země převést. První nakažený, senegalský pracovník Světové zdravotnické organizace (WHO), o kterého pečovali v hamburské nemocnici, se po pěti týdnech vyléčil. Ugandský lékař, jenž pracoval pro italskou humanitární organizaci, s nemocí dál bojuje na klinice ve Frankfurtu nad Mohanem.

Podezření na nákazu ebolou se stále častěji objevují také v Evropě. Kromě španělské zdravotní sestry, která se nakazila od duchovního převezeného do Madridu ze západní Afriky, se však podezření nikdy nepotvrdila. První test dnes vyloučil ebolu také u polského pacienta z Lodži. Plané byly i dva pondělní poplachy v Itálii.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun a americký prezident Barack Obama dnes po telefonickém rozhovoru vyzvali mezinárodní společenství, aby zvýšilo úsilí o zastavení epidemie eboly. Boj s nemocí se prý dostal do rozhodující fáze, a svět by tak prý měl zdvojnásobit svou pomoc.

V Libérii, nejpostiženější zemi západní Afriky, která hlásí více než polovinu z celkových 4000 obětí nemoci, se v důsledku stávky zdravotnického personálu komplikuje péče o nakažené. S epidemií krvácivé horečky se kromě Libérie potýká také Sierra Leone a Guinea. Jeden případ přímé nákazy má kromě Španělska také USA.