Bukurešť - Ostře sledovaný proces v Rumunsku s bývalým velitelem jedné z nejpřísnějších komunistických věznic se potýká s problémy. Obžalovaný se totiž ze zdravotních důvodů nedostavil k hlavnímu líčení, což soud rozzlobilo. Omluva prý nebyla dostatečná, nyní se dokonce zvažuje vydání zatykače.
Soud s Alexandrem Visinescem (89) začal na konci září. Jde o vůbec první podobný proces, kterým se rumunská justice zabývá. Země si letos připomíná 25 let od pádu totalitního režimu.
Visinescu v letech 1956 až 1963 řídil vězení Ramnicu Sarat, kam byli zavíráni příslušníci elity a inteligence z předkomunistické éry. Čelí obvinění z mučení a z toho, že způsobil smrt dvanácti politických vězňů.
Podle agentury AP soud Visinescovi nařídil, aby se objevil na dalším státní 5. listopadu. Oznámil také, že mu zmrazil účty, ze kterých má být zaplaceno odškodné pro rodiny obětí. Podle agentury AFP chce na něj soud dokonce vydat zatykač.
"Pan Visinescu se pokouší vyhnout spravedlnosti," uvedl historik a bývalý ředitel Rumunského ústavu pro vyšetřování zločinů komunismu Andrei Muraru. Visinescu jakákoli provinění odmítá, prý se jen řídil příkazy svých nadřízených.
Podle některých zdrojů poslala komunistická justice do věznic a pracovních táborů více než 600 tisíc lidí.
Zdroj: YouTubePremiér Ponta dnes požádal ministra spravedlnosti, aby prošetřil případ bývalého disidenta Gheorghea Ursua, který byl v roce 1985 zabit ve vězení na příkaz tajné komunistické policie Securitate. Podlehl bití, kterému byl vystaven od vyšetřovatelů a spoluvězňů.
Jeho syn Andrei zahájil v úterý hladovku s cílem dosáhnout trestního stíhání někdejšího plukovníka státní bezpečnosti, který se podle něj v této kauze vyhnul spravedlnosti. V roce 2003 byli kvůli odpovědnosti za disidentovu smrt odsouzeni jiní dva policejní plukovníci, ale panuje přesvědčení, že do případu bylo zapojeno víc lidí.
Související
NATO je připraveno bránit každý palec svého území, řekl Rutte po dopadu dronu v Rumunsku
Rumunsko vysvětlilo, proč ruský dron nesestřelilo
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump vyzval Írán a Izrael k okamžitému zastavení palby. Ukončili jsme operaci, reagoval Teherán
před 2 hodinami
Obama byl zděšen, Washington měl Londýn za neschopný. Nová kniha odhaluje, jak USA reagovaly na brexit
před 3 hodinami
EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana
před 3 hodinami
Pavel z jednání vlády po pár minutách odešel. Povede delegaci na OSN
před 4 hodinami
Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem
před 5 hodinami
Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří
před 6 hodinami
Netanjahu Trumpa neposlechl. Izraelská armáda zahájila bombardování Íránu
před 7 hodinami
Filipíny zasáhlo silné zemětřesení. Počet mrtvých roste
před 8 hodinami
Počasí se příští víkend ochladí, mohou se objevit deště i bouřky
včera
Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky
včera
OBRAZEM: Velkou cenu Monaka ovládl italský mladík Kimi Antonelli, stal se nejmladším vítězem závodu
včera
Ostře sledované volby v Arménii skončily. Voliči rozhodli o směřování své země
včera
Nikdy jsem neslíbil, že nebudou nové války, brání se Trump. Před volbami ale říkal něco jiného
včera
Odchod z EU stojí Británii miliardy liber. Lidé brexitu hořce litují
včera
Trump neplánuje stáhnout 50 tisíc vojáků z Blízkého východu. Válku v Íránu srovnal s Vietnamem
včera
Ruský bezpilotní letoun vážně poškodil jednu z budov Černobylu
včera
Příběh, který plnil přední stránky světových médií, skončil tragicky. Amerického studenta našli v Japonsku mrtvého
včera
Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí
včera
Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost
včera
Rusko, nebo Západ? Arménie v klíčových volbách rozhoduje o své budoucnosti
V Arménii se dnes rozběhlo hlasování v klíčových parlamentních volbách, které mohou rozhodnout o budoucím směřování této třímlionové jihokavkazské země. Voliči si vybírají mezi setrváním na současné trajektorii postupného přibližování k Západu a návratem k tradičnímu spojenectví s Ruskem.
Zdroj: Libor Novák