Švédsko uznává Palestinu jako stát, Izrael vyrukoval s Ikeou

"Dnes vláda rozhoduje o uznání Palestiny jako státu. Jde o významný krok, který potvrzuje právo Palestinců na sebeurčení. Je to příspěvek k lepší budoucnosti regionu, poznamenaného ničením, frustrací a zablokovanými mírovými rozhovory. Někomu se bude zdát, že je toto rozhodnutí předčasné. Já se obávám, že přichází příliš pozdě," napsala ministryně zahraničí Margot Wallströmová v listu Dagens Nyheter.

Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás rozhodnutí Švédska uvítal a vyzval další země, aby švédský příklad následovaly. "Pan Abbás žádá všechny státy, které ještě váhají, aby po vzoru Švédska uznaly naše právo na nezávislý stát v hranicích před rokem 1967 a s východním Jeruzalémem jako hlavním městem," citoval Abbáse jeho mluvčí Nabíl abú Rudajná. Hranice z roku 1967 zahrnují Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy, tedy území, jež Izrael obsadil za válečného konfliktu toho roku.

Izraelský ministr zahraničí Avigdor Lieberman prohlásil, že toto "nešťastné rozhodnutí jenom posílí radikální a neústupné Palestince". "Švédská vláda musí pochopit, že vztahy na Blízkém východě jsou komplikovanější než nábytek obchodního domu IKEA, který si sestavíte sami doma. Měla by jednat odpovědně a citlivě," řekl.

Palestinci chtějí mít stát na západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy. Hlavním městem má být východní Jeruzalém. Z dosavadních kol mírových rozhovorů ale zatím nevzešla dohoda o hranici ani o Jeruzalému. Izrael navíc na západním břehu rozšiřuje židovské osady a prosazuje nedělitelnost Jeruzaléma.

Švédská ministryně zahraničí také sdělila, že její země chce svým rozhodnutím podpořit umírněné Palestince a posílit tak jejich postavení v mírových rozhovorech s Izraelem. Chce také dodat naději mladým lidem jak v Palestině, tak Izraeli.Československá vláda s vyhlášením palestinského státu souhlasila v roce 1988, kdy tehdejší palestinské vedení vyhlásilo na okupovaných územích nezávislý palestinský stát s hlavním městem Jeruzalémem. Uznalo tím rovněž existenci Izraele. Podobně tehdy postupovaly i některé další státy střední a východní Evropy, které náležely k východnímu bloku.

PNS (Palestina) má uzavřenou dohodu o volném obchodu s EU (únor 1997) a s USA dohodu o bezcelním přístupu na trh a preferenčním režimu (listopad 1996). Kongres USA tuto dohodu neuznal a považuje ji za součást dohody o volném obchodu mezi USA a Izraelem. Dále má PNS uzavřenu obchodní dohodu s Jordánskem, dohodu o technické a hospodářské spolupráci s Egyptem, obě obsahují ustanovení o preferenčních obchodních režimech. Existuje bilaterální smlouva o podpoře a ochraně investic mezi PNS a SRN. V r. 1998 byla podepsána dohoda o volném obchodu s EFTA. V r. 1999 rámcová dohoda o hospodářské a obchodní spolupráci s Kanadou.

V letech 2000–2001 došlo k podepsání dalších 3 dohod s Jordánskem: 1) O volném obchodu v oblasti údolí Jordánu. 2) O dopravě. 3) Celní dohoda. Mezi Izr. a PNS byla na základě Prozatímních dohod, resp. tzv. Pařížského protokolu o ekonomické spolupráci, vytvořena quasi-celní unie. V únoru 2004 byla podepsána dohoda o volném obchodu mezi PNS a Tureckem, informuje MZV ČR.