EU zveřejnila nová jména osob a firem na "černé listině"

Na sankčním seznamu se nově ocitly mimo jiné osoby, které jsou nějakým způsobem spojené s nedávnými volbami v separatistických východoukrajinských oblastech. Západ toto hlasování považuje za nelegální a domnívá se, že dál prohloubilo ukrajinskou krizi.

Unijní sankce se tak ode dneška vztahují mimo jiné na šéfa volební komise v povstalecké Luhanské lidové republice Serhije Kozjakova, ministra obrany Luhanské lidové republiky Oleha Bugrova, na členy vlády povstalecké Doněcké lidové reubliky Jevhena Mychajlova a Ihora Kostěnoka a na členy doněckého povstaleckého parlamentu Alexandra Kofmana a Jurije Sivokoněnka. Mezi organizace vystavené sankcím přibyla hnutí Doněcká republika, Mír Luhansku, Svobodný Donbas, Lidový svaz a Luhanský hospodářský svaz.

Představitelé obou povstaleckých oblastí se o nejnovějším kroku Evropské unie vyjadřují ironicky. "Nic strašného se nestalo. Nepustí nás do Evropy na dovolenou? Dosud jsme se bez toho obešli a obejdeme se i nadále. Navíc na dovolenou teď nemáme čas. A pokud jde o peníze, žádné tam (v EU) nemáme, takže celé to je v podstatě nesmysl a (sankce) naši práci neovlivní," citovala agentura Interfax místopředsedu parlamentu Doněcké lidové republiky Denise Pušilina. Šéf povstaleckého parlamentu v Luhansku Alexej Karjakin podle Interfaxu prohlásil, že nikdo z těch, kdo se ocitl na sankčním seznamu, se s tím netrápí.

Psali jsme: Konec protiruských sankcí? Z Moskvy přišla nečekaná nabídka  

EU zatím nemění všeobecné ekonomické sankce proti Rusku. O jejich případné úpravě se bude hovořit na prosincovém unijním summitu.

"Do očí bijící je propad ruského rublu – o více než 30 procent od počátku roku. Nezabránila tomu ani ruská centrální banka, která byla nucena utratit desítky miliard dolarů ze svých devizových rezerv. Růst ruské ekonomiky se téměř zastavil. Zemi opustili zahraniční investoři a bohatí Rusové rovněž přesunuli prostředky do zahraničí. Ruské státní banky byly odříznuty od zahraničních finančních trhů. Soukromé podniky cítí nedostatek zahraničních deviz a úroky vyskočily nahoru. Inflace v důsledku především potravinových sankcí šplhá nad 8 procent," říká pro EurActiv.cz hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

"Růst ruské ekonomiky se zastavil a ke zlepšení situace jen tak nedojde. Ba naopak. Rostoucí inflace, chybějící příjmy ve státní kase, vysoké úrokové sazby, slabý rubl a další faktory budou ruskou ekonomiku dusit. Zhoršení může samozřejmě přijít z několika směrů: mohou to být tvrdší sankce ze strany Západu nebo pokles cen ropy pod 80 dolarů za barel na delší dobu," dodala.