Nová dohoda o klimatu? Světové velmoci se hádají

"Měl by existovat proces hodnocení. To je naprosto nevyhnutelné," prohlásil v Limě španělský eurokomisař pro energetiku a ochranu klimatu Miguel Arias Caňete. EU se v říjnu zavázala k omezení emisí CO2 k roku 2030 o 40 procent proti hodnotám z roku 1990. OSN stanovila neformální a nevynutitelné datum, dokdy mají i zbylé státy předložit své závazky, na 31. březen příštího roku. Dohodu nahrazující současný málo funkční Kjótský protokol by pak měly vlády téměř dvou set zemí světa schválit příští prosinec v Paříži.

Přijetí nové mezinárodní dohody podporuje i Česká republika, jejíž delegaci v Limě vede ředitel odboru ministerstva životního prostředí Pavel Zámyslický. Nová dohoda by podle něj měla zahrnovat co nejširší okruh států a má vymezit odpovídající závazky jak pro vyspělé, tak i pro rozvojové státy.

Proti evropskému požadavku se v Limě postavila Čína, která dala najevo neochotu dovolit dalším zemím kontrolovat její politiku. Peking požaduje, aby se na peruánské konferenci nepřijala ani zmínka o možných kontrolách dodržování termínů a závazků.

Zdroj: YouTube

Spojené státy se postavily mezi obě strany, když otázku kontroly označily za "nikoli klíčovou" a nehodlají usilovat o její zařazení mezi výsledky limského jednání. Zástupci Washingtonu v Limě trvali na tom, že USA jsou na cestě ke splnění cílů pro snížení emisí, třebaže loni emise mírně stouply kvůli "mimořádně chladné zimě", argumentoval americký zástupce Rick Duke, podle něhož mají příští rok emise opět poklesnout. Oproti roku 2005 byly zatím emise omezeny o zhruba deset procent, uvedl Duke.

Například německý ministr pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Gerd Müller ale cíle USA a Číny kritizoval jako naprosto nedostatečné, což je podle agentury DPA v protikladu s dosavadním postojem spolkové vlády. "To, co oznámil Obama, nepokládám za ambiciózní," podotkl Müller.