EU plánuje investiční fond, čeká se bouřlivá debata. Přispěje i Česko?

Investiční plán EK, který by měl do evropské ekonomiky v příštích třech letech dostat až 315 miliard eur (8,7 bilionu Kč), bude jedním z témat nadcházejícího dvoudenního summitu EU v Bruselu. Jednat se ale bude také o Ukrajině.

Nový šéf komise představil investiční plán podpory hospodářského růstu EU na konci listopadu, v prvních týdnech svého pětiletého funkčního období. Počítá se vznikem Evropského fondu strategických investic, který by měl mít k dispozici kapitál 21 miliard eur (579 miliard Kč) z rozpočtu EU a peněz od Evropské investiční banky (EIB).

Juncker dnes prohlásil, že EU příslušný návrh zveřejní v lednu. Doufá, že se jej podaří brzy schválit tak, aby do poloviny příštího roku mohl být plně funkční. Pokud jde o otázku případných příspěvků vlád, nový fond by měl být nezávislý. "Jeho dopad by byl pochopitelně mnohem větší, kdyby do něj přispěly členské státy," uvedl Juncker. Několik zemí prý již naznačilo zájem tak učinit a šéf komise nyní čeká na konkrétní návrhy. "Nepotřebuji jen slova, potřebuji peníze," uvedl mimo jiné.

Minulý týden byl zveřejněn seznam asi 2000 projektů, kterých by se peníze mohly v příštích letech týkat.

Europoslanec Manfred Weber z politické formace lidovců, kam spadají i europoslanci zvolení za TOP 09 a KDU-ČSL, poznamenal, že zmíněný seznam připomíná spíše soubor přání, než seznam priorit. Belgičan Guy Verhofstadt z frakce liberálů, pod kterou se řadí i tuzemské Hnutí ANO, podotkl, že prioritu by měly mít investice do zemí, které provádějí strukturální reformy.

Česko v minulosti Junckerův balíček přivítalo, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ale zároveň vyjádřil obavy, aby přeshraniční projekty podpořené v rámci nového plánu nekonkurovaly projektům ucházejícím se o spolufinancování ze strukturálních fondů EU.

Jourová, která v Sobotkově vládě vedla rezort pro místní rozvoj, v tom problém nevidí. „Bude na každém členském státu, aby zvážil, zda stáhne projekty ze zásobníků projektů pro evropské fondy a dá je pod investiční balíček," řekla redakci. „Odstranění rizika tak bude na členských státech, které musí zajistit, aby jeden fond nevytloukal druhý," dodala.

Kromě kroků na podporu skomírajícího růstu v EU by se na summitu v Bruselu mělo hovořit rovněž o pomoci Ukrajině, která zabředla do hluboké politické krize, především kvůli vztahům s Ruskem. Podle MMF bude Kyjev potřebovat 15 miliard dolarů.

EU, která od léta Ukrajině poskytla přes 1,3 miliardy eur v dlouhodobých půjčkách, však může pomoci jen v rámci svého rozpočtu, řekl Juncker. Ukrajinská prozápadně orientovaná vláda prý vyjádřila požadavek na dvě miliardy eur a EU jej musí být schopna splnit. "Členské státy budou muset přispět, protože EU to není schopna učinit, a dát nám větší flexibilitu v rozpočtu," uvedl mimo jiné.