Klima se mění: Afrika vysychá, na enklávu Melilla se valí zbídačení uprchlíci

Kamerunec Vincent (27) opustil svůj domov a vydal se směrem do Maroka. Žil více méně z toho, co našel na ulici nebo co mu dal někdo jiný. A pak se mu jednou povedlo překonat vysoký hraniční plot, který Melillu obklopuje, a dostat se tak na evropské území.

"Nebylo to vůbec lehké dostat se na druhou stranu," říká Vincent stále trochu lámanou španělštinou, kterou se učil během posledních devíti měsíců v Melille. "Policie tě bije obušky, když plot přelézáš," říká.

Zdroj: YouTube

Kromě bití ze strany pohraničních policistů kritizují organizace na ochranu lidských práv také to, že úřady migranty po zadržení jednoduše pošlou zpět, aniž by prověřovaly jejich nárok na udělení azylu. Tento postup chce navíc španělský parlament uzákonit.

Většina uprchlíků ale žádost o azyl vůbec nepodává. Doufají v jiný status - trpěné osoby. Tábor pro uprchlíky tu nabízí jen omezený prostor, Španělsko tak pravidelně převáží některé migranty na evropskou pevninu.

Podle vládních údajů se pokusilo od počátku roku přes exklávy Ceuta a Melilla do Španělska dostat 14.000 migrantů. Pouhé dva tisíce uspěly. Další dva tisíce - především ze Sýrie - prošly přes hraniční kontroly za pomoci zfalšovaných dokumentů. Jedná se o největší vlnu utečenců od roku 2005. Už tehdy mnozí v Melille hovořili o krizi. "Vše záleží na tom, co se děje v jejich domovských zemích," říká José Palazón, zakladatel organizace na ochranu lidských práv Prodein. "V poslední době to bylo kvůli tamějšímu konfliktu hodně Syřanů. Přicházejí ale i lidé z Mali, Středoafrické republiky a západní Afriky," dodává.

Když byla v roce 1951 přijata ženevská konvence o uprchlících, rizika spojená se změnami životního prostředí v subsaharské Africe nebyla zdaleka ještě tak patrná. Právě v této oblasti leží země, odkud pochází velká část migrantů, kteří se chtějí dostat přes Maroko a španělské exklávy do Evropy. Klimatické modely předpovídají na příští desetiletí další vysychání subsaharské krajiny. V roce 2013 bylo podle Norské rady pro uprchlíky na útěku před klimatickými změnami třikrát více lidí než před válečnými konflikty. Problém uprchlíků v Melille tedy jen tak nezmizí.