Revoluce v Řecku? Volby se blíží, levicová Syriza slibuje hory doly

Ekonomické ukazatele sice naznačují, že se země vrací k hospodářskému růstu, většina obyvatel to ale tak nevnímá. Každý čtvrtý nemůže najít práci, u mládeže je to dokonce každý druhý. Lidi také citelně zasáhly vyšší daně a zároveň snížení důchodů a mezd, které zaměstnanci v řadě případů dostávají se značným zpožděním či dokonce vůbec. Odbory odhadují, že třetině všech zaměstnanců se zpožďují mzdy o nejméně dva měsíce.

Proti úsporným opatřením a z toho vyplývajícímu údajnému ponížení země ostře vystupuje Koalice radikální levice (SYRIZA), která loni v květnu v Řecku vyhrála volby do Evropského parlamentu a která v průzkumech vede stabilně od listopadu 2013. Tato aliance radikálních levicových a ekologických hnutí vznikla před volbami v roce 2004, kdy získala v 300členném parlamentu pouhých šest křesel. Teprve s prohlubující se ekonomickou krizí nabrala na síle a skončila ve volbách v roce 2013 na druhém místě. Prapor hlavní levicové strany převzala po socialistech, kteří kvůli podílu na restriktivní ekonomické politice ztratili přízeň většiny levicových voličů.

Charizmatický vůdce Syrizy Alexis Tsipras slibuje zvýšit minimální mzdu, zmrazit bankovní dluhy soukromníků ve finančních těžkostech a zastavit propouštění státních zaměstnanců. Požaduje také, aby Evropa odepsala velkou část řeckého dluhu, což vyvolává neklid v mezinárodních finančních kruzích. Podle něj se lze ústupků domoci, protože věřitelé nestojí o ztráty z případného řeckého bankrotu.

Zřejmě hlavnímu odpůrci většího odpuštění dluhů, Německu, Syriza připomíná rok 1953, kdy na hlavu poražené zemi byla smazána polovina poválečného dluhu. Mezi velkorysými věřiteli bylo tehdy i Řecko. Dohoda se označuje za jednu z hlavních příčin následného německého "hospodářského zázraku".

Řecký premiér Antonis Samaras a vůdce konzervativní Nové Demokracie (ND) bije na poplach a varuje voliče, že pokud Syriza splní předvolební sliby, skončí země mimo eurozónu. Vzhledem k tomu, že by si to tři čtvrtiny voličů nepřály, ubezpečuje i Tsipras, že touto cestou nepůjde. Skoro 60 procent obyvatel se nicméně obává, že hrozba ztráty eura není pro zemi zažehnána.

„Osobně to vidím spíše jako naději na změnu, i kdyby jen kvůli tomu, že Syriza je nové uskupení, které má šanci rozbít poměrně silné klientelistické vazby vzniklé v posledních letech, kdy vládl PASOK a Nová demokracie," řekla EurActivu publicistka Kateřina Kňapová, která nyní pobývá v Řecku.

„Zvolení Syrizy by mohlo pro Evropu samotnou představovat pozitivní impuls k tomu, aby začala více promýšlet evropský projekt v souvislosti s ekonomickou krizí a jejími dopady, které byly razantní hlavně v jihoevropských státech," dodala.

Poslední průzkumy přisuzují vítězství Syrize (33 %). Na druhém místě nejspíš skončí ND (28 %). Spolupracovat se Syrizou nechce.

Za určitých podmínek by do koalice se Syrizou bylo ochotné jít středolevé uskupení To Potami, které sice nemá jasně vymezený volební program, předpokládá se ale, že by mohlo voliče oslovit. Druhým možným koaličním partnerem radikální levice by mohla být středolevá strana PASOK, která je však spojována s vládou v období krize, díky čemuž ztrácí na popularitě. Jako možnost se jeví i menšinová vláda Syrizy za podpory jednotlivých poslanců, dodává EurActiv.cz.