Záhadná smrt agenta: Litviněnko prý byl otráven hned dvakrát, stopy vedou do Moskvy

Litviněnko jako agent pracoval nejdříve pro Sovětský svaz a poté pro Rusko, později ale začal kritizovat vedení země i poměry v rozvědce. Nakonec v roce 2001 získal politický azyl v Británii, přijal britské občanství a pracoval pro tajnou službu MI6. Na podzim 2006 se sešel s dvěma ruskými agenty a tři týdny poté zemřel. Podle dosavadních vyšetřování byl otráven izotopem polonia 210, který byl podle všeho v čaji podaném při setkání s ruskými agenty.

Advokát Tam, který je právním poradcem vyšetřovatelů, dnes vypověděl, že soudu budou předloženy důkazy, že Litviněnko "byl otráven poloniem nikoli jednou, ale dvakrát". V obou případech prý látka přinejmenším částečně účinkovala. Litviněnko si na nevolnost stěžoval již pár týdnů před hospitalizací, řekl Tam.

Soudu prý bude předloženo i svědectví osoby, podle níž jeden z dvojice údajných vrahů Dmitrij Kovtun hledal v Londýně kuchaře, který bude schopen vložit do Litviněnkova pokrmu "velmi drahý jed". V době, kdy Litviněnko onemocněl, byla podle Tama v londýnských ulicích zjištěna radioaktivní stopa, která mohla ohrozit "tisíce lidí". Detektivové prý našli velké množství dalších stop polonia v místech, která Litviněnko a dva jeho údajní vrazi navštívili.

Britské úřady od začátku považují za hlavní podezřelé kromě Kovtuna i bývalého ruského agenta Andreje Lugového, ale důkazy nepředložily. Britský deník The Daily Telegraph minulý týden uvedl, že britské úřady získaly již před lety od americké rozvědky informace, které potvrzují, že za Litviněnkovou smrtí stála Moskva.

Vyšetřovatelé podle listu obdrželi záznamy elektronické komunikace mezi hlavními podezřelými od americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA). Záznamy sice nelze použít u soudu, podle novinářů ale dokazují, že Litviněnkova smrt byla "státem nařízenou vraždou" ze strany Moskvy.

Podle Tama jsou k dispozici důkazy o tom, že Litviněnko nesouhlasil s ruskou válkou proti Čečencům v 90. letech a projevoval sympatie se zápasem kavkazského národa. Na smrtelné posteli prý konvertoval k islámu.

Veřejné vyšetřování týkající se smrti třiačtyřicetiletého muže začalo poté, co ho loni na žádost Litviněnkovy vdovy připustila britská vláda. První neveřejné vyšetřování před devíti lety se totiž nesmělo dotknout tajných důkazů spojených s možnou rolí Ruska při zabití agenta, a právě tyto informace jsou podle Mariny Litviněnkové klíčové.

Podle The Daily Telegraph záznamy od NSA jasně ukazují na Rusko a na jeho podíl na Litviněnkově vraždě. Deník dovozuje, že právě díky těmto informacím si zřejmě britští politici byli od začátku jisti svou verzí, když ze smrti ruského emigranta veřejně obvinili Moskvu.