Italština na vymření: Válcuje ji angličtina, Italové neznají vlastní historii

"Italština není jazyk, který mají Italové opravdu rádi. Jak mladí, tak staří a dospělí jsou na štíru s tím, aby porozuměli textu," kritizoval přední italský lingvista Claudio Marazzini (65) svoje krajany na pondělní konferenci věnující se ochraně jazyka.

"Důvodem, proč je Itálie tak otevřená cizím vlivům, je často nedostatek dobrých znalostí vlastní historie a jazyka, které by začleňovaly (její obyvatele) zpět do národní kultury," dodal podle agentury ANSA.

"Kromě jídla, a dokonce i u něho je to méně než dříve, je italský občan často jakýmsi druhem osoby bez státní příslušnosti," řekl také Marazzini. "S tímto základem a kořeny jsou mladí lidé snadno náchylní k tomu, aby se odtrhli od národní reality a přerušili vazby i s tím málem, co zbývá," uzavřel.

Psali jsme: Češi jsou barbaři, zlobí se lingvista. Budeme opět sekat latinu? Převálcuje angličtina češtinu? Lingvistka řekla víc  

Italština je románský jazyk, kterým se mluví především v Evropě. Italsky mluví asi 65 milionů rodilých mluvčích a asi 14 milionů lidí používá italštinu jako druhý jayzk.

Italština se postupně vyvinula z latiny a její počátky sahají do 9. století. Formalizována byla ale až během 14. století, a to díky básním toskánského spisovatele Danteho Alighieri napsaných v jeho rodném toskánském nářečí. Díky tomu je také právě toskánský dialekt považován jako základ pro dnešní úřední italštinu.

Italština se liší od latiny hned několika způsoby. Bylo pozměněno skloňování a došlo k vytvoření minulých časů s pomocným slovesem. Mimo to se také změnila většina kořenů slov a italská výslovnost se tak stala měkčí. Byly vytvořeny členy, větná stavba se zjednodušila.