Sudetští Němci už nestojí o české domy a pozemky

Sudetoněmecký landsmanšaft (SL) vypustil ze stanov formulaci, že bude usilovat o „znovuzískání vlasti" a vrácení majetku zkonfiskovaného po druhé světové válce, uvádí dnešní Právo.

V novém znění stanov, které SL o víkendu přijal, místo toho odsuzuje nezákonné vyvlastňování kdekoli ve světě a vyslovuje se pro vytvoření spravedlivého uspořádání, v němž bude garantováno právo národů na sebeurčení. Změna, kterou prosadilo vedení SL, se týká článků stanov o účelech fungování landsmanšaftu.

Stanovy dosud uváděly, že SL „prosazuje právní nárok na domovinu, její znovuzískání, a tím i realizaci práva národnostních skupin na sebeurčení" a že „hájí právo na vrácení zkonfiskovaného majetku sudetských Němců, případně na jeho rovnocennou náhradu, nebo na odškodnění za něj".

Bernd Posselt, mluvčí SL, uvítal, že delegáti podpořili reformní kurz, který už léta prosazuje. „Změny ukotvují SL bezpečněji pro budoucnost a posilují jeho roli jako pojítka v německo-českém dialogu," řekl. Dokumenty SL se ale dál nijak nezmiňují o spolupráci odsunutých Němců s Henleinem a jejich klíčové roli na rozbití Československa v roce 1938 i na vyhnání desetitisíců Čechů, českých i německých Židů i německých antifašistů z pohraničí po Mnichovské dohodě.

Odhady se pohybují mezi 150250 tisíci lidmi, přičemž nucený odchod Čechů zbavených majetku do vnitrozemí probíhal i po říjnu 1938.