Izrael prská kvůli dohodě s Íránem. Nejdřív čtěte, pak kritizujte, radí Německo

Berlín - Izraeli se ani za mák nelíbí jaderná dohoda, která byla včera uzavřena mezi velmocemi a Íránem, premiér Benjamin Netanjahu ale mnoho pochopení ve světě nenašel. Německo mu dokonce vzkazuje, aby si dokument nejprve přečetl. Smlouvu uvítalo i Česko.

Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier Steinmeier, který se účastnil posledních kol jednáníve švýcarském Lausanne, dnes řekl, že na oslavy je brzo. Doporučil izraelské vládě, která dohodu kritizovala, aby si dokument podrobně prostudovala.

Šest světovým mocností se ve čtvrtek s Íránem shodlo na bodech budoucí dohody, která má Íránu umožnit zbavit se sankcí za to, že se zpomalí svůj jaderný program. Konečný text má být vyjednán do konce června.

Netanjahu na dnešek svolal bezpečnostní kabinet. "Izrael žádá, aby jakákoli konečná dohoda s Íránem zahrnovala jednoznačný íránský závazek uznání práva na existenci Izraele," sdělil Netanjahu. "Alternativou je lepší dohoda, dohoda, která zásadním způsobem omezí íránskou nukleární infrastrukturu, dohoda, která Írán přinutí změnit chování, zastavit agresi v oblasti a podporu teroristů na celém světě a skoncovat s výzvami ke zničení Izraele," řekl Netanjahuův mluvčí Mark Regev.

České ministerstvo zahraničí dosažení politické dohody uvítalo. Ocenilo také úsilí vyjednávačů a to, že ujednání "vytváří téměř ideální podmínky pro uzavření finální závazné dohody do konce června". Podle ministerstva dohoda zvýší regionální stabilitu a zamezí závodům v jaderném zbrojení.

Co stojí v dohodě (výběr):

Dohoda zavazuje Írán, že v následujících 15 letech nebude stavět žádná nová zařízení na obohacování uranu a že stávající kapacity na obohacování sníží o dvě třetiny.

Z počtu 19.000 instalovaných centrifug, které se k obohacování uranu používají, jich pro příště nechá nainstalovaných 6104, bude se jednat ale pouze o první, starý typ odstředivek IR-1. Obohacovat uran jich ale po deset let bude jen 5060 kusů a pouze v hlavním íránském jaderném zařízení v Natanzu. Obohacování uranu nesmí přesáhnout 3,67 procenta.

Další typy odstředivek Írán nebude v příštích deseti letech používat, 1000 centrifug nové generace IR-2M, které nejvíce znepokojují mezinárodní společenství a které jsou umístěny v Natanzu, Írán odstraní a uskladní na deset let pod dohled Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).

Írán souhlasil s tím, že sníží současné zásoby zhruba deseti tun nízko obohaceného uranu na 300 kilogramů a že tento stav bude udržovat 15 let.

V podzemním jaderném zařízení Fordo nebude možné obohacovat uran v následujících 15 letech, stejnou dobu zde Íránci nebudou smět vyvíjet technologie související s obohacováním uranu a v areálu také 15 let nesmí být žádný štěpný materiál. Zařízení ve Fordo bude sloužit pouze k vědeckým účelům, zbylé zařízení bude rovněž uskladněno pod dohled MAAE.

Podle íránského výkladu dohody zůstane ve Fordo 1000 centrifug a v provozu budou dvě kaskády tohoto zařízení. Polovina kapacity tohoto zařízení bude sloužit k výzkumu nejmodernějších jaderných aktivit a produkci izotopů používaných v průmyslu, zemědělstí a lékařství.

Související

Andrej Babiš Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?
Bundeswehr, ilustrační fotografie. Analýza

Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv

Evropa přechází k tvrdým obranným opatřením proti Rusku. Opevňování hranic, rostoucí vojenská role Německa, finská příprava na konflikt i rumunská ochota chránit Moldavsko ukazují jasný trend, kdy kontinent reaguje na ruskou agresi, hybridní tlak a slábnoucí jistotu amerického angažmá. Obrana se stává vlastní odpovědností Evropy a klíčovou podmínkou její stability.

Více souvisejících

Německo Izrael Írán

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 20 minutami

před 43 minutami

před 1 hodinou

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 8 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy