Zemřel jeden z prvních vězňů Osvětimi, holič velitele tábora

Varšava – Polák Józef Paczyński, který byl jedním z prvních vězňů osvětimského tábora, zemřel. Bývalý vězeň se stal osobním holičem velitele tábora Rudolfa Hösse. Jeho smrt potvrdila polská agentura PAP a odvoláním na osvětimské muzeum. Bylo mu 95 let.

Paczyński se do Osvětimi dostal jen chvíli po jejím otevření v roce 1940. Už v roce 1939 padl do německého zajetí, odkud se mu ale podařilo hned dvakrát utéct. Nakonec jej ale se skupinou dalších Poláků ve Francii zadrželi Slováci a předali ho do rukou ukrajinských policistů sloužících Němcům.

Z vězení byl převezen do Osvětimi spolu s dalšími 728 vězni 14. června 1940. Dostal číslo 121 a byl zařazen do čety holičů. Stříhal a holil esesáky včetně velitele tábora Rudolfa Hösse. Po válce se ho často ptali, proč ho nezabil. „Často se mě na to ptají. Uvědomoval jsem si důsledky, nebyl jsem blázen. Kdybych mu podřízl krk, hned by popravili polovinu vězňů," vysvětloval Polák.

I přesto se při 70. výročí osvobození Osvětimi bývalý vězeň přiznal, že v hlavě stále vidí, jak Hösse stříhá. „Ruce se mi třásly. Ale rozkaz je rozkaz. Musel jsem odvést svou práci. Střih byl jednoduchý, po německu: musel jsem mu oholit krk břitvou a pak přejet strojkem po stranách. Měl jsem dobré nástroje, kolegové mi břitvu pořádně naostřili," vzpomínal Paczyński s tím, že nikdy nevěděl, proč si velitel vybral právě jeho.

Höss byl po válce odsouzen k trestu smrti a 16. dubna 1947 byl oběšen v Osvětimi, kde nacisté v letech 1940 až 1945 zavraždili více než 1,1 milionu lidí, převážně Židů.

Paczyński byl také svědkem první zkoušky masového vraždění vězňů plynem Cyklon B. Dostal se také do táborů v Mauthausenu, Melku a Ebensee, kde byl osvobozen.

Po válce dostudoval na inženýra a stal se učitelem, později byl ředitelem školy.

Související

Ilustrační foto

Bomba na Zemana, podezřelý dron. Výročí Osvětimi přišlo policii na 10,5 milionu

Praha - Česká policie zrealizovala mimořádné bezpečnostní opatření k akcím konaným u příležitosti uctění památky padlých a 70. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi. Pořadatelem akcí byl Evropský židovský kongres, zúčastnilo se jich asi pět stovek hostů a více než stovka novinářů. Odehrály se krátce po teroristických útocích ve Francii. Proto byla Policie ČR nucena zvýšit bezpečnostní standardy, permanentně spolupracovat napříč českou i mezinárodní zpravodajskou komunitou a aktuálně vyhodnocovat možná rizika, informuje Policie.cz.
Jan Kraus

Jan Kraus ostře: Osvětim a politická hra? To bych zvracel

Praha - Několik posledních dní se neslo v duchu oslav 70. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi. Při této příležitosti vystoupil v rádiu Impuls moderátor a herec Jan Kraus, kterého s tímto tématem pojí zejména osobnost jeho otce. Herec ale nechápe, proč se oslavy osvobození nacistického tábora v Polsku konají v Praze.

Více souvisejících

Osvětim (70. výročí osvobození) Osvětim

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 42 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 4 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy