Varšava/Praha - Dvanáct až 14 milionů Němců přišlo po 2. světové válce o svou vlast v německých východních oblastech následkem útěku a vyhánění. Mnoho z nich pochází z dnešního Polska a Česka. Jak dnes lidé v těchto zemích vzpomínají na tuto minulost, popisuje agentura DPA.
Už před 70. výročím konce války se v polských médiích objevují zprávy o dramatech posledních válečných týdnů, například o "pevnosti Breslau". V dnešní polské Vratislavi bude otevřena výstava o umírání ve městě, které je jako žádné jiné symbolem pro osudy vyhnaných Němců a Poláků.
V dolnosaské metropoli se v roce 1945 a v následujících letech uskutečnila téměř úplná výměna obyvatelstva. Němci museli odejít a novými obyvateli se stali Poláci z východopolského Lvova (dnes ukrajinského, pozn. ČTK). O posunutí Polska na západ rozhodli spojenci na jaltské konferenci. Jako odškodnění za ztrátu svých území na východě, která připadla Sovětskému svazu, dostalo Polsko východní území Německa.
Lidé, kteří v posledních týdnech a měsících války neuprchli, museli odejít. V německé historiografii se hovoří o vyhánění, v polském se používá slovo "wysiedlenie". Komunistické úřady v poválečném období hovořily o znovunabytí původního polského území. "Kameny Vratislavi a Štětína mluví polsky," říkalo se tehdy.
Rozdmýchávání obav z německých organizací vyhnanců a jejich požadavku "práva na vlast" se stalo součástí politiky. To, že Německo hranici na Odře a Nise neuznávalo a jeho někdejší východní oblasti byly po desetiletí v učebnicích a atlasech uváděny jako oblasti "pod dočasnou polskou správou", nepomohlo sblížení mezi oběma státy.
Dnes je tomu jinak
Slezsko, Pomořansko nebo Východní Prusko nejsou pro většinu vnuků a pravnuků tehdejších uprchlíků a vyhnanců vytouženými místy, nýbrž nanejvýš vzdálenými zeměmi původu jejich rodin. Poláci, kteří tam žijí částečně už ve čtvrté generaci, se zbavili strachu z návratu Němců nejpozději podpisem německo-polské smlouvy o dobrém sousedství (v roce 1991, pozn. ČTK).
Německá minulost oblastí mnohé svým způsobem fascinuje, ale na vztah k sousedům má stále menší vliv, zejména u mladých lidí. "V naší vesnici je přece v téměř každém domě ještě nějaký předmět z německých časů - nástěnné hodiny, kávová souprava nebo staré fotografie na půdě," říká Dorota Borodajová, mladá varšavská kulturoložka pocházející z dolnosaské vesnice Kotla, někdejšího Kuttlau.
Borodajová tam loni iniciovala projekt na záchranu starých německých náhrobků. Reakce ve vesnici byly veskrze pozitivní. "Pro mnoho mladých lidí je zajímavé poznávat minulost svého domovského regionu," říká vratislavský historik Krzysztof Ruchniewicz, který je ředitelem Centra Willyho Brandta pro německá a evropská studia.
Návštěvníkům, kteří se zajímají o dějiny jeho domovského města, doporučuje například návštěvu památníků zaniklých hřbitovů. Náhrobky z německých evangelických, katolických a židovských hřbitovů, které byly zničeny během války nebo po roce 1945, připomínají někdejší obyvatele.
Zcela samozřejmě dnes mnozí Poláci hovoří o Breslau nebo Danzigu (Gdaňsk), když hovoří o událostech v obou městech za "německého" období. Teprve před několika týdny bylo v hornoslezském Radzionkówu otevřeno dokumentační centrum, které představuje dějiny Hornoslezanů odvlečených v poválečném období do Sovětského svazu.
Loni vyvolal ruské protesty gdaňský sochař, který vytvořil skulpturu s názvem "Pojď, ženo", připomínající znásilňování vojáky Rudé armády.
To, že Němci za 2. světové války nebyli jen pachateli, ale že byly i civilní oběti, které musely za zločiny nacistů zaplatit vysokou cenu, mnozí Poláci nezpochybňují. Existovaly a existují však velké výhrady, když vzniká dojem, že zdůrazňování německých obětí je pokusem o odvádění pozornosti od německé viny.
To se před několika lety ukázalo v debatě o Centru proti vyháněním. Především na Eriku Steinbachovou, tehdejší předsedkyni Svazu vyhnanců, pohlíželi mnozí Poláci s nedůvěrou.
Pro mnoho Čechů bylo vyhnání logickým důsledkem 2. světové války. Češi však nehovoří o vyhnání, ale o odsunu. Podle průzkumů považuje více než třetina Čechů za oprávněné, že téměř tři miliony Němců musely po nacistických hrůzách odejít. Čtvrtina dotázaných by nejraději udělala za minulostí tlustou čáru. Jen málo Čechů by považovalo za přiměřené gesto omluvu.
Zabývat se vyháněním, které si podle historiků vyžádalo až 40.000 životů, Češi teprve začali. Napřed jsou přitom umělci a občanské iniciativy. Velké divadelní scény téma zařazují do svých programů, například Národní divadlo moravskoslezské hraje kus Odsun!!! "Chceme ukázat, že vyhánění nebylo jen konfliktem mezi dvěma národnostmi, ale výsledkem civilizační krize," vysvětluje režisér Ivan Buraj.
Občanské iniciativy, jako například Antikomplex, informují na výstavách například o osudu opuštěných obcí.
Požadavky svazu vyhnanců na odškodnění nebo navrácení majetku lidí v Česku tradičně pozorují s velkou nedůvěrou. To, že vedení Sudetoněmeckého krajanského sdružení aktuálně už nechce usilovat o "znovunabytí" vlasti, je tu ze všech stran vítáno jako dávno očekávaný krok. Příslušná změna stanov sdružení dosud není právoplatná.
Související
Sudetští Němci letos na sjezdu ocení Libora Roučka a Christiana Schmidta
Nejsme jen Češi a Němci, jsme Evropané, řekl Bělobrádek na sudetském srazu
sudetští němci , Polsko , II. světová válka
Aktuálně se děje
před 29 minutami
Česko na prahu epidemie chřipky. Do vývoje se může promítnout nový subtyp infekce
před 1 hodinou
Tragédie v pražské ZOO. Populární orangutan Kawi nešťastně zahynul
před 1 hodinou
Policie hledá dvanáctiletého Marka. Už ve čtvrtek nedorazil do školy
před 3 hodinami
Počasí se příští týden výrazně ochladí. Během dne bude i mrznout
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
včera
Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení
včera
VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje
včera
Írán zatkl držitelku Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiovou
včera
OBRAZEM: Došlo i na úsměvy. Nejbližší a přátelé se rozloučili s Patrikem Hezuckým
včera
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
včera
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
včera
Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil
včera
Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027
Aktualizováno včera
Lidé se rozloučili s Theodorem Pištěkem. Na obřad dohlížela Hradní stráž
včera
Německo: Rusko stojí za kybernetickým útokem proti kontrole letového provozu, snažilo se i ovlivnit volby
včera
Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy
včera
Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče
včera
Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka
včera
USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Spojené státy navrhují, aby Ukrajina stáhla své jednotky z oblasti Donbasu. Washington by následně v částech, které Kyjev v současné době kontroluje, vytvořil „svobodnou ekonomickou zónu“. Původně USA navrhovaly, že by Kyjev měl části Donbasu, které stále drží, jednoduše předat Rusku. Podle čtvrtečního prohlášení ukrajinského prezidenta pro novináře je ale nyní navržena kompromisní varianta, kde by se ukrajinské síly stáhly, ale ruské jednotky by do tohoto území nepostupovaly.
Zdroj: Libor Novák