Varšava/Praha - Dvanáct až 14 milionů Němců přišlo po 2. světové válce o svou vlast v německých východních oblastech následkem útěku a vyhánění. Mnoho z nich pochází z dnešního Polska a Česka. Jak dnes lidé v těchto zemích vzpomínají na tuto minulost, popisuje agentura DPA.
Už před 70. výročím konce války se v polských médiích objevují zprávy o dramatech posledních válečných týdnů, například o "pevnosti Breslau". V dnešní polské Vratislavi bude otevřena výstava o umírání ve městě, které je jako žádné jiné symbolem pro osudy vyhnaných Němců a Poláků.
V dolnosaské metropoli se v roce 1945 a v následujících letech uskutečnila téměř úplná výměna obyvatelstva. Němci museli odejít a novými obyvateli se stali Poláci z východopolského Lvova (dnes ukrajinského, pozn. ČTK). O posunutí Polska na západ rozhodli spojenci na jaltské konferenci. Jako odškodnění za ztrátu svých území na východě, která připadla Sovětskému svazu, dostalo Polsko východní území Německa.
Lidé, kteří v posledních týdnech a měsících války neuprchli, museli odejít. V německé historiografii se hovoří o vyhánění, v polském se používá slovo "wysiedlenie". Komunistické úřady v poválečném období hovořily o znovunabytí původního polského území. "Kameny Vratislavi a Štětína mluví polsky," říkalo se tehdy.
Rozdmýchávání obav z německých organizací vyhnanců a jejich požadavku "práva na vlast" se stalo součástí politiky. To, že Německo hranici na Odře a Nise neuznávalo a jeho někdejší východní oblasti byly po desetiletí v učebnicích a atlasech uváděny jako oblasti "pod dočasnou polskou správou", nepomohlo sblížení mezi oběma státy.
Dnes je tomu jinak
Slezsko, Pomořansko nebo Východní Prusko nejsou pro většinu vnuků a pravnuků tehdejších uprchlíků a vyhnanců vytouženými místy, nýbrž nanejvýš vzdálenými zeměmi původu jejich rodin. Poláci, kteří tam žijí částečně už ve čtvrté generaci, se zbavili strachu z návratu Němců nejpozději podpisem německo-polské smlouvy o dobrém sousedství (v roce 1991, pozn. ČTK).
Německá minulost oblastí mnohé svým způsobem fascinuje, ale na vztah k sousedům má stále menší vliv, zejména u mladých lidí. "V naší vesnici je přece v téměř každém domě ještě nějaký předmět z německých časů - nástěnné hodiny, kávová souprava nebo staré fotografie na půdě," říká Dorota Borodajová, mladá varšavská kulturoložka pocházející z dolnosaské vesnice Kotla, někdejšího Kuttlau.
Borodajová tam loni iniciovala projekt na záchranu starých německých náhrobků. Reakce ve vesnici byly veskrze pozitivní. "Pro mnoho mladých lidí je zajímavé poznávat minulost svého domovského regionu," říká vratislavský historik Krzysztof Ruchniewicz, který je ředitelem Centra Willyho Brandta pro německá a evropská studia.
Návštěvníkům, kteří se zajímají o dějiny jeho domovského města, doporučuje například návštěvu památníků zaniklých hřbitovů. Náhrobky z německých evangelických, katolických a židovských hřbitovů, které byly zničeny během války nebo po roce 1945, připomínají někdejší obyvatele.
Zcela samozřejmě dnes mnozí Poláci hovoří o Breslau nebo Danzigu (Gdaňsk), když hovoří o událostech v obou městech za "německého" období. Teprve před několika týdny bylo v hornoslezském Radzionkówu otevřeno dokumentační centrum, které představuje dějiny Hornoslezanů odvlečených v poválečném období do Sovětského svazu.
Loni vyvolal ruské protesty gdaňský sochař, který vytvořil skulpturu s názvem "Pojď, ženo", připomínající znásilňování vojáky Rudé armády.
To, že Němci za 2. světové války nebyli jen pachateli, ale že byly i civilní oběti, které musely za zločiny nacistů zaplatit vysokou cenu, mnozí Poláci nezpochybňují. Existovaly a existují však velké výhrady, když vzniká dojem, že zdůrazňování německých obětí je pokusem o odvádění pozornosti od německé viny.
To se před několika lety ukázalo v debatě o Centru proti vyháněním. Především na Eriku Steinbachovou, tehdejší předsedkyni Svazu vyhnanců, pohlíželi mnozí Poláci s nedůvěrou.
Pro mnoho Čechů bylo vyhnání logickým důsledkem 2. světové války. Češi však nehovoří o vyhnání, ale o odsunu. Podle průzkumů považuje více než třetina Čechů za oprávněné, že téměř tři miliony Němců musely po nacistických hrůzách odejít. Čtvrtina dotázaných by nejraději udělala za minulostí tlustou čáru. Jen málo Čechů by považovalo za přiměřené gesto omluvu.
Zabývat se vyháněním, které si podle historiků vyžádalo až 40.000 životů, Češi teprve začali. Napřed jsou přitom umělci a občanské iniciativy. Velké divadelní scény téma zařazují do svých programů, například Národní divadlo moravskoslezské hraje kus Odsun!!! "Chceme ukázat, že vyhánění nebylo jen konfliktem mezi dvěma národnostmi, ale výsledkem civilizační krize," vysvětluje režisér Ivan Buraj.
Občanské iniciativy, jako například Antikomplex, informují na výstavách například o osudu opuštěných obcí.
Požadavky svazu vyhnanců na odškodnění nebo navrácení majetku lidí v Česku tradičně pozorují s velkou nedůvěrou. To, že vedení Sudetoněmeckého krajanského sdružení aktuálně už nechce usilovat o "znovunabytí" vlasti, je tu ze všech stran vítáno jako dávno očekávaný krok. Příslušná změna stanov sdružení dosud není právoplatná.
Související
Sudetští Němci letos na sjezdu ocení Libora Roučka a Christiana Schmidta
Nejsme jen Češi a Němci, jsme Evropané, řekl Bělobrádek na sudetském srazu
sudetští němci , Polsko , II. světová válka
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce
před 56 minutami
Mnozí Ukrajinci jsou po dalším ruském útoku bez vody a elektřiny
před 1 hodinou
Konečná přežila volební debakl. Komunisté nic měnit nebudou
před 2 hodinami
Trumpa znovu ukázali na fotkách s Epsteinem. Hoax, obořil se Bílý dům na Demokraty
před 3 hodinami
Další člen Babišovy vlády doplatil na zákon střetu zájmů
před 4 hodinami
Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék
před 4 hodinami
Česko na prahu epidemie chřipky. Do vývoje se může promítnout nový subtyp infekce
před 5 hodinami
Tragédie v pražské ZOO. Populární orangutan Kawi nešťastně zahynul
před 6 hodinami
Policie hledá dvanáctiletého Marka. Už ve čtvrtek nedorazil do školy
před 7 hodinami
Počasí se příští týden výrazně ochladí. Během dne bude i mrznout
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
včera
Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení
včera
VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje
včera
Írán zatkl držitelku Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiovou
včera
OBRAZEM: Došlo i na úsměvy. Nejbližší a přátelé se rozloučili s Patrikem Hezuckým
včera
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
včera
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
včera
Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil
včera
Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027
Ukrajina by se mohla stát členem Evropské unie k 1. lednu 2027, pokud bude přijat návrh mírového urovnání, který je v současné době projednáván v rámci amerických zprostředkovaných jednání o ukončení dlouholetého konfliktu s Ruskem. O této informaci informoval v pátek list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem dokumentu.
Zdroj: Libor Novák