Trest smrti v Maďarsku? Orbán chce přitvrdit, EU ale popravy zakazuje

Trest smrti musí zůstat na "pořadu dne", protože se ukázalo, že vládou prosazované zpřísnění trestního práva je nedostatečné, citovala MTI pravicového politika.

Orbán to řekl v Pécsi na jihu Maďarska v reakci na brutální vraždu v nedalekém Kaposváru, kde muž přepadl trafiku a zabil 21letou prodavačku. Podle Orbána je třeba "dát zločincům najevo, že Maďarsko se nenechá ničím zastrašit, když jde o ochranu občanů".

Trest smrti v Evropské unii zakazuje Charta základních práv EU. V Maďarsku, stejně jako v tehdejším Československu, byl trest smrti zrušen v roce 1990, po pádu komunismu. V České republice se loni pro zavedení trestu smrti nepřímo vyslovil vicepremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš v souvislosti s vraždou devítileté školačky z Klášterce nad Ohří.

Počet trestů smrti zaznamenaných v roce 2014 se zvýšil téměř o 500 ve srovnání s rokem 2013, a to především kvůli výraznému nárůstu poprav v Egyptě a Nigérii, včetně hromadných trestů, které byly vykonány v souvislosti s vnitřním konfliktem a politickou nestabilitou.

„Vlády se pomocí trestu smrti snaží potírat trestnou činnost, ale klamou tak samy sebe. Neexistuje žádný důkaz, který by prokázal, že hrozba popravy funguje jako odstrašující prostředek pro trestný čin lépe, než jakýkoli jiný trest," prohlásil Salil Shetty, generální tajemník Amnesty International.

„Smutná tendence vlád, které se pomocí trestu smrti marně snaží řešit skutečné nebo imaginární ohrožení státní a veřejné bezpečnosti, byla v loňském roce až příliš patrná. Je ostudné, že si tak mnoho států po celém světě v podstatě hraje se životy lidí – odsuzuje je k trestu smrti za „terorismus" nebo ve snaze potlačit vnitřní nestabilitu vzniklou v důsledku nedomyšlených odstrašujících taktik."

Rok 2014 však přinesl i dobré zprávy – ve srovnání s předchozím rokem bylo provedeno méně poprav a některé země dokonce vykonaly pozitivní kroky k zákazu trestu smrti, uvedla amensty.cz.