Mír v troskách: Svět válčí a má být hůř

"Tento týden před čtyřiceti lety padl Saigon. Porážka Spojených států se v té době zdála jako svět měnící událost, která demonstrovala, že i přední světová mocnost nemusí vytrvat, pokud je jí kladen rezolutní odpor. Ale šlo již o druhou chybu, která byla učiněna: Zhruba dvacet let předtím školní učitelé ve francouzských provinčních městech plakali před svými žáky, když přišla nemožná, neuvěřitelná zpráva, že (francouzská) armáda byla zničena u Dien Bien Phu," začíná úvodník serveru The Guardian. Přední britský list se v souvislosti s čtyřicetiletým výročím konce války v Indočíně zamyslel nad budoucností válek.

Války nikdy nekončí

"Francie tehdy pokračovala v opakování svých chyb v Alžírsku. Spojené státy si nedokázaly představit, že je ve Vietnamu potká stejný osud jako jejich předchůdce, ale stalo se tak. Sovětský svaz, ignorujíc jak francouzskou, tak americkou zkušenost, zabředl do své vlastní bažiny v Afghánistánu, kterou pak zdědily Spojené státy. Dnes americké síly nadále bojují v Afghánistánu, ačkoliv prezident Barack Obama před měsíci deklaroval, že pro Spojené státy boje skončily. Američané sice operují s drony a speciálními silami namísto velkých jednotek, ale je to pořád válka. Je to dobrá, nebo špatná válka? Zeptejte se (afghánského) prezidenta Ašrafa Ghaního a on vám řekne, že ji potřebuje dokud jeho plány reforem o obnovy nepřinesou ovoce. Není to špatná odpověď, ale dá se o ni také polemizovat," píše The Guardian.     

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Historie ukazuje, že většina válek nekončí. Možná ta vietnamská ve skutečnosti skončila, ačkoliv existoval dlouhý dozvuk v podobě nepřátelství mezi Washingtonem a Hanojí. Zdá se však, že jiné konflikty vedou pouze k dalším. A to i takové, kdy v druhé polovině 20. století došlo k zdánlivě jasnému vítězství západních jednotek - například kuvajtský konflikt v roce 1991 vyústil v sérii střetů, která v podobě tažení proti Islámskému státu pokračuje dodnes. Existuje řetězec konsekvencí, které ignorujeme na vlastní nebezpečí. Jak ho přetrhnout, je vpravdě zásadní otázka," konstatuje britský server.       

"Cena, kterou zaplatily západní mocnosti, jež se snažily diktovat světu silou, byla vysoká, ale i vítězové měli důvod soužit se. 'Budoucnost nám lhala tehdy v minulosti,' napsal vietnamský spisovatel Bao Ninh, když zpětně hodnotil válku, v níž bojoval nejen za vyhnání Američanů, ale za vytvoření spravedlivé společnosti. Takové, k níž má Vietnam stále velmi daleko. V době vietnamské války si někteří mysleli, že západem ovládaný a utiskovaný svět bude nahrazen něčím mnohem lepším, kde silné socialistické státy budou udávat krok. Ukázalo se, že to nebyl ten případ. Také nové socialistické státy proti sobě vedly války navzájem," připomíná úvodník.

Optimismus 90. let se rozplynul

"Pete Seeger napsal: 'Ó, kdy se to konečně dozví?' Do nedávna se zdálo, že se dozvídáme povzbudivé věci. Skončila studená válka. Náhle zde bylo méně válek a více mírových dohod. Bylo zabíjeno méně lidí. Mírové sbory OSN vyjely do více zemí. Bylo to stále strašné, ale méně strašné. Zdálo se, že na horizontu se objevil čas civilizovanosti, jak si mysleli optimisté. A liberální intervencionalismus 90. let se všemi svými chybami a nedokonalostmi byl produktem tohoto optimismu. Nový pokus o kolektivní bezpečnost dokázal zastavit výbuchy zastaralého nacionalismu, jako se stalo v bývalé Jugoslávii," vrací se do atmosféry poslední dekády minulého tisíciletí The Guardian.

"Pak Irák zdiskreditoval velký západní intervencionalismus. Dobře, řekli mnozí. To, co se nyní vynořilo, je ještě mnohem horší, než co existovalo v éře Saddáma Husajna a Slobodana Miloševiće. Na jednu stranu zde máme války s extrémní zuřivostí, jaké vedou například Islámský stát, Al-Káida, Boko Haram či al-Šabáb - všechny mají potenciál kdykoliv se rozšířit do Evropy a Ameriky. Na druhou stranu zde máme stínovou válku, kterou vede Rusko na Ukrajině; válku, které mnohem obtížnější čelit či ji diplomaticky urovnat, jelikož se nachází tak zákeřně pod úrovní radaru," zoufá si komentář.           

"Vojenská síle západních zemí, a to je jasný případ Velké Británie, upadá. Omezování vojenských rozpočtů zašlo příliš daleko, ale to neznamená, že principiální odpověď na nový vývoj ve válčení by měla být vždy vojenská. Musíme reagovat mnohem chytřeji. Principiální odpovědí by mělo být věnovat pozornost skrytým příčinám, globálnímu oteplování, přelidněnosti, selhávání vlád, tenčícím se zdrojů a extrémním nerovnostem. Zdánlivě to děláme, ale ve skutečnosti tomu je jinak. Každý pozorovatel britské předvolební kampaně by například nabyl dojmu, že jsme stále bezpečnou zemí nacházející se v bezpečném světě. Války jsou ale symptomy faktu, že tomu tak není," uzavírá pesimisticky The Guardian.     

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.

Související

Palestina, pásmo Gazy

Desetitisíce mrtvých, beztrestné mučení a znásilňování. Analytici odhalili, jak se mění svět

Rozsáhlá studie 23 ozbrojených konfliktů za posledních 18 měsíců dospěla k závěru, že mezinárodní právo snažící se zmírnit dopady válek se ocitlo na bodu zlomu. Zpráva s názvem War Watch uvádí, že bylo zabito více než 100 000 civilistů, přičemž mučení a znásilňování jsou páchány téměř beztrestně. Dokument vypracovala Ženevská akademie mezinárodního humanitárního práva a lidských práv.
Válka na Ukrajině od dvojice fotografů. Analýza

Buď žijeme třetí světovou válku, nebo nejnebezpečnější krizi od roku 1945. Pravdu ukáže až čas

Světové války se v okamžiku vypuknutí takto nejmenují, název dostávají až zpětně, když je zřejmé, že změnily řád světa. Dnešek nápadně připomíná právě takovou přechodovou fázi – pandemie, invaze na Ukrajinu, eskalace kolem Íránu, hybridní a ekonomická válka i eroze západních garancí. Buď už žijeme ve třetí světové válce, jen ji neumíme pojmenovat, nebo v nejnebezpečnější krizi od konce druhé světové války.

Více souvisejících

válka Velká Británie

Aktuálně se děje

včera

Carina Edlingerová

Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz

Česká paralympijská výprava zažívá jednu z nejúspěšnějších paralympiád, o což se v těchto dnech postarala především dvojice reprezentantek Carina Edlingerová a Simona Bubeníčková. Prvně jmenovaná paralympionička ke svému stříbru ze sprintu přidala biatlonistka v pátek první zlatou paralympijskou medaili po dlouhých 24 letech pro českou výpravu. Stalo se tak v parabiatlonové stíhačce, kde se neztratila ani druhá česká biatlonistka Bubeníčková. Ta nakonec v tomto závodě získala bronz a navázala tak na svá dvě stříbra, která na této paralympiádě, jež obdržela za své výkony v biatlonovém individuálním závodě a v běžeckém desetikilometrovém závodě.

včera

Čína

Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti

Východočínské moře se v posledních měsících stalo dějištěm neobvyklých manévrů, které vyvolávají vážné obavy bezpečnostních expertů po celém světě. Tisíce čínských rybářských člunů se zde shromažďují v přesných geometrických útvarech, což podle analytiků není náhodný jev ani důsledek bohatého úlovku. Tato koordinovaná aktivita je interpretována jako nácvik Pekingu na potenciální regionální konflikt, zejména v souvislosti s dlouhodobým napětím kolem Tchaj-wanu.

včera

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.

včera

Alexandr Lukašenko

O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

včera

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

včera

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

včera

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

včera

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

včera

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

včera

12. března 2026 21:58

12. března 2026 21:04

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

12. března 2026 20:13

12. března 2026 19:22

12. března 2026 18:46

12. března 2026 18:11

12. března 2026 17:29

Tyhle kecy poslouchat nebudu. Vondra odešel z debaty se slovenským politikem

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) odešel z diskuze na slovenské televizi, kde jeden z jeho slovenských kolegů označil amerického prezidenta Donalda Trumpa či jeho ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského za největší gaunery tohoto století. Podle Vondry šlo o snůšku lží a demagogie. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy