Mír v troskách: Svět válčí a má být hůř

"Tento týden před čtyřiceti lety padl Saigon. Porážka Spojených států se v té době zdála jako svět měnící událost, která demonstrovala, že i přední světová mocnost nemusí vytrvat, pokud je jí kladen rezolutní odpor. Ale šlo již o druhou chybu, která byla učiněna: Zhruba dvacet let předtím školní učitelé ve francouzských provinčních městech plakali před svými žáky, když přišla nemožná, neuvěřitelná zpráva, že (francouzská) armáda byla zničena u Dien Bien Phu," začíná úvodník serveru The Guardian. Přední britský list se v souvislosti s čtyřicetiletým výročím konce války v Indočíně zamyslel nad budoucností válek.

Války nikdy nekončí

"Francie tehdy pokračovala v opakování svých chyb v Alžírsku. Spojené státy si nedokázaly představit, že je ve Vietnamu potká stejný osud jako jejich předchůdce, ale stalo se tak. Sovětský svaz, ignorujíc jak francouzskou, tak americkou zkušenost, zabředl do své vlastní bažiny v Afghánistánu, kterou pak zdědily Spojené státy. Dnes americké síly nadále bojují v Afghánistánu, ačkoliv prezident Barack Obama před měsíci deklaroval, že pro Spojené státy boje skončily. Američané sice operují s drony a speciálními silami namísto velkých jednotek, ale je to pořád válka. Je to dobrá, nebo špatná válka? Zeptejte se (afghánského) prezidenta Ašrafa Ghaního a on vám řekne, že ji potřebuje dokud jeho plány reforem o obnovy nepřinesou ovoce. Není to špatná odpověď, ale dá se o ni také polemizovat," píše The Guardian.     

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Historie ukazuje, že většina válek nekončí. Možná ta vietnamská ve skutečnosti skončila, ačkoliv existoval dlouhý dozvuk v podobě nepřátelství mezi Washingtonem a Hanojí. Zdá se však, že jiné konflikty vedou pouze k dalším. A to i takové, kdy v druhé polovině 20. století došlo k zdánlivě jasnému vítězství západních jednotek - například kuvajtský konflikt v roce 1991 vyústil v sérii střetů, která v podobě tažení proti Islámskému státu pokračuje dodnes. Existuje řetězec konsekvencí, které ignorujeme na vlastní nebezpečí. Jak ho přetrhnout, je vpravdě zásadní otázka," konstatuje britský server.       

"Cena, kterou zaplatily západní mocnosti, jež se snažily diktovat světu silou, byla vysoká, ale i vítězové měli důvod soužit se. 'Budoucnost nám lhala tehdy v minulosti,' napsal vietnamský spisovatel Bao Ninh, když zpětně hodnotil válku, v níž bojoval nejen za vyhnání Američanů, ale za vytvoření spravedlivé společnosti. Takové, k níž má Vietnam stále velmi daleko. V době vietnamské války si někteří mysleli, že západem ovládaný a utiskovaný svět bude nahrazen něčím mnohem lepším, kde silné socialistické státy budou udávat krok. Ukázalo se, že to nebyl ten případ. Také nové socialistické státy proti sobě vedly války navzájem," připomíná úvodník.

Optimismus 90. let se rozplynul

"Pete Seeger napsal: 'Ó, kdy se to konečně dozví?' Do nedávna se zdálo, že se dozvídáme povzbudivé věci. Skončila studená válka. Náhle zde bylo méně válek a více mírových dohod. Bylo zabíjeno méně lidí. Mírové sbory OSN vyjely do více zemí. Bylo to stále strašné, ale méně strašné. Zdálo se, že na horizontu se objevil čas civilizovanosti, jak si mysleli optimisté. A liberální intervencionalismus 90. let se všemi svými chybami a nedokonalostmi byl produktem tohoto optimismu. Nový pokus o kolektivní bezpečnost dokázal zastavit výbuchy zastaralého nacionalismu, jako se stalo v bývalé Jugoslávii," vrací se do atmosféry poslední dekády minulého tisíciletí The Guardian.

"Pak Irák zdiskreditoval velký západní intervencionalismus. Dobře, řekli mnozí. To, co se nyní vynořilo, je ještě mnohem horší, než co existovalo v éře Saddáma Husajna a Slobodana Miloševiće. Na jednu stranu zde máme války s extrémní zuřivostí, jaké vedou například Islámský stát, Al-Káida, Boko Haram či al-Šabáb - všechny mají potenciál kdykoliv se rozšířit do Evropy a Ameriky. Na druhou stranu zde máme stínovou válku, kterou vede Rusko na Ukrajině; válku, které mnohem obtížnější čelit či ji diplomaticky urovnat, jelikož se nachází tak zákeřně pod úrovní radaru," zoufá si komentář.           

"Vojenská síle západních zemí, a to je jasný případ Velké Británie, upadá. Omezování vojenských rozpočtů zašlo příliš daleko, ale to neznamená, že principiální odpověď na nový vývoj ve válčení by měla být vždy vojenská. Musíme reagovat mnohem chytřeji. Principiální odpovědí by mělo být věnovat pozornost skrytým příčinám, globálnímu oteplování, přelidněnosti, selhávání vlád, tenčícím se zdrojů a extrémním nerovnostem. Zdánlivě to děláme, ale ve skutečnosti tomu je jinak. Každý pozorovatel britské předvolební kampaně by například nabyl dojmu, že jsme stále bezpečnou zemí nacházející se v bezpečném světě. Války jsou ale symptomy faktu, že tomu tak není," uzavírá pesimisticky The Guardian.     

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.

Související

I. světová válka Komentář

Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo

Vánoční příměří na západní frontě v roce 1914 patří k nejznámějším výjimkám moderního válečnictví. Na několik hodin tehdy ustoupily zbraně, propaganda i disciplína a prostor získal prostý lidský instinkt. O více než sto let později však podobná epizoda působí téměř nemyslitelně. Současné konflikty, včetně války na Ukrajině, jsou vedeny nepřetržitě, centralizovaně a v těsném propojení s politikou, médii a ideologií.
Ruská armáda, ilustrační fotografie. Analýza

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

Více souvisejících

válka Velká Británie

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

před 3 hodinami

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

před 4 hodinami

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

před 4 hodinami

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

před 5 hodinami

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

před 6 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

před 7 hodinami

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

před 8 hodinami

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

před 9 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

před 11 hodinami

Donald Trump

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

před 12 hodinami

Česko pokryla ledovka

Mrazivé počasí neskončilo. Teploty budou do konce týdne klesat

Předpověď počasí na nadcházející dny nepotěší řidiče ani příznivce slunečného počasí. Dnešek se ponese ve znamení zatažené oblohy a místy se objeví mlhy, které mohou být i mrznoucí. V severní polovině území se očekává déšť, přičemž na severní Moravě hrozí tvorba nebezpečné ledovky. Teploty se budou pohybovat nejčastěji mezi -1 a +4 °C, ale jihozápad Čech a části Slezska se mohou těšit až na 6 °C.

včera

Poslanecká sněmovna

Cibule, parodie Klause i grimasy. Sněmovna se při jednání o důvěře mění v cirkus, pokračovat bude ve čtvrtek

Jednání o vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše, kterou tvoří koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě, bude pokračovat třetím dnem. Ani dnes, po dvou dnech jednání, se k němu poslanci nedostali. Přestože má vládní tábor v dolní komoře pohodlnou většinu 108 hlasů, opozice se rozhodla proces maximálně protáhnout a zpestřit ho nezvyklými performance. Samotné hlasování se tak očekává nejdříve během čtvrtka, jelikož řečniště stále okupují kritici nového kabinetu.

včera

Washington a Kodaň se na budoucnosti Grónska neshodly, jednání netrvalo ani hodinu

Napjatá schůzka ve Washingtonu mezi zástupci USA, Dánska a Grónska skončila bez jasného výsledku, ale s příslibem dalšího dialogu. Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen potvrdil, že mezi stranami přetrvává „zásadní neshoda“ ohledně budoucnosti největšího ostrova světa. Přesto se delegace dohodly na vytvoření pracovní skupiny na vysoké úrovni, která má v nadcházejících týdnech hledat společnou cestu a pokusit se obrousit hrany vyostřené rétoriky prezidenta Donalda Trumpa.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy