Mír v troskách: Svět válčí a má být hůř

"Tento týden před čtyřiceti lety padl Saigon. Porážka Spojených států se v té době zdála jako svět měnící událost, která demonstrovala, že i přední světová mocnost nemusí vytrvat, pokud je jí kladen rezolutní odpor. Ale šlo již o druhou chybu, která byla učiněna: Zhruba dvacet let předtím školní učitelé ve francouzských provinčních městech plakali před svými žáky, když přišla nemožná, neuvěřitelná zpráva, že (francouzská) armáda byla zničena u Dien Bien Phu," začíná úvodník serveru The Guardian. Přední britský list se v souvislosti s čtyřicetiletým výročím konce války v Indočíně zamyslel nad budoucností válek.

Války nikdy nekončí

"Francie tehdy pokračovala v opakování svých chyb v Alžírsku. Spojené státy si nedokázaly představit, že je ve Vietnamu potká stejný osud jako jejich předchůdce, ale stalo se tak. Sovětský svaz, ignorujíc jak francouzskou, tak americkou zkušenost, zabředl do své vlastní bažiny v Afghánistánu, kterou pak zdědily Spojené státy. Dnes americké síly nadále bojují v Afghánistánu, ačkoliv prezident Barack Obama před měsíci deklaroval, že pro Spojené státy boje skončily. Američané sice operují s drony a speciálními silami namísto velkých jednotek, ale je to pořád válka. Je to dobrá, nebo špatná válka? Zeptejte se (afghánského) prezidenta Ašrafa Ghaního a on vám řekne, že ji potřebuje dokud jeho plány reforem o obnovy nepřinesou ovoce. Není to špatná odpověď, ale dá se o ni také polemizovat," píše The Guardian.     

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Historie ukazuje, že většina válek nekončí. Možná ta vietnamská ve skutečnosti skončila, ačkoliv existoval dlouhý dozvuk v podobě nepřátelství mezi Washingtonem a Hanojí. Zdá se však, že jiné konflikty vedou pouze k dalším. A to i takové, kdy v druhé polovině 20. století došlo k zdánlivě jasnému vítězství západních jednotek - například kuvajtský konflikt v roce 1991 vyústil v sérii střetů, která v podobě tažení proti Islámskému státu pokračuje dodnes. Existuje řetězec konsekvencí, které ignorujeme na vlastní nebezpečí. Jak ho přetrhnout, je vpravdě zásadní otázka," konstatuje britský server.       

"Cena, kterou zaplatily západní mocnosti, jež se snažily diktovat světu silou, byla vysoká, ale i vítězové měli důvod soužit se. 'Budoucnost nám lhala tehdy v minulosti,' napsal vietnamský spisovatel Bao Ninh, když zpětně hodnotil válku, v níž bojoval nejen za vyhnání Američanů, ale za vytvoření spravedlivé společnosti. Takové, k níž má Vietnam stále velmi daleko. V době vietnamské války si někteří mysleli, že západem ovládaný a utiskovaný svět bude nahrazen něčím mnohem lepším, kde silné socialistické státy budou udávat krok. Ukázalo se, že to nebyl ten případ. Také nové socialistické státy proti sobě vedly války navzájem," připomíná úvodník.

Optimismus 90. let se rozplynul

"Pete Seeger napsal: 'Ó, kdy se to konečně dozví?' Do nedávna se zdálo, že se dozvídáme povzbudivé věci. Skončila studená válka. Náhle zde bylo méně válek a více mírových dohod. Bylo zabíjeno méně lidí. Mírové sbory OSN vyjely do více zemí. Bylo to stále strašné, ale méně strašné. Zdálo se, že na horizontu se objevil čas civilizovanosti, jak si mysleli optimisté. A liberální intervencionalismus 90. let se všemi svými chybami a nedokonalostmi byl produktem tohoto optimismu. Nový pokus o kolektivní bezpečnost dokázal zastavit výbuchy zastaralého nacionalismu, jako se stalo v bývalé Jugoslávii," vrací se do atmosféry poslední dekády minulého tisíciletí The Guardian.

"Pak Irák zdiskreditoval velký západní intervencionalismus. Dobře, řekli mnozí. To, co se nyní vynořilo, je ještě mnohem horší, než co existovalo v éře Saddáma Husajna a Slobodana Miloševiće. Na jednu stranu zde máme války s extrémní zuřivostí, jaké vedou například Islámský stát, Al-Káida, Boko Haram či al-Šabáb - všechny mají potenciál kdykoliv se rozšířit do Evropy a Ameriky. Na druhou stranu zde máme stínovou válku, kterou vede Rusko na Ukrajině; válku, které mnohem obtížnější čelit či ji diplomaticky urovnat, jelikož se nachází tak zákeřně pod úrovní radaru," zoufá si komentář.           

"Vojenská síle západních zemí, a to je jasný případ Velké Británie, upadá. Omezování vojenských rozpočtů zašlo příliš daleko, ale to neznamená, že principiální odpověď na nový vývoj ve válčení by měla být vždy vojenská. Musíme reagovat mnohem chytřeji. Principiální odpovědí by mělo být věnovat pozornost skrytým příčinám, globálnímu oteplování, přelidněnosti, selhávání vlád, tenčícím se zdrojů a extrémním nerovnostem. Zdánlivě to děláme, ale ve skutečnosti tomu je jinak. Každý pozorovatel britské předvolební kampaně by například nabyl dojmu, že jsme stále bezpečnou zemí nacházející se v bezpečném světě. Války jsou ale symptomy faktu, že tomu tak není," uzavírá pesimisticky The Guardian.     

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.

Související

Palestina, pásmo Gazy

Desetitisíce mrtvých, beztrestné mučení a znásilňování. Analytici odhalili, jak se mění svět

Rozsáhlá studie 23 ozbrojených konfliktů za posledních 18 měsíců dospěla k závěru, že mezinárodní právo snažící se zmírnit dopady válek se ocitlo na bodu zlomu. Zpráva s názvem War Watch uvádí, že bylo zabito více než 100 000 civilistů, přičemž mučení a znásilňování jsou páchány téměř beztrestně. Dokument vypracovala Ženevská akademie mezinárodního humanitárního práva a lidských práv.
Válka na Ukrajině od dvojice fotografů. Analýza

Buď žijeme třetí světovou válku, nebo nejnebezpečnější krizi od roku 1945. Pravdu ukáže až čas

Světové války se v okamžiku vypuknutí takto nejmenují, název dostávají až zpětně, když je zřejmé, že změnily řád světa. Dnešek nápadně připomíná právě takovou přechodovou fázi – pandemie, invaze na Ukrajinu, eskalace kolem Íránu, hybridní a ekonomická válka i eroze západních garancí. Buď už žijeme ve třetí světové válce, jen ji neumíme pojmenovat, nebo v nejnebezpečnější krizi od konce druhé světové války.

Více souvisejících

válka Velká Británie

Aktuálně se děje

včera

včera

José Mourinho

Čeká Real Madrid velký fotbalový návrat? Šéf klubu si přeje příchod trenéra Mourinha

Na dveře španělského fotbalu klepe zřejmě jeden z nejznámějších fotbalových trenérů José Mourinho. V zákulisí se totiž hodně hovoří o tom, že samotný prezident slavného španělského velkoklubu Realu Madrid Fiorentino Pérez si přeje, aby se do jeho klubu po třinácti letech vrátil právě známý charismatický Portugalec. A právě on by měl být skutečně pro Péreze tou první volbou. Alespoň s takovou informací přišel španělský sportovní novinář David Ornstein na svém účtu na síti X.

včera

včera

Martin Kupka

Kupka se opřel do Babiše kvůli novému zmocněnci Landovskému

Opozice již kritizuje krok Babišovy vlády, která zřizuje další post zmocněnce. Někdejší český velvyslanec při NATO Jakub Landovský bude nově vládním zmocněncem pro plnění závazků vůči Severoatlantické alianci. Do Babiše se kvůli tomu opřel šéf občanských demokratů Martin Kupka (ODS). 

včera

Deštivé jarní počasí

Počasí se po víkendu změní, i když ne hned. Dorazí i kýžené srážky

Příští týden zprvu nabídne podobné počasí jako právě končící víkend. Meteorologové ale v jeho průběhu očekávají změnu v podobě ochlazení. Po čase se také vyskytnou srážky, které by měly zlepšit situaci se suchem. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Donald Trump

Vojáků stáhneme mnohem víc, vzkázal Trump do Německa

Nebude to jen pět tisíc vojáků, naznačil americký prezident Donald Trump ohledně plánů na stažení armádních příslušníků z Německa. Spojené státy americké mají u našich sousedů svou nejpočetnější evropskou posádku. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

2. května 2026 21:57

2. května 2026 21:04

Brněnskou Kometu bude opět trénovat majitel Zábranský. Klub představil posily

Tuzemská hokejová sezóna sotva skončila, v klubech se ale nezahálí a už se začínají připravovat na další sezónu. Platí to i pro brněnskou Kometu, která se stala dalším extraligovým klubem, který v těchto dnech oznamuje novinky nejen ve svém kádru, ale i v realizačním týmu. I tady totiž dochází ke změně na trenérských postech. Na trenérskou lavičku se totiž vrací po pěti letech klubový majitel Libor Zábranský, jemuž budou asistenty trenéři, kteří v uplynulé sezóně 2025/26 vedli Brno jako hlavní stratégové – Kamil Pokorný a Jiří Horáček. Coby další asistent se k nim ještě přidává Martin Erat.

Zdroj: David Holub

Další zprávy