"Tento týden před čtyřiceti lety padl Saigon. Porážka Spojených států se v té době zdála jako svět měnící událost, která demonstrovala, že i přední světová mocnost nemusí vytrvat, pokud je jí kladen rezolutní odpor. Ale šlo již o druhou chybu, která byla učiněna: Zhruba dvacet let předtím školní učitelé ve francouzských provinčních městech plakali před svými žáky, když přišla nemožná, neuvěřitelná zpráva, že (francouzská) armáda byla zničena u Dien Bien Phu," začíná úvodník serveru The Guardian. Přední britský list se v souvislosti s čtyřicetiletým výročím konce války v Indočíně zamyslel nad budoucností válek.
Války nikdy nekončí
"Francie tehdy pokračovala v opakování svých chyb v Alžírsku. Spojené státy si nedokázaly představit, že je ve Vietnamu potká stejný osud jako jejich předchůdce, ale stalo se tak. Sovětský svaz, ignorujíc jak francouzskou, tak americkou zkušenost, zabředl do své vlastní bažiny v Afghánistánu, kterou pak zdědily Spojené státy. Dnes americké síly nadále bojují v Afghánistánu, ačkoliv prezident Barack Obama před měsíci deklaroval, že pro Spojené státy boje skončily. Američané sice operují s drony a speciálními silami namísto velkých jednotek, ale je to pořád válka. Je to dobrá, nebo špatná válka? Zeptejte se (afghánského) prezidenta Ašrafa Ghaního a on vám řekne, že ji potřebuje dokud jeho plány reforem o obnovy nepřinesou ovoce. Není to špatná odpověď, ale dá se o ni také polemizovat," píše The Guardian.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Historie ukazuje, že většina válek nekončí. Možná ta vietnamská ve skutečnosti skončila, ačkoliv existoval dlouhý dozvuk v podobě nepřátelství mezi Washingtonem a Hanojí. Zdá se však, že jiné konflikty vedou pouze k dalším. A to i takové, kdy v druhé polovině 20. století došlo k zdánlivě jasnému vítězství západních jednotek - například kuvajtský konflikt v roce 1991 vyústil v sérii střetů, která v podobě tažení proti Islámskému státu pokračuje dodnes. Existuje řetězec konsekvencí, které ignorujeme na vlastní nebezpečí. Jak ho přetrhnout, je vpravdě zásadní otázka," konstatuje britský server.
"Cena, kterou zaplatily západní mocnosti, jež se snažily diktovat světu silou, byla vysoká, ale i vítězové měli důvod soužit se. 'Budoucnost nám lhala tehdy v minulosti,' napsal vietnamský spisovatel Bao Ninh, když zpětně hodnotil válku, v níž bojoval nejen za vyhnání Američanů, ale za vytvoření spravedlivé společnosti. Takové, k níž má Vietnam stále velmi daleko. V době vietnamské války si někteří mysleli, že západem ovládaný a utiskovaný svět bude nahrazen něčím mnohem lepším, kde silné socialistické státy budou udávat krok. Ukázalo se, že to nebyl ten případ. Také nové socialistické státy proti sobě vedly války navzájem," připomíná úvodník.
Optimismus 90. let se rozplynul
"Pete Seeger napsal: 'Ó, kdy se to konečně dozví?' Do nedávna se zdálo, že se dozvídáme povzbudivé věci. Skončila studená válka. Náhle zde bylo méně válek a více mírových dohod. Bylo zabíjeno méně lidí. Mírové sbory OSN vyjely do více zemí. Bylo to stále strašné, ale méně strašné. Zdálo se, že na horizontu se objevil čas civilizovanosti, jak si mysleli optimisté. A liberální intervencionalismus 90. let se všemi svými chybami a nedokonalostmi byl produktem tohoto optimismu. Nový pokus o kolektivní bezpečnost dokázal zastavit výbuchy zastaralého nacionalismu, jako se stalo v bývalé Jugoslávii," vrací se do atmosféry poslední dekády minulého tisíciletí The Guardian.
"Pak Irák zdiskreditoval velký západní intervencionalismus. Dobře, řekli mnozí. To, co se nyní vynořilo, je ještě mnohem horší, než co existovalo v éře Saddáma Husajna a Slobodana Miloševiće. Na jednu stranu zde máme války s extrémní zuřivostí, jaké vedou například Islámský stát, Al-Káida, Boko Haram či al-Šabáb - všechny mají potenciál kdykoliv se rozšířit do Evropy a Ameriky. Na druhou stranu zde máme stínovou válku, kterou vede Rusko na Ukrajině; válku, které mnohem obtížnější čelit či ji diplomaticky urovnat, jelikož se nachází tak zákeřně pod úrovní radaru," zoufá si komentář.
"Vojenská síle západních zemí, a to je jasný případ Velké Británie, upadá. Omezování vojenských rozpočtů zašlo příliš daleko, ale to neznamená, že principiální odpověď na nový vývoj ve válčení by měla být vždy vojenská. Musíme reagovat mnohem chytřeji. Principiální odpovědí by mělo být věnovat pozornost skrytým příčinám, globálnímu oteplování, přelidněnosti, selhávání vlád, tenčícím se zdrojů a extrémním nerovnostem. Zdánlivě to děláme, ale ve skutečnosti tomu je jinak. Každý pozorovatel britské předvolební kampaně by například nabyl dojmu, že jsme stále bezpečnou zemí nacházející se v bezpečném světě. Války jsou ale symptomy faktu, že tomu tak není," uzavírá pesimisticky The Guardian.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.
Související
Pro a proti povinné vojenské služby. Téměř celá Evropa tápe, příkladem může být Finsko
Drony změnily válku k nepoznání. Na obzoru je ale další technická revoluce
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Příměří se rozpadá. Pákistán a Afghánistán spolu na hranicích bojují, civilisté prchají
před 2 hodinami
Podzim v prosinci. Meteorologové přinesli předpověď na příští týden
před 7 hodinami
OBRAZEM: Mikuláš se svou partou čertů a andělů si podmanil ulice Prahy
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
Česko bude v úterý mít nového premiéra, až prezident Petr Pavel jmenuje Andreje Babiš (ANO), který ve čtvrtek představil řešení svého střetu zájmů. Podle lídra Pirátů Zdeňka Hřiba měl Babiš prodat Agrofert, pokud chce být předsedou vlády. Pochybnosti vyjádřili i další opoziční politici.
Zdroj: Jan Hrabě