Mír v troskách: Svět válčí a má být hůř

"Tento týden před čtyřiceti lety padl Saigon. Porážka Spojených států se v té době zdála jako svět měnící událost, která demonstrovala, že i přední světová mocnost nemusí vytrvat, pokud je jí kladen rezolutní odpor. Ale šlo již o druhou chybu, která byla učiněna: Zhruba dvacet let předtím školní učitelé ve francouzských provinčních městech plakali před svými žáky, když přišla nemožná, neuvěřitelná zpráva, že (francouzská) armáda byla zničena u Dien Bien Phu," začíná úvodník serveru The Guardian. Přední britský list se v souvislosti s čtyřicetiletým výročím konce války v Indočíně zamyslel nad budoucností válek.

Války nikdy nekončí

"Francie tehdy pokračovala v opakování svých chyb v Alžírsku. Spojené státy si nedokázaly představit, že je ve Vietnamu potká stejný osud jako jejich předchůdce, ale stalo se tak. Sovětský svaz, ignorujíc jak francouzskou, tak americkou zkušenost, zabředl do své vlastní bažiny v Afghánistánu, kterou pak zdědily Spojené státy. Dnes americké síly nadále bojují v Afghánistánu, ačkoliv prezident Barack Obama před měsíci deklaroval, že pro Spojené státy boje skončily. Američané sice operují s drony a speciálními silami namísto velkých jednotek, ale je to pořád válka. Je to dobrá, nebo špatná válka? Zeptejte se (afghánského) prezidenta Ašrafa Ghaního a on vám řekne, že ji potřebuje dokud jeho plány reforem o obnovy nepřinesou ovoce. Není to špatná odpověď, ale dá se o ni také polemizovat," píše The Guardian.     

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Historie ukazuje, že většina válek nekončí. Možná ta vietnamská ve skutečnosti skončila, ačkoliv existoval dlouhý dozvuk v podobě nepřátelství mezi Washingtonem a Hanojí. Zdá se však, že jiné konflikty vedou pouze k dalším. A to i takové, kdy v druhé polovině 20. století došlo k zdánlivě jasnému vítězství západních jednotek - například kuvajtský konflikt v roce 1991 vyústil v sérii střetů, která v podobě tažení proti Islámskému státu pokračuje dodnes. Existuje řetězec konsekvencí, které ignorujeme na vlastní nebezpečí. Jak ho přetrhnout, je vpravdě zásadní otázka," konstatuje britský server.       

"Cena, kterou zaplatily západní mocnosti, jež se snažily diktovat světu silou, byla vysoká, ale i vítězové měli důvod soužit se. 'Budoucnost nám lhala tehdy v minulosti,' napsal vietnamský spisovatel Bao Ninh, když zpětně hodnotil válku, v níž bojoval nejen za vyhnání Američanů, ale za vytvoření spravedlivé společnosti. Takové, k níž má Vietnam stále velmi daleko. V době vietnamské války si někteří mysleli, že západem ovládaný a utiskovaný svět bude nahrazen něčím mnohem lepším, kde silné socialistické státy budou udávat krok. Ukázalo se, že to nebyl ten případ. Také nové socialistické státy proti sobě vedly války navzájem," připomíná úvodník.

Optimismus 90. let se rozplynul

"Pete Seeger napsal: 'Ó, kdy se to konečně dozví?' Do nedávna se zdálo, že se dozvídáme povzbudivé věci. Skončila studená válka. Náhle zde bylo méně válek a více mírových dohod. Bylo zabíjeno méně lidí. Mírové sbory OSN vyjely do více zemí. Bylo to stále strašné, ale méně strašné. Zdálo se, že na horizontu se objevil čas civilizovanosti, jak si mysleli optimisté. A liberální intervencionalismus 90. let se všemi svými chybami a nedokonalostmi byl produktem tohoto optimismu. Nový pokus o kolektivní bezpečnost dokázal zastavit výbuchy zastaralého nacionalismu, jako se stalo v bývalé Jugoslávii," vrací se do atmosféry poslední dekády minulého tisíciletí The Guardian.

"Pak Irák zdiskreditoval velký západní intervencionalismus. Dobře, řekli mnozí. To, co se nyní vynořilo, je ještě mnohem horší, než co existovalo v éře Saddáma Husajna a Slobodana Miloševiće. Na jednu stranu zde máme války s extrémní zuřivostí, jaké vedou například Islámský stát, Al-Káida, Boko Haram či al-Šabáb - všechny mají potenciál kdykoliv se rozšířit do Evropy a Ameriky. Na druhou stranu zde máme stínovou válku, kterou vede Rusko na Ukrajině; válku, které mnohem obtížnější čelit či ji diplomaticky urovnat, jelikož se nachází tak zákeřně pod úrovní radaru," zoufá si komentář.           

"Vojenská síle západních zemí, a to je jasný případ Velké Británie, upadá. Omezování vojenských rozpočtů zašlo příliš daleko, ale to neznamená, že principiální odpověď na nový vývoj ve válčení by měla být vždy vojenská. Musíme reagovat mnohem chytřeji. Principiální odpovědí by mělo být věnovat pozornost skrytým příčinám, globálnímu oteplování, přelidněnosti, selhávání vlád, tenčícím se zdrojů a extrémním nerovnostem. Zdánlivě to děláme, ale ve skutečnosti tomu je jinak. Každý pozorovatel britské předvolební kampaně by například nabyl dojmu, že jsme stále bezpečnou zemí nacházející se v bezpečném světě. Války jsou ale symptomy faktu, že tomu tak není," uzavírá pesimisticky The Guardian.     

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.

Související

Palestina, pásmo Gazy

Desetitisíce mrtvých, beztrestné mučení a znásilňování. Analytici odhalili, jak se mění svět

Rozsáhlá studie 23 ozbrojených konfliktů za posledních 18 měsíců dospěla k závěru, že mezinárodní právo snažící se zmírnit dopady válek se ocitlo na bodu zlomu. Zpráva s názvem War Watch uvádí, že bylo zabito více než 100 000 civilistů, přičemž mučení a znásilňování jsou páchány téměř beztrestně. Dokument vypracovala Ženevská akademie mezinárodního humanitárního práva a lidských práv.
Válka na Ukrajině od dvojice fotografů. Analýza

Buď žijeme třetí světovou válku, nebo nejnebezpečnější krizi od roku 1945. Pravdu ukáže až čas

Světové války se v okamžiku vypuknutí takto nejmenují, název dostávají až zpětně, když je zřejmé, že změnily řád světa. Dnešek nápadně připomíná právě takovou přechodovou fázi – pandemie, invaze na Ukrajinu, eskalace kolem Íránu, hybridní a ekonomická válka i eroze západních garancí. Buď už žijeme ve třetí světové válce, jen ji neumíme pojmenovat, nebo v nejnebezpečnější krizi od konce druhé světové války.

Více souvisejících

válka Velká Británie

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

před 3 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

před 4 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

před 7 hodinami

včera

Ilustrační foto

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

včera

Reykjavík

Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí

Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů

Rychlé rozhodnutí ředitele školy v nepálském okrese Nuwakot zachránilo život devíti stům žáků před ničivou bleskovou povodní. Ředitel školního zařízení Rajendra Dawadi nařídil okamžitou evakuaci pouhých deset minut předtím, než budovu zasáhl proud vody a bahna. Katastrofální záplavy v regionu si již vyžádaly stovky lidských životů a tisíce lidí zůstávají pohřešovány.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá

U pobřeží severního Kypru se převrátila cestovní loď Filo Jet, na jejíž palubě se v době neštěstí nacházelo celkem 267 osob. Podle dosavadních oficiálních informací si tragická nehoda vyžádala nejméně sedm lidských životů. Záchranářům se podařilo z moře vytáhnout 237 přeživších, přičemž někteří z nich utrpěli různě závažná zranění. Dalších třiadvacet cestujících a členů posádky zůstává nadále nezvěstných.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem

Po dlouhých měsících napětí a vyostřených sporů mezi vládou a Pražským hradem se prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš dohodli na obnovení společných schůzek. První osobní jednání obou představitelů se uskutečnilo na Úřadu vlády po zasedání Bezpečnostní rady státu. Obě strany se shodly na tom, že vzájemná komunikace je nezbytná, a to především v oblasti zahraniční politiky. Návrat k jednacímu stolu má představovat začátek pozitivní změny ve vzájemných vztazích.

včera

Nedělní debata

ČT představila novou nedělní debatu. Řešil se propad preferencí ANO i neefektivní zadlužování Česka

Česká televize představila novou podobu svého hlavního diskusního pořadu Nedělní debata, který nahradil předchozí formát. Do hlavního politického duelu moderovaného Lukášem Dolanským zasedli vládní vicepremiéři Karel Havlíček za hnutí ANO a Petr Macinka za Motoristy sobě spolu s opozičními lídry Martinem Kupkou z ODS a Vítem Rakušanem ze hnutí STAN. Ústředními tématy diskuse se staly nejnovější volební preference, stav státního rozpočtu, boj s dezinformacemi i nadcházející prezidentská volba. Diskusnímu střetu předcházel úvodní rozbor odborníků zaměřený na aktuální společenskou náladu.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev

Ukrajinské zpravodajské služby získaly informace, podle kterých Ruská federace plánuje nové pozemní ofenzívy zaměřené na Kyjev a Černihiv. Informaci webu Politico sdělil zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Pavlo Palisa. Podle něj dostali ruští vojenští velitelé od politických představitelů v Kremlu za úkol připravit a naplánovat útoky na obě tato města. Kyjev v současnosti tyto zprávy vyhodnocuje a přijímá příslušná opatření.

včera

sport

Plzeň už má náhradu za Hyského. Viktoriány nově povede Radoslav Kováč

Fotbalová Plzeň nehodlá vzhledem k jejímu nabitému programu ztrácet čas a už tři dny po čtvrteční prohře 0:3 v úvodním zápase 4. předkola Evropské ligy s Crvenou zvezdou Bělehrad našla náhradu za odvolaného trenéra Martina Hyského. Stal se jí Radoslav Kováč, jenž naposledy vedl Slovan Liberec, nyní se Západočechy podepsal smlouvu do konce sezóny 2026/27s možností prodloužit ji na dva roky.

včera

USA, ilustrační foto

Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného

Únik dokumentů z amerického ministerstva zahraničí, které měly podle příznivců prezidentské administrativy dokázat, že vládní úřad určený k boji proti zahraniční propagandě v minulosti tajně cenzuroval americké občany, nepřinesl žádné důkazy o pochybení. Podle bývalých vysoce postavených představitelů zrušeného Střediska pro globální zapojení celá kauza naopak ukazuje na dlouhodobou politickou kampaň vedenou proti tomuto úřadu.

včera

včera

teleskop Nancy Grace Romanové

NASA posílá do vesmíru zbrusu nový teleskop. Je tisíckrát rychlejší než Hubbleův

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír chystá start nového vesmírného teleskopu nazvaného po Nancy Grace Romanové, který vědci označují za objevovací stroj. Tato velkokapacitní observatoř má odstartovat z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě na palubě rakety SpaceX Falcon Heavy. Hlavním cílem zařízení s rozpočtem odhadovaným na 4,3 miliardy dolarů je prozkoumat dosud skryté a slabé objekty vesmíru.

včera

Nyní a navždy. Kanada umístila na břeh Ontarijského jezera velkou ceduli s nápisem

Premiér kanadské provincie Ontario Doug Ford odhalil na pobřeží velkou ceduli s nápisem, který zdůrazňuje, že se jedná o Ontarijské jezero nyní a navždy. Tento krok představuje pocle BBC reakci na počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa. Hlava Spojených států totiž podepsala exekutivní příkaz, kterým se snaží tuto sdílenou vodní plochu přejmenovat na Americké jezero. Kanadští představitelé však podobný jednostranný postup sousední země odmítají respektovat a neplánují se jím řídit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy