ROZHOVOR | Diktátorské a mocenské Rusko? USA také nejsou bez viny, varuje historička

70. LET OD KONCE II. SVĚTOVÉ VÁLKY (Rozhovor) - Rusko podle mnoha historiků prosazuje své zájmy od dob carské monarchie až po současnou politiku Vladimira Putina stále podobnými mocenskými prostředky. Historička Nina Pavelčíková z katedry historie filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě upozorňuje, že Rusko je přes všechny zvraty ztělesněním diktátorských a mocenských ambicí. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz ale prozradila, že ani Spojené státy nejsou křišťálově čisté.

Co to pro vás znamená, když se řekne „konec druhé světové války"?

Z hlediska mého oboru - počátek období, kterému se odborně věnuji v celé řadě sledovaných témat. Vítězství Spojenců nad nacismem samozřejmě bylo nejvýznamnějším předělem dějin 20. stolertí. Znamenalo také konec největší evropské genocidy, která výrazně postihla i moji rodinu – po matce jsem židovského původu.

Uplynulo už 70 let, přesto je téma války stále aktuální – jakou má v současnosti dohru?

Nevím, zda se to dá pojmenovat jako dohra – z historického pohledu je 70 let velmi krátké období, ale platí samozřejmě také to, že současný stav společnosti se nedá pochopit bez znalosti minulých událostí. Vítězství znamenalo velké posílení mocenského postavení USA I SSSR, které zakrátko vedlo k bipolárnímu rozdělení světa a studené válce. Její důsledky přetrvávají, i když se vytvářejí nová ohniska nebezpečí a proměňují se i formy ozbrojených konfliktů – terorismus, lokální konflikty apod.

Jak se za těch uplynulých sedm dekád proměnila společnost?

V krátkém textu nelze posuzovat společnost z celosvětového hlediska; hodně se hovoří o procesu globalizace, ten je ovšem příliš komplikovaný, jeho dosah je těžké obecněji charakterizovat (v negativním, ale i pozitivním smyslu). Pokud se omezíme na české země, resp. střední Evropu, proměny společnosti samozřejmě výrazně ovlivnil další totalitární režim, obrovské zglajchšaltování nejen sociálních a společenských struktur, ale i způsobu myšlení a jednání početných vrstev obyvatelstva.

V reakci na druhou světovou válku vznikla řada organizací jako NATO, OSN a další. Jak dnes plní svoji funkci?

Domnívám se, že role OSN poněkud vyčpěla, rozhodně ona ani její charta lidských práv a další dokumenty, různé závěrečné akty setkání na nejvyšší úrovni se nepodařilo vždy úspěšně realizovat, nesplnily původní očekávání. Význam NATO podle mého názoru spočívá historicky především v tom, že jeho vznik provázel definitivní průlom amerického izolacionismu vůči Evropě V současné době představuje NATO pevnou záštitu pro země, o něž se rozšířilo po roce 1990. Pokud vím, další pokusy o vytváření různých paktů a společenství (SEATO, Varšavská smlouva, neutrální státy apod.) vesměs nedokázaly splnit své cíle.

Konec druhé světové války by se dal také označit jako poslední období, kdy stáli na jedné straně spojenci, tedy Západ, a Rusko. Od té doby mezi oběma póly panují větší či menší šarvátky. Čím si to vysvětlujete?

Rozdílností kultury a dlouhodobého politického i společenského vývoje. Řada historiků prokazuje, že Rusko od dob carské monarchie přes etapu komunistického režimu (zejména tuhého stalinismu ) v SSSR, v současnosti prostřednictvím politiky prezidenta Putina prosazuje své zájmy stále podobnými mocenskými prostředky. Nejen v mezinárodním ohledu, ale i vnitropoliticky je přes všechny zvraty vývoje ve 20. století jakýmsi ztělesněním nehybnosti, diktátorských a mocenských ambicí. Západ prošel obdobím modernizace, je ve svých proměnách mnohem dynamičtější, euroamerická společnost staví na principech občanských svobod a demokratických systémů moci (což neznamená, že se proti nim neprohřešuje, zásahy USA mimo Evropu byly často nešťastné a neúspěšné).

Jak hodnotíte poválečnou působnost Američanů v Evropě a Marshallův plán?

Jednoznačně pozitivně. Jak už jsem zmínila, skončil americký izolacionismus, USA a jejich evropští spojenci pochopili, že zničené Německo (ale vlastně i Japonsko a další poražené státy) je nutno podpořit pozitivními ekonomickými a politickými impulzy, které jejich další vývoj nasměrují ke vzájemné mírové spolupráci.

V poslední době se objevují názory, podle kterých osvobozením Československa Rudou armádou začala sovětská okupace. Co si o tom myslíte?

Domnívám se, že je to špatně, zjednodušeně pochopený výklad názorů části historiků soudobých dějin. Sama spojuji tyto výroky spíše se snahou vysvětlit, že jednotlivé historické epochy na sebe vždy nějakým způsobem navazují, následky nelze pochopit bez jejich příčin a historických souvislostí. ČSR se bezesporu dostala do sféry mocenských vlivů SSSR. Na nacistickou okupaci téměř bezprostředně navázal komunistický, totalitární režim sovětského typu, ale prosazovali jej naši komunisté pod dohledem SSSR. Termín okupace bych pro celé toto období sama nepoužila, Je zpravidla chápán spíše ve vojenských souvislostech (okupována sovětskou armádou byla ČSSR v letech 1968-1989).

Ke druhé světové válce neodmyslitelně patří i propaganda, ať už proruská, prozápadní či proněmecká. S propagandou ale Evropa bojuje i nyní. Jaké v ní vidíte největší nebezpečí? Jak moc se za těch uplynulých 70 let změnila?

Pro historika je termín propaganda nerozlučně spojen s každým primitivním ideologickým systémem, neřekla bych, že její podstata se proměňuje. Každá propaganda je založena na lžích a polopravdách, pořád je to snaha zbavit člověka (společnost) svobodného myšlení, diskuse, třeba i střetu názorů – v tom vidím její největší nebezpečí.

Druhá světová válka byl doposud největší konflikt, jaký lidstvo zažilo. Když vyjdete z historických zkušeností, je možné, že v některém současném konfliktu (ukrajinská krize, Islámský stát apod.) stojíme na pomezí podobně velkého konfliktu?

Z historických zkušeností lze odvodit pouze to, že každý následující vojenský konflikt je jiný (rozsahem ztrát téměř vždy větší) než předešlé Současné konflikty jsou samozřejmě velmi nebezpečné, protože ohrožují evropskou i celosvětovou stabilitu. Zatím snad nehrozí, že by přerostly v nový celosvětový konflikt, i když lokální ohniska terorismu či válečných konfliktů se nedaří eliminovat. V průběhu svého dlouhodobého vývoje všechny dosavadní střety kultur lidstvo jako celek přežilo, i když často s velkými ztrátami a proměnami.

Hodně diskutovaným tématem je návštěva prezidenta Miloše Zemana v Moskvě na oslavách konce války. Měl by podle Vás jet?

Pokud se opravdu jede poklonit hrdinství prostých lidí, které nás zbavilo režimu, jenž chystal zkázu naší civilizace, ohrožoval i národní existenci Čechů, pak to není třeba dramatizovat.

Evropou za nedlouho projede konvoj Nočních vlků, tedy ruských motorkářů mířících do Berlína uctít oběti války. Je to podle Vás důstojná oslava konce války, nebo spíše provokace?

Myslím že jde spíše o to, že Je to krajně nacionalistická organizace, spojená s propagandou, o jejímž nebezpečí jsme již hovořili. Svou jízdu sice spojuje s oslavami konce války, ale pokud se pokusí projet státy, které si to nepřejí, je to jistě možno chápat negativně. Částí ČR ostatně už projeli bez velké pozornosti obyvatel, např. na Ostravsku se jejich čtyři vyslanci zcela „ztratili" v záplavě vojenské techniky, která provázela oslavy výročí tzv. ostravsko-opavské operace.

Když byste měla jmenovat jednu osobnost, které si z období druhé světové války vážíte nejvíce, kdo by to byl a proč?

Je samozřejmě těžké vybrat jednu osobnost. Snad bych mohla jmenovat Winstona Churchilla pro jeho politický nadhled, případně amerického generála George Pattona. Byl to nejen nesmírně odvážný voják a výborný taktik, ale také člověk, který se nebál veřejně pronášet své provokativní, ale bohužel v mnohém pravděpodobné vize budoucnosti.

Jaký je podle Vás nejvýznamnější odkaz druhé světové války?

Obrovské varování a výzva pro lidstvo, aby hledalo cesty ke svému přežití.

Související

Prof. PhDr. Nina Pavelčíková, CSc. Katedra historie FF OU Ostrava Rozhovor

Máme se lépe než za komunismu? Ptali jsme se uznávané historičky, odpověď překvapí

ROZHOVOR - Ve čtvrtek 17. listopadu oslaví Česko Den boje za svobodu a demokracii. Připomene si tak 27. výročí od vypuknutí Sametové revoluce a pádu komunistického režimu u nás. Uznávaná profesorka PhDr. Nina Pavelčíková, CSc. z katedry historie filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě při této příležitosti v rozhovoru pro server EuroZprávy.cz popsala nejen zákoutí některých tehdejších akcí, ale i jejich důsledků a dopadů na společnost.

Více souvisejících

Nina Pavelčíková rozhovor

Aktuálně se děje

před 25 minutami

M142 High Mobility Artillery Rocket System je americký lehký salvový raketomet vyvinutý v 90. letech pro US Army umístěný na podvozku vozidla M1140 z rodiny nákladních transportních vojenských strojů FMTV.

Jak USA povedou válku s Čínou nebo KLDR? Experti důrazně varují Bílý dům

Klíčové zásoby amerických zbraní zůstávají vyčerpány a v případě pokračování úderů proti Íránu v současném tempu se dostanou pod ještě intenzivnější tlak. Prezident Donald Trump v pátek zopakoval, že příměří v tomto konfliktu skončilo. Odborníci pro televizi CNN uvedli, že tato situace s výzbrojí by mohla ovlivnit schopnost americké armády vést případnou budoucí válku s Čínou nebo Severní Koreou.

před 1 hodinou

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Americká armáda zahájila další útoky proti Íránu. Zničili jste veškerou diplomacii, reaguje Teherán

Americká armáda v reakci na vyhrocený konflikt o Hormuzský průliv zahájila další sérii útoků proti Íránu. Teherán následně prohlásil, že tyto kroky znehodnotily veškeré diplomatické úsilí z posledních měsíců. Podle velitelství Centcom začaly nové údery v neděli ve 21:00 GMT s cílem omezit schopnost Íránu napadat civilní a obchodní plavidla. Prezident Donald Trump uvedl, že nařídil údery k vyvození odpovědnosti vůči íránským silám, a víkendové akce komentoval slovy, že nepřítele porážejí.

před 2 hodinami

Letní počasí, ilustrační fotografie.

Počasí v novém týdnu nebude jen o tropech. Hrozí i bouřky

Počasí v Česku se oteplovalo už v závěru uplynulého týdne a tento trend bude pokračovat i v tomto týdnu. Maximální teploty budou opět dosahovat tropických hodnot, očekávají se ale i bouřky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

včera

Princ Harry a Meghan Markle

Princ Harry odcházel od soudu zklamaný. Novináři se neprovinili

Princ Harry zažil rozporuplný návrat do rodné Velké Británie. Kromě šťastných chvil během setkání s králem Karlem III. došlo i na rozhodnutí soudu v jeho sporu s jedním z mediálních vydavatelů na Ostrovech. Podle soudu se vznesená obvinění nepodařilo prokázat. Informovala o tom BBC. 

včera

Požár

Druhý český BlackHawk vyrazil do boje s požáry ve Francii

Česko na výzvu Evropského koordinačního centra vysílá do požáry poničené Francie další, v pořadí už druhý vrtulník. Informovalo o tom ministerstvo životního prostředí. Země o mezinárodní pomoc modulů leteckého hašení žádala v rámci Mechanismu civilní ochrany EU. Na jihu se stále nedaří dostat rozsáhlé přírodní požáry pod kontrolu. 

včera

Petr Pavel

Hrad reagoval na Babišovo video. Pavel odhalil, o co mu jde

Pražský hrad se rozhodl reagovat na nejnovější vyjádření premiéra Andreje Babiš (ANO). Mluvčí hlavy státu zdůraznil, že Petr Pavel nepoužívá žádné osobní útoky na předsedu vlády. Vztah nejvyšších činitelů je momentálně poznamenán především sporem ohledem složení české delegace na uplynulém summitu NATO.  

včera

Ilustrační fotografie.

Poradíme, kde se v Česku vykoupat. Kvalita vody se zhoršuje kvůli počasí

V Česku podle aktuálních výsledků monitoringu krajských hygienických stanic zůstává většina sledovaných přírodních koupališť nadále vhodná ke koupání. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví. V souvislosti s průběhem počasí v uplynulých dnech však na některých lokalitách dochází ke zhoršování kvality vody, zejména vlivem zvýšeného výskytu sinic.

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Přišli jsme o odhodlaného lídra, komentoval Zelenskyj úmrtí Grahama

I na Ukrajině zavládl smutek kvůli smutné zprávě o úmrtí amerického senátora Lindseyho Grahama. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského byl republikánský politik odhodlaným lídrem. Zelenskyj připomněl, že Graham v posledních letech opakovaně navštěvoval Ukrajinu. 

Aktualizováno včera

včera

Andrej Babiš

Ostuda. Babiš znovu zkritizoval Pavla kvůli summitu NATO

Ostudou nazval premiér Andrej Babiš (ANO) přítomnost prezidenta Petra Pavla na uplynulém summitu NATO v Turecku. Babišova vláda původně nechtěla, aby hlava státu na alianční jednání jela. Pavel se však na summit nakonec vydal. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

11. července 2026 21:56

V Česku se nastavují pravidla pro bezpečné využívání AI ve zdravotnictví

Bezpečné zavádění umělé inteligence do českého zdravotnictví, podpora zdravotníků při využívání moderních technologií a společná příprava odborných doporučení. To jsou hlavní cíle memoranda o spolupráci, které dnes podepsalo Ministerstvo zdravotnictví České republiky společně s Českou asociací umělé inteligence, Českou lékařskou společností J. E. Purkyně a Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy