ROZHOVOR | Diktátorské a mocenské Rusko? USA také nejsou bez viny, varuje historička

70. LET OD KONCE II. SVĚTOVÉ VÁLKY (Rozhovor) - Rusko podle mnoha historiků prosazuje své zájmy od dob carské monarchie až po současnou politiku Vladimira Putina stále podobnými mocenskými prostředky. Historička Nina Pavelčíková z katedry historie filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě upozorňuje, že Rusko je přes všechny zvraty ztělesněním diktátorských a mocenských ambicí. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz ale prozradila, že ani Spojené státy nejsou křišťálově čisté.

Co to pro vás znamená, když se řekne „konec druhé světové války"?

Z hlediska mého oboru - počátek období, kterému se odborně věnuji v celé řadě sledovaných témat. Vítězství Spojenců nad nacismem samozřejmě bylo nejvýznamnějším předělem dějin 20. stolertí. Znamenalo také konec největší evropské genocidy, která výrazně postihla i moji rodinu – po matce jsem židovského původu.

Uplynulo už 70 let, přesto je téma války stále aktuální – jakou má v současnosti dohru?

Nevím, zda se to dá pojmenovat jako dohra – z historického pohledu je 70 let velmi krátké období, ale platí samozřejmě také to, že současný stav společnosti se nedá pochopit bez znalosti minulých událostí. Vítězství znamenalo velké posílení mocenského postavení USA I SSSR, které zakrátko vedlo k bipolárnímu rozdělení světa a studené válce. Její důsledky přetrvávají, i když se vytvářejí nová ohniska nebezpečí a proměňují se i formy ozbrojených konfliktů – terorismus, lokální konflikty apod.

Jak se za těch uplynulých sedm dekád proměnila společnost?

V krátkém textu nelze posuzovat společnost z celosvětového hlediska; hodně se hovoří o procesu globalizace, ten je ovšem příliš komplikovaný, jeho dosah je těžké obecněji charakterizovat (v negativním, ale i pozitivním smyslu). Pokud se omezíme na české země, resp. střední Evropu, proměny společnosti samozřejmě výrazně ovlivnil další totalitární režim, obrovské zglajchšaltování nejen sociálních a společenských struktur, ale i způsobu myšlení a jednání početných vrstev obyvatelstva.

V reakci na druhou světovou válku vznikla řada organizací jako NATO, OSN a další. Jak dnes plní svoji funkci?

Domnívám se, že role OSN poněkud vyčpěla, rozhodně ona ani její charta lidských práv a další dokumenty, různé závěrečné akty setkání na nejvyšší úrovni se nepodařilo vždy úspěšně realizovat, nesplnily původní očekávání. Význam NATO podle mého názoru spočívá historicky především v tom, že jeho vznik provázel definitivní průlom amerického izolacionismu vůči Evropě V současné době představuje NATO pevnou záštitu pro země, o něž se rozšířilo po roce 1990. Pokud vím, další pokusy o vytváření různých paktů a společenství (SEATO, Varšavská smlouva, neutrální státy apod.) vesměs nedokázaly splnit své cíle.

Konec druhé světové války by se dal také označit jako poslední období, kdy stáli na jedné straně spojenci, tedy Západ, a Rusko. Od té doby mezi oběma póly panují větší či menší šarvátky. Čím si to vysvětlujete?

Rozdílností kultury a dlouhodobého politického i společenského vývoje. Řada historiků prokazuje, že Rusko od dob carské monarchie přes etapu komunistického režimu (zejména tuhého stalinismu ) v SSSR, v současnosti prostřednictvím politiky prezidenta Putina prosazuje své zájmy stále podobnými mocenskými prostředky. Nejen v mezinárodním ohledu, ale i vnitropoliticky je přes všechny zvraty vývoje ve 20. století jakýmsi ztělesněním nehybnosti, diktátorských a mocenských ambicí. Západ prošel obdobím modernizace, je ve svých proměnách mnohem dynamičtější, euroamerická společnost staví na principech občanských svobod a demokratických systémů moci (což neznamená, že se proti nim neprohřešuje, zásahy USA mimo Evropu byly často nešťastné a neúspěšné).

Jak hodnotíte poválečnou působnost Američanů v Evropě a Marshallův plán?

Jednoznačně pozitivně. Jak už jsem zmínila, skončil americký izolacionismus, USA a jejich evropští spojenci pochopili, že zničené Německo (ale vlastně i Japonsko a další poražené státy) je nutno podpořit pozitivními ekonomickými a politickými impulzy, které jejich další vývoj nasměrují ke vzájemné mírové spolupráci.

V poslední době se objevují názory, podle kterých osvobozením Československa Rudou armádou začala sovětská okupace. Co si o tom myslíte?

Domnívám se, že je to špatně, zjednodušeně pochopený výklad názorů části historiků soudobých dějin. Sama spojuji tyto výroky spíše se snahou vysvětlit, že jednotlivé historické epochy na sebe vždy nějakým způsobem navazují, následky nelze pochopit bez jejich příčin a historických souvislostí. ČSR se bezesporu dostala do sféry mocenských vlivů SSSR. Na nacistickou okupaci téměř bezprostředně navázal komunistický, totalitární režim sovětského typu, ale prosazovali jej naši komunisté pod dohledem SSSR. Termín okupace bych pro celé toto období sama nepoužila, Je zpravidla chápán spíše ve vojenských souvislostech (okupována sovětskou armádou byla ČSSR v letech 1968-1989).

Ke druhé světové válce neodmyslitelně patří i propaganda, ať už proruská, prozápadní či proněmecká. S propagandou ale Evropa bojuje i nyní. Jaké v ní vidíte největší nebezpečí? Jak moc se za těch uplynulých 70 let změnila?

Pro historika je termín propaganda nerozlučně spojen s každým primitivním ideologickým systémem, neřekla bych, že její podstata se proměňuje. Každá propaganda je založena na lžích a polopravdách, pořád je to snaha zbavit člověka (společnost) svobodného myšlení, diskuse, třeba i střetu názorů – v tom vidím její největší nebezpečí.

Druhá světová válka byl doposud největší konflikt, jaký lidstvo zažilo. Když vyjdete z historických zkušeností, je možné, že v některém současném konfliktu (ukrajinská krize, Islámský stát apod.) stojíme na pomezí podobně velkého konfliktu?

Z historických zkušeností lze odvodit pouze to, že každý následující vojenský konflikt je jiný (rozsahem ztrát téměř vždy větší) než předešlé Současné konflikty jsou samozřejmě velmi nebezpečné, protože ohrožují evropskou i celosvětovou stabilitu. Zatím snad nehrozí, že by přerostly v nový celosvětový konflikt, i když lokální ohniska terorismu či válečných konfliktů se nedaří eliminovat. V průběhu svého dlouhodobého vývoje všechny dosavadní střety kultur lidstvo jako celek přežilo, i když často s velkými ztrátami a proměnami.

Hodně diskutovaným tématem je návštěva prezidenta Miloše Zemana v Moskvě na oslavách konce války. Měl by podle Vás jet?

Pokud se opravdu jede poklonit hrdinství prostých lidí, které nás zbavilo režimu, jenž chystal zkázu naší civilizace, ohrožoval i národní existenci Čechů, pak to není třeba dramatizovat.

Evropou za nedlouho projede konvoj Nočních vlků, tedy ruských motorkářů mířících do Berlína uctít oběti války. Je to podle Vás důstojná oslava konce války, nebo spíše provokace?

Myslím že jde spíše o to, že Je to krajně nacionalistická organizace, spojená s propagandou, o jejímž nebezpečí jsme již hovořili. Svou jízdu sice spojuje s oslavami konce války, ale pokud se pokusí projet státy, které si to nepřejí, je to jistě možno chápat negativně. Částí ČR ostatně už projeli bez velké pozornosti obyvatel, např. na Ostravsku se jejich čtyři vyslanci zcela „ztratili" v záplavě vojenské techniky, která provázela oslavy výročí tzv. ostravsko-opavské operace.

Když byste měla jmenovat jednu osobnost, které si z období druhé světové války vážíte nejvíce, kdo by to byl a proč?

Je samozřejmě těžké vybrat jednu osobnost. Snad bych mohla jmenovat Winstona Churchilla pro jeho politický nadhled, případně amerického generála George Pattona. Byl to nejen nesmírně odvážný voják a výborný taktik, ale také člověk, který se nebál veřejně pronášet své provokativní, ale bohužel v mnohém pravděpodobné vize budoucnosti.

Jaký je podle Vás nejvýznamnější odkaz druhé světové války?

Obrovské varování a výzva pro lidstvo, aby hledalo cesty ke svému přežití.

Související

Prof. PhDr. Nina Pavelčíková, CSc. Katedra historie FF OU Ostrava Rozhovor

Máme se lépe než za komunismu? Ptali jsme se uznávané historičky, odpověď překvapí

ROZHOVOR - Ve čtvrtek 17. listopadu oslaví Česko Den boje za svobodu a demokracii. Připomene si tak 27. výročí od vypuknutí Sametové revoluce a pádu komunistického režimu u nás. Uznávaná profesorka PhDr. Nina Pavelčíková, CSc. z katedry historie filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě při této příležitosti v rozhovoru pro server EuroZprávy.cz popsala nejen zákoutí některých tehdejších akcí, ale i jejich důsledků a dopadů na společnost.

Více souvisejících

Nina Pavelčíková rozhovor

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Výbuch v centru Moskvy

Detaily výbuchu v Moskvě: Bombu do restaurace přinesla žena, mezi mrtvými je jeden z hostů

Centrem Moskvy otřásl v sobotu večer silný výbuch nástražného výbušného zařízení, které mělo podobu podomácku vyrobené bomby. Tragická událost se odehrála krátce před dvacátou hodinou v bezprostřední blízkosti oblíbené italské restaurace. Podle oficiálních úředních hlášení si exploze vyžádala nejméně tři lidské životy a přes dvacet zraněných osob.

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump znepokojil svět. Kvůli válce s Íránem varuje před návratem Velké hospodářské krize

Varování amerického prezidenta Donalda Trumpa před hospodářskou katastrofou a možným návratem do časů Velké hospodářské krize vyvolalo vlnu znepokojení. Ačkoliv se trhy v červnu po dočasném podpisu memoranda o porozumění s Íránem částečně uklidnily, současný vývoj ukazuje, že hrozba ještě zdaleka nepominula. Smlouva byla zrušena, Hormuzský průliv je opět uzavřen a globální energetický sektor čelí zásadním výzvám.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Právo na opravu je tady. Rozbité spotřebiče už nemusíte vyhazovat, výrobci je musí opravit

V Evropské unii začala platit nová pravidla, která mají spotřebitelům výrazně usnadnit opravy rozbitých spotřebičů a elektroniky. Od konce července vstoupila v platnost legislativa zaměřená na prodloužení životnosti výrobků a omezení zbytečného vyhazování věcí, které ještě mohou dobře sloužit. Cílem je, aby se lidem oprava finančně i prakticky vyplatila více než nákup nového zboží.

před 4 hodinami

Válka na Ukrajině od dvojice fotografů.

Ukrajina sestřelila od začátku války téměř půl milionu ruských raket a dronů

Ruské síly během posledního týdne stupňovaly vzdušný tlak na ukrajinské území a vyslaly přibližně 1900 útočných bezpilotních prostředků, 1600 naváděných pum a 144 raket různých typů. Podle ukrajinských představitelů tyto rozsáhlé údery zasáhly celkem šestnáct oblastí. Masivní bombardování způsobilo škody na více než patnácti stovkách objektů, přičemž významnou část zasažených cílů tvořily obytné domy.

před 5 hodinami

Ebola, ilustrační fotografie

Nůžky se rozevírají. Kongo čelí masivnímu šíření eboly, Uganda hlásí úspěšné zvládnutí nákazy

Zatímco Demokratická republika Kongo čelí masivnímu šíření zákeřného viru ebola, sousední Uganda hlásí úspěšné zvládnutí nákazy. V některých oblastech si současná epidemie vyžádala již přes patnáct set obětí a tamní úřady přiznávají, že se situace vymyká kontrole. Naproti tomu ugandské zdravotnictví zaznamenalo pouze dvě desítky nakažených a po propuštění posledního pacienta z nemocnice země oznámila, že je nákaza pod kontrolou.

před 6 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům se opřel do Sáncheze. Pokud chcete proti Španělsku zakročit, podpoříme vás, vzkázal Evropě

Americká administrativa pod vedením prezidenta Donalda Trumpa podrobila ostré kritice španělskou vládu kvůli vyhrocené migrační krizí v severoafrické enklávě Ceuta. Do tohoto španělského území sousedícího s Marokem dorazily desítky tisíc migrantů, což šéf Bílého domu označil za katastrofu a doslova invazi. Zároveň situaci využil v domácím politickém boji, když varoval, že podobný scénář hrozí i Spojeným státům, pokud ve volbách neuspějí republikáni.

před 7 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Odvolal jsem úder proti Íránu. Měl být tak silný, že ho svět nezažil od konce druhé světové

Americký prezident Donald Trump oznámil, že odvolal chystaný masivní vojenský úder na Írán. K tomuto kroku přistoupil na základě žádosti samotného Teheránu a dalších blízkovýchodních států, které požadovaly prostor pro jednání. Šéf Bílého domu však zdůraznil, že zrušení operace je podmíněno tím, že se bezpečnostní dohodu podaří uzavřít bez jakýchkoliv odkladů.

před 9 hodinami

včera

včera

Teroristé Hamásu

Jak má probíhat odzbrojení Pásma Gazy? Bílý dům chce začít do měsíce, podle expertů jde o práci na rok

Bílý dům zveřejnil plán určený k demilitarizaci Pásma Gazy. Úspěch celého plánu však závisí na tom, zda Hamás a Izrael dokážou naplnit řadu zásadních závazků. Navržená dohoda počítá s tím, že se hnutí Hamás vzdá zbraní a ukončí svou vládu v Pásmu Gazy. Na druhé straně by Izrael musel ze zasaženého území kompletně stáhnout svoje vojenské jednotky.

včera

Světová zdravotnická organizace (WHO)

Coca-Cola, Mondelēz, Danone, Ferrero a další firmy bojkotují snahy o potlačení obezity, varuje WHO

Světová zdravotnická organizace upozornila na praktiky velkých výrobců průmyslově zpracovaných potravin. Podle jejího šéfa Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse tyto korporace maří globální snahy o potlačení obezity tím, že se soudí se státy, které chtějí prosadit zdravější stravování. Reagoval tak na zjištění novinářského průzkumu, na kterém se podílel britský deník The Guardian.

včera

Bouřka, ilustrační foto

Počasí: Moravu zasáhly silné bouřky, mohou padat kroupy

Některé části České republiky zasáhly velmi silné bouřky spojené s prudkým větrem, krupobitím a přívalovými srážkami. Podle Českého hydrometeorologického ústavu se komplikace objevují zejména na Frýdecko-Místecku a v jižních okresech Jihomoravského kraje.

včera

FIFA, ilustrační fotografie.

Proti FIFA se bouří světové fotbalové organizace. Současný způsob řízení je neudržitelný, vzkazuje UEFA

Evropská fotbalová unie UEFA rázně vystoupila proti předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací FIFA Giannimu Infantinovi. Stalo se tak poté, co šéf světového fotbalu pod tlakem ostré kritiky stál z stolu návrh na prodej podílů v Mistrovství světa a dalších klíčových turnajích soukromým investorům. Vedení UEFA ve svém oficiálním prohlášení zdůraznilo, že Infantino ztratil důvěru široké fotbalové veřejnosti a že jeho současný způsob řízení organizace je neudržitelný.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko mění strategii. Místo energetické infrastruktury si na Ukrajině vybírá nový typ cílů

Ruské ozbrojené síly v posledním období výrazně přesměrovaly své útoky bezpilotními prostředky i raketami na nový typ civilního cíle. Místo předchozího zaměření se primárně na energetickou síť se nyní terčem náletů stávají ukrajinské čerpací stanice. Podle oficiálních údajů ukrajinských úřadů bylo během června a července zasaženo více než dvě stě benzínek po celé zemi, což představuje průměrně tři napadená místa denně.

včera

včera

Uprchlíci, ilustrační fotografie

Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět

Španělské území Ceuta se v minulých dnech stalo dějištěm jedné z nejrozsáhlejších migračních krizí v historii. Odhaduje se, že se z marockého území pokusilo do této španělské enklávy proniknout na padesát tisíc lidí, což představuje více než dvě třetiny jejího běžného obyvatelstva. Dramatický průběh událostí na hranicích si vyžádal desítky lidských životů a vyvolal rozsáhlé humanitární i politické napětí.

včera

Pedro Sánchez

Španělsko odsoudilo reakci EU na příliv migrantů. Sánchez si stěžuje von der Leyenové na sobeckost a ignoraci

Španělsko ostrým způsobem odsoudilo reakci některých členských států Evropské unie na nedávný masivní příliv běženců do severoafrické enklávy Ceuta. Během krátké doby se do tohoto španělského území pokusilo z Maroka dostat zhruba šedesát tisíc lidí. Španělský premiér Pedro Sánchez označil postoje některých unijních partnerů za sobectví, které podle něj odporuje unijnímu právu a zbytečně polarizuje celou společnost.

včera

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Proč jsou útoky na Kyjev navzdory krytům tak ničivé? Na vině je hned několik faktorů

Ruské útoky na ukrajinskou metropoli nabírají na intenzitě i destruktivitě. Přestože situaci na frontové linii zásadně nemění, mají na kontě stále více obětí mezi civilním obyvatelstvem a devastují obytné domy. Statistiky Organizace spojených národů ukazují výrazný nárůst úmrtí, přičemž stávající tempo naznačuje, že letošní bilance překoná předchozí roky. Každá další tragédie v sídlištní zástavbě proto znovu otevírá otázku, proč obyvatelé v době poplachu nevyhledávají kryty a zda je systém civilní ochrany v třímilionovém městě vůbec funkční.

včera

Ilustrační foto

Není to jen válka. Klimatická krize je pro globální ekonomiku stále větší hrozbou

Klimatická krize a kolaps přírodních ekosystémů představují pro globální ekonomiku stále zásadnější hrozbu. Před tímto vývojem varuje člen výkonné rady Evropské centrální banky Frank Elderson, podle něhož je nutné výrazně intenzivněji sledovat finanční rizika spojená s úbytkem takzvaných ekosystémových služeb. Jedná se o přírodní procesy a zdroje, na nichž je lidská činnost i hospodářství přímo závislé.

včera

Nedostali jídlo ani bydlení. Většina migrantů se ze španělské enklávy vrátila zpět do Maroka

Španělské úřady čelí nevídané migrační krizi na severoafrickém pobřeží, kde do španělské enklávy Ceuta během pouhých dvou dnů pronikly desítky tisíc lidí. Od čtvrtka překročilo hranici odhadem padesát až šedesát tisíc migrantů, což vyvolalo chaos v celém regionu. Situace si vyžádala nejméně padesát sedm obětí na životech, přičemž většina z nich utonula při nebezpečném pokusu překonat hraniční zátaras po moři i po souši. Do pátečního večera se však většina příchozích začala sama vracet na marocké území, jelikož v malé enklávě nenašli stravu ani přístřeší.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy