ROZHOVOR | Diktátorské a mocenské Rusko? USA také nejsou bez viny, varuje historička

70. LET OD KONCE II. SVĚTOVÉ VÁLKY (Rozhovor) - Rusko podle mnoha historiků prosazuje své zájmy od dob carské monarchie až po současnou politiku Vladimira Putina stále podobnými mocenskými prostředky. Historička Nina Pavelčíková z katedry historie filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě upozorňuje, že Rusko je přes všechny zvraty ztělesněním diktátorských a mocenských ambicí. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz ale prozradila, že ani Spojené státy nejsou křišťálově čisté.

Co to pro vás znamená, když se řekne „konec druhé světové války"?

Z hlediska mého oboru - počátek období, kterému se odborně věnuji v celé řadě sledovaných témat. Vítězství Spojenců nad nacismem samozřejmě bylo nejvýznamnějším předělem dějin 20. stolertí. Znamenalo také konec největší evropské genocidy, která výrazně postihla i moji rodinu – po matce jsem židovského původu.

Uplynulo už 70 let, přesto je téma války stále aktuální – jakou má v současnosti dohru?

Nevím, zda se to dá pojmenovat jako dohra – z historického pohledu je 70 let velmi krátké období, ale platí samozřejmě také to, že současný stav společnosti se nedá pochopit bez znalosti minulých událostí. Vítězství znamenalo velké posílení mocenského postavení USA I SSSR, které zakrátko vedlo k bipolárnímu rozdělení světa a studené válce. Její důsledky přetrvávají, i když se vytvářejí nová ohniska nebezpečí a proměňují se i formy ozbrojených konfliktů – terorismus, lokální konflikty apod.

Jak se za těch uplynulých sedm dekád proměnila společnost?

V krátkém textu nelze posuzovat společnost z celosvětového hlediska; hodně se hovoří o procesu globalizace, ten je ovšem příliš komplikovaný, jeho dosah je těžké obecněji charakterizovat (v negativním, ale i pozitivním smyslu). Pokud se omezíme na české země, resp. střední Evropu, proměny společnosti samozřejmě výrazně ovlivnil další totalitární režim, obrovské zglajchšaltování nejen sociálních a společenských struktur, ale i způsobu myšlení a jednání početných vrstev obyvatelstva.

V reakci na druhou světovou válku vznikla řada organizací jako NATO, OSN a další. Jak dnes plní svoji funkci?

Domnívám se, že role OSN poněkud vyčpěla, rozhodně ona ani její charta lidských práv a další dokumenty, různé závěrečné akty setkání na nejvyšší úrovni se nepodařilo vždy úspěšně realizovat, nesplnily původní očekávání. Význam NATO podle mého názoru spočívá historicky především v tom, že jeho vznik provázel definitivní průlom amerického izolacionismu vůči Evropě V současné době představuje NATO pevnou záštitu pro země, o něž se rozšířilo po roce 1990. Pokud vím, další pokusy o vytváření různých paktů a společenství (SEATO, Varšavská smlouva, neutrální státy apod.) vesměs nedokázaly splnit své cíle.

Konec druhé světové války by se dal také označit jako poslední období, kdy stáli na jedné straně spojenci, tedy Západ, a Rusko. Od té doby mezi oběma póly panují větší či menší šarvátky. Čím si to vysvětlujete?

Rozdílností kultury a dlouhodobého politického i společenského vývoje. Řada historiků prokazuje, že Rusko od dob carské monarchie přes etapu komunistického režimu (zejména tuhého stalinismu ) v SSSR, v současnosti prostřednictvím politiky prezidenta Putina prosazuje své zájmy stále podobnými mocenskými prostředky. Nejen v mezinárodním ohledu, ale i vnitropoliticky je přes všechny zvraty vývoje ve 20. století jakýmsi ztělesněním nehybnosti, diktátorských a mocenských ambicí. Západ prošel obdobím modernizace, je ve svých proměnách mnohem dynamičtější, euroamerická společnost staví na principech občanských svobod a demokratických systémů moci (což neznamená, že se proti nim neprohřešuje, zásahy USA mimo Evropu byly často nešťastné a neúspěšné).

Jak hodnotíte poválečnou působnost Američanů v Evropě a Marshallův plán?

Jednoznačně pozitivně. Jak už jsem zmínila, skončil americký izolacionismus, USA a jejich evropští spojenci pochopili, že zničené Německo (ale vlastně i Japonsko a další poražené státy) je nutno podpořit pozitivními ekonomickými a politickými impulzy, které jejich další vývoj nasměrují ke vzájemné mírové spolupráci.

V poslední době se objevují názory, podle kterých osvobozením Československa Rudou armádou začala sovětská okupace. Co si o tom myslíte?

Domnívám se, že je to špatně, zjednodušeně pochopený výklad názorů části historiků soudobých dějin. Sama spojuji tyto výroky spíše se snahou vysvětlit, že jednotlivé historické epochy na sebe vždy nějakým způsobem navazují, následky nelze pochopit bez jejich příčin a historických souvislostí. ČSR se bezesporu dostala do sféry mocenských vlivů SSSR. Na nacistickou okupaci téměř bezprostředně navázal komunistický, totalitární režim sovětského typu, ale prosazovali jej naši komunisté pod dohledem SSSR. Termín okupace bych pro celé toto období sama nepoužila, Je zpravidla chápán spíše ve vojenských souvislostech (okupována sovětskou armádou byla ČSSR v letech 1968-1989).

Ke druhé světové válce neodmyslitelně patří i propaganda, ať už proruská, prozápadní či proněmecká. S propagandou ale Evropa bojuje i nyní. Jaké v ní vidíte největší nebezpečí? Jak moc se za těch uplynulých 70 let změnila?

Pro historika je termín propaganda nerozlučně spojen s každým primitivním ideologickým systémem, neřekla bych, že její podstata se proměňuje. Každá propaganda je založena na lžích a polopravdách, pořád je to snaha zbavit člověka (společnost) svobodného myšlení, diskuse, třeba i střetu názorů – v tom vidím její největší nebezpečí.

Druhá světová válka byl doposud největší konflikt, jaký lidstvo zažilo. Když vyjdete z historických zkušeností, je možné, že v některém současném konfliktu (ukrajinská krize, Islámský stát apod.) stojíme na pomezí podobně velkého konfliktu?

Z historických zkušeností lze odvodit pouze to, že každý následující vojenský konflikt je jiný (rozsahem ztrát téměř vždy větší) než předešlé Současné konflikty jsou samozřejmě velmi nebezpečné, protože ohrožují evropskou i celosvětovou stabilitu. Zatím snad nehrozí, že by přerostly v nový celosvětový konflikt, i když lokální ohniska terorismu či válečných konfliktů se nedaří eliminovat. V průběhu svého dlouhodobého vývoje všechny dosavadní střety kultur lidstvo jako celek přežilo, i když často s velkými ztrátami a proměnami.

Hodně diskutovaným tématem je návštěva prezidenta Miloše Zemana v Moskvě na oslavách konce války. Měl by podle Vás jet?

Pokud se opravdu jede poklonit hrdinství prostých lidí, které nás zbavilo režimu, jenž chystal zkázu naší civilizace, ohrožoval i národní existenci Čechů, pak to není třeba dramatizovat.

Evropou za nedlouho projede konvoj Nočních vlků, tedy ruských motorkářů mířících do Berlína uctít oběti války. Je to podle Vás důstojná oslava konce války, nebo spíše provokace?

Myslím že jde spíše o to, že Je to krajně nacionalistická organizace, spojená s propagandou, o jejímž nebezpečí jsme již hovořili. Svou jízdu sice spojuje s oslavami konce války, ale pokud se pokusí projet státy, které si to nepřejí, je to jistě možno chápat negativně. Částí ČR ostatně už projeli bez velké pozornosti obyvatel, např. na Ostravsku se jejich čtyři vyslanci zcela „ztratili" v záplavě vojenské techniky, která provázela oslavy výročí tzv. ostravsko-opavské operace.

Když byste měla jmenovat jednu osobnost, které si z období druhé světové války vážíte nejvíce, kdo by to byl a proč?

Je samozřejmě těžké vybrat jednu osobnost. Snad bych mohla jmenovat Winstona Churchilla pro jeho politický nadhled, případně amerického generála George Pattona. Byl to nejen nesmírně odvážný voják a výborný taktik, ale také člověk, který se nebál veřejně pronášet své provokativní, ale bohužel v mnohém pravděpodobné vize budoucnosti.

Jaký je podle Vás nejvýznamnější odkaz druhé světové války?

Obrovské varování a výzva pro lidstvo, aby hledalo cesty ke svému přežití.

Související

Prof. PhDr. Nina Pavelčíková, CSc. Katedra historie FF OU Ostrava Rozhovor

Máme se lépe než za komunismu? Ptali jsme se uznávané historičky, odpověď překvapí

ROZHOVOR - Ve čtvrtek 17. listopadu oslaví Česko Den boje za svobodu a demokracii. Připomene si tak 27. výročí od vypuknutí Sametové revoluce a pádu komunistického režimu u nás. Uznávaná profesorka PhDr. Nina Pavelčíková, CSc. z katedry historie filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě při této příležitosti v rozhovoru pro server EuroZprávy.cz popsala nejen zákoutí některých tehdejších akcí, ale i jejich důsledků a dopadů na společnost.

Více souvisejících

Nina Pavelčíková ,  rozhovor

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 56 minutami

Smit Machchhar a indický premiér

"Věděl jsem, že pokud neotevřu dveře, všichni zemřou." První slova hrdinského pilota

Indický kapitán letecké společnosti Flydubai Smit Machchhar popsal dramatické okamžiky v kokpitu, kde ho během středečního letu napadl jeho druhý pilot. Útočník kapitána pobodal a podle izraelských úřadů se pravděpodobně pokusil letadlo s více než 180 lidmi na palubě poslat k zemi. Těžce zraněný kapitán se však dokázal zvednout a odemknout dveře kabiny, aby dovnitř pustil cestující a další členy posádky. Svým rozhodným činem tak zabránil hrozící katastrofě a zachránil životy všech lidí na palubě.

před 1 hodinou

Filip Turek

Turek se omluvil Hnutí Duha za to, že jej veřejně označil za parazity

Poslanec za hnutí Motoristé sobě a čestný prezident této strany Filip Turek zaslal oficiální omluvu neziskové organizaci Hnutí Duha za to, že ji veřejně označil za parazity. Ve své omluvě Turek výslovně přiznal, že jeho tehdejší prohlášení bylo nepravdivé a představovalo neoprávněný zásah do dobré pověsti tohoto ekologického spolku. 

před 2 hodinami

Smit Machchhar

Navzdory rozsáhlým zraněním a masivní ztrátě krve cestující zachránil. Kapitán letadla FlyDubai se stal hrdinou

Kapitán indického původu Smit Machchhar se stal středem mezinárodního uznání poté, co svým hrdinským činem zachránil letadlo společnosti FlyDubai (let FZ 1073) mířící z Dubaje do Tel Avivu. Během letu byl přímo v kokpitu pobodán druhým pilotem ománské národnosti, který se podle dosavadních informací pokusil se strojem zřítit. Útok vedl k prudkému klesavému manévru, při němž Boeing 737 MAX ztratil téměř 4 300 metrů (14 000 stop) výšky během necelých třiceti sekund.

před 3 hodinami

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Ukrajina pokračuje v útocích na ruské ropné rafinérie. Trumpovi se to nelíbí, veřejnosti ale neříká pravdu

Ukrajina pokračuje v útocích na ruské ropné rafinérie i přes nesouhlas amerického prezidenta Donalda Trumpa. Bílý dům tvrdí, že ukrajinské údery zhoršují celosvětový nedostatek nafty a zvyšují ceny pohonných hmot před nadcházejícími volbami. Energetičtí analytici však podle The Guardian upozorňují, že hlavním důvodem růstu cen je spíše konflikt v Íránu a s ním spojené poruchy na globálních trzích. Ukrajinská strana přesto v útocích na ruskou energetickou infrastrukturu nepolevuje.

před 4 hodinami

 FlyDubai

Kokpit letadla jako nedobytná pevnost? Incident v letadle FlyDubai může změnit letectví

Nedávný útok na palubě letu společnosti FlyDubai FZ 1073 z Dubaje do Tel Avivu obnovil mezi odborníky na leteckou bezpečnost debatu o pravidlech uzamykání pilotních kabin. Ačkoli pohotová reakce pobodaného kapitána a zásah cestujících zabránily zřícení stroje se více než 170 lidmi na palubě, bezpečnostní opatření zavedená po teroristických útocích z 11. září 2001 čelí rostoucí kritice. Dveře kokpitu konstruované jako nedobytná pevnost měly původně chránit posádku před teroristy, v praxi však v některých případech brání záchraně, pokud hrozba pochází přímo od jednoho z pilotů.

před 4 hodinami

Benjamin Netanjahu

Netanjahu: Útočník z letadla prošel radikální islámskou indoktrinací, vykazoval sebevražedné úmysly

Ománský druhý pilot společnosti flydubai napadl kapitána a pokusil se zřítit letadlo mířící z Dubaje do Izraele. Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua prošel útočník radikální islámskou indoktrinací a vykazoval sebevražedné úmysly. Tragédii na palubě stroje s více než sto sedmdesáti cestujícími zabránil rychlý zásah izraelských pasažérů a náhradní posádky, která letadlo stabilizovala. Stroj následně bezpečně přistál v Saúdské Arábii.

před 5 hodinami

krimi

Tennessee po nepovedené popravě zastavilo tresty smrti. Pikeová je ve vážném stavu

Guvernér amerického státu Tennessee Bill Lee pozastavil všechny popravy v regionu nejméně do konce roku a nařídil nezávislé vyšetřování poté, co v tamním vězení selhal pokus o popravu smrtící injekcí. Padesátiletá Christa Pikeová, odsouzená k trestu smrti za vraždu z roku 1995, přežila aplikaci dvou dávek smrtící látky a ve vážném stavu byla převzata do péče zdravotníků v mimovězeňském zařízení.

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje Evropě použitím jaderných zbraní

Ruský prezident Vladimir Putin varoval Západ před dalším stupňováním konfliktu na Ukrajině a prohlásil, že Moskva je připravena použít všechny dostupné zbraně včetně jaderných v případě napadení ruské kaliningradské exklávy.

před 7 hodinami

včera

Houby, ilustrační fotografie.

Houbaři se učí sbírat neobvyklé druhy. Na horách jsou podmínky stále dobré

Hlavní houbařská sezóna se nachýlila ke svému konci, ale počasí babího léta nadále láká k výletu do lesa. Není přitom vyloučeno, že na houby stále narazíte. Stále populárnější jsou u sběračů i druhy, které nejsou z těch nejznámějších. V českých lesích se například objevil hřib štíhlotřenný, který pochází ze Severní Ameriky.

včera

Ilustrační fotografie.

Norimberský proces. Před 80 lety padly rozsudky

Po druhé světové válce se svět vypořádával s následky válečného konfliktu, ale také s nacistickými zločinci. Ti byli souzeni v rámci tzv. Norimberského procesu, který začal v listopadu roku 1945 a skončil přesně před 80 lety, dne 1. října 1946. Tehdy byly vyneseny rozsudky: padly tresty smrti, doživotí i dlouhodobé odnětí svobody. Někteří jedinci byli ovšem osvobozeni a ti nejhorší zločinci se soudu ani nedožili, protože spáchali sebevraždu.

včera

Donald Trump

Trump se rozhodnutí soudu nepodřídil. Novináře opět vyhodil

Bílý dům podruhé během jednoho týdne jednostranně vyřadil televizní stanici CNN z hlavního novinářského fondu určeného k pokrývání aktivit prezidenta Donalda Trumpa. K tomuto kroku došlo necelý týden poté, co federální soud zrušil předchozí zákaz vstupu vydaný americkou administrativou pro vybrané mediální organizace. 

včera

Poslanecká sněmovna

Překvapení se nekoná. Babišova vláda ustála hlasování o nedůvěře

Vláda premiéra Andreje Babiše podle očekávání ustála opoziční pokus o vyslovení nedůvěry v Poslanecké sněmovně. K sesazení kabinetu hlasovalo pouze 83 opozičních poslanců, zákonodárci přitom potřebují nejméně 101 hlasů. K opozici se navíc nepřidal žádný z poslanců vládní koalice tvořené hnutím ANO, SPD a Motoristy sobě.

včera

Andrej Babiš

O Turkovi stále není rozhodnuto. Babiš neví, jestli zůstane na ministerstvu

Dopravní nehoda čestného prezidenta hnutí Motoristé Filipa Turka míří do správního řízení. V rozhovoru pro Českou televizi to uvedl premiér Andrej Babiš s tím, že v současné době stále není jasné, kdo byl viníkem celé události. Předseda vlády zároveň připomněl předchozí vyjádření samotného aktéra nehody ohledně jeho dalšího působení ve státní funkci. Turek se totiž dříve zavázal vyvodit z případného zavinění osobní odpovědnost.

včera

Policie SR, ilustrační fotografie

Tragický útok nožem na slovenské základní škole má druhou oběť

Tragický útok nožem na základní škole v obci Staškov v okrese Čadca má druhou oběť. Žákyně, která při úterním incidentu utrpěla těžká zranění, ve čtvrtek v nemocnici zemřela. Poslanecká sněmovna Národní rady Slovenské republiky uctila památku zesnulé dívky minutou ticha. O její smrti informoval v plénu parlamentu předseda Národní rady Richard Raši.

včera

Francouzská policie, ilustrační foto

Stovky zadržených, desítky zraněných policistů. Ve Francii vypukly ostré protesty studentů

Francouzský premiér Sébastien Lecornu zvolal krizové zasedání v reakci na eskalující protesty studentů a žáků středních škol po celé zemi. Důvodem nespokojenosti mladých lidí jsou chybějící učitelé, náročný rozvrh hodin i přehřáté třídy v budovách. Demonstrace v řadě měst narušily veřejnou dopravu a vedly k rozsáhlému zatýkání. Během zásahů policie zadržela již stovky lidí a desítky policistů utrpěly zranění.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Kyjev upravil systém reakce na ruské útoky, oznámil Zelenskyj. Nařídil okamžitou revizi

Kyjev upravil svůj systém reakce na ruské útoky zaměřené na kritickou infrastrukturu ukrajinské metropole. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání s vojenskými činiteli a zástupci vlády oznámil, že země již přistoupila k nezbytnému přerozdělení zdrojů. Podle jeho slov je nutné plně zajistit všechna ochranná opatření. Místní úřady v hlavním městě musejí být podle prezidenta připraveny přijímat rychlá rozhodnutí na podporu obyvatelstva.

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Pikeová je po neúspěšné popravě v nemocnici. Co bude dál zatím nikdo neví

Poprava odsouzené americké vražedkyně Christy Pikeové v americkém státě Tennessee skončila nezdarem poté, co přežila podání dvou smrtících injekcí. Padesátiletá žena byla po neúspěšném pokusu o odebrání života převezena do zdravotnického zařízení mimo věznici. V nemocnici se jí nyní dostává lékařské péče zaměřené na záchranu života. Zdravotní stav vězeňkyně zůstává nejasný a lékařští experti podle BBC varují před možným trvalým poškozením mozku v důsledku opožděné resuscitace.

včera

Za plánovaným útokem na britskou leteckou základnu zřejmě stojí Írán

Britský premiér Andy Burnham oznámil, že existují silné indicie ukazující na zapojení Íránu do plánovaného útoku na britskou leteckou základnu využívanou americkou armádou. Podle jeho slov tyto informace podporují předchozí hodnocení Spojených států, podle nichž v celém incidentu figuroval zahraniční aktér. Případ zaměřený na základnu Královského letectva Fairford v západní Anglii je v současnosti předmětem rozsáhlého vyšetřování policie.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy