ROZHOVOR | Diktátorské a mocenské Rusko? USA také nejsou bez viny, varuje historička

70. LET OD KONCE II. SVĚTOVÉ VÁLKY (Rozhovor) - Rusko podle mnoha historiků prosazuje své zájmy od dob carské monarchie až po současnou politiku Vladimira Putina stále podobnými mocenskými prostředky. Historička Nina Pavelčíková z katedry historie filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě upozorňuje, že Rusko je přes všechny zvraty ztělesněním diktátorských a mocenských ambicí. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz ale prozradila, že ani Spojené státy nejsou křišťálově čisté.

Co to pro vás znamená, když se řekne „konec druhé světové války"?

Z hlediska mého oboru - počátek období, kterému se odborně věnuji v celé řadě sledovaných témat. Vítězství Spojenců nad nacismem samozřejmě bylo nejvýznamnějším předělem dějin 20. stolertí. Znamenalo také konec největší evropské genocidy, která výrazně postihla i moji rodinu – po matce jsem židovského původu.

Uplynulo už 70 let, přesto je téma války stále aktuální – jakou má v současnosti dohru?

Nevím, zda se to dá pojmenovat jako dohra – z historického pohledu je 70 let velmi krátké období, ale platí samozřejmě také to, že současný stav společnosti se nedá pochopit bez znalosti minulých událostí. Vítězství znamenalo velké posílení mocenského postavení USA I SSSR, které zakrátko vedlo k bipolárnímu rozdělení světa a studené válce. Její důsledky přetrvávají, i když se vytvářejí nová ohniska nebezpečí a proměňují se i formy ozbrojených konfliktů – terorismus, lokální konflikty apod.

Jak se za těch uplynulých sedm dekád proměnila společnost?

V krátkém textu nelze posuzovat společnost z celosvětového hlediska; hodně se hovoří o procesu globalizace, ten je ovšem příliš komplikovaný, jeho dosah je těžké obecněji charakterizovat (v negativním, ale i pozitivním smyslu). Pokud se omezíme na české země, resp. střední Evropu, proměny společnosti samozřejmě výrazně ovlivnil další totalitární režim, obrovské zglajchšaltování nejen sociálních a společenských struktur, ale i způsobu myšlení a jednání početných vrstev obyvatelstva.

V reakci na druhou světovou válku vznikla řada organizací jako NATO, OSN a další. Jak dnes plní svoji funkci?

Domnívám se, že role OSN poněkud vyčpěla, rozhodně ona ani její charta lidských práv a další dokumenty, různé závěrečné akty setkání na nejvyšší úrovni se nepodařilo vždy úspěšně realizovat, nesplnily původní očekávání. Význam NATO podle mého názoru spočívá historicky především v tom, že jeho vznik provázel definitivní průlom amerického izolacionismu vůči Evropě V současné době představuje NATO pevnou záštitu pro země, o něž se rozšířilo po roce 1990. Pokud vím, další pokusy o vytváření různých paktů a společenství (SEATO, Varšavská smlouva, neutrální státy apod.) vesměs nedokázaly splnit své cíle.

Konec druhé světové války by se dal také označit jako poslední období, kdy stáli na jedné straně spojenci, tedy Západ, a Rusko. Od té doby mezi oběma póly panují větší či menší šarvátky. Čím si to vysvětlujete?

Rozdílností kultury a dlouhodobého politického i společenského vývoje. Řada historiků prokazuje, že Rusko od dob carské monarchie přes etapu komunistického režimu (zejména tuhého stalinismu ) v SSSR, v současnosti prostřednictvím politiky prezidenta Putina prosazuje své zájmy stále podobnými mocenskými prostředky. Nejen v mezinárodním ohledu, ale i vnitropoliticky je přes všechny zvraty vývoje ve 20. století jakýmsi ztělesněním nehybnosti, diktátorských a mocenských ambicí. Západ prošel obdobím modernizace, je ve svých proměnách mnohem dynamičtější, euroamerická společnost staví na principech občanských svobod a demokratických systémů moci (což neznamená, že se proti nim neprohřešuje, zásahy USA mimo Evropu byly často nešťastné a neúspěšné).

Jak hodnotíte poválečnou působnost Američanů v Evropě a Marshallův plán?

Jednoznačně pozitivně. Jak už jsem zmínila, skončil americký izolacionismus, USA a jejich evropští spojenci pochopili, že zničené Německo (ale vlastně i Japonsko a další poražené státy) je nutno podpořit pozitivními ekonomickými a politickými impulzy, které jejich další vývoj nasměrují ke vzájemné mírové spolupráci.

V poslední době se objevují názory, podle kterých osvobozením Československa Rudou armádou začala sovětská okupace. Co si o tom myslíte?

Domnívám se, že je to špatně, zjednodušeně pochopený výklad názorů části historiků soudobých dějin. Sama spojuji tyto výroky spíše se snahou vysvětlit, že jednotlivé historické epochy na sebe vždy nějakým způsobem navazují, následky nelze pochopit bez jejich příčin a historických souvislostí. ČSR se bezesporu dostala do sféry mocenských vlivů SSSR. Na nacistickou okupaci téměř bezprostředně navázal komunistický, totalitární režim sovětského typu, ale prosazovali jej naši komunisté pod dohledem SSSR. Termín okupace bych pro celé toto období sama nepoužila, Je zpravidla chápán spíše ve vojenských souvislostech (okupována sovětskou armádou byla ČSSR v letech 1968-1989).

Ke druhé světové válce neodmyslitelně patří i propaganda, ať už proruská, prozápadní či proněmecká. S propagandou ale Evropa bojuje i nyní. Jaké v ní vidíte největší nebezpečí? Jak moc se za těch uplynulých 70 let změnila?

Pro historika je termín propaganda nerozlučně spojen s každým primitivním ideologickým systémem, neřekla bych, že její podstata se proměňuje. Každá propaganda je založena na lžích a polopravdách, pořád je to snaha zbavit člověka (společnost) svobodného myšlení, diskuse, třeba i střetu názorů – v tom vidím její největší nebezpečí.

Druhá světová válka byl doposud největší konflikt, jaký lidstvo zažilo. Když vyjdete z historických zkušeností, je možné, že v některém současném konfliktu (ukrajinská krize, Islámský stát apod.) stojíme na pomezí podobně velkého konfliktu?

Z historických zkušeností lze odvodit pouze to, že každý následující vojenský konflikt je jiný (rozsahem ztrát téměř vždy větší) než předešlé Současné konflikty jsou samozřejmě velmi nebezpečné, protože ohrožují evropskou i celosvětovou stabilitu. Zatím snad nehrozí, že by přerostly v nový celosvětový konflikt, i když lokální ohniska terorismu či válečných konfliktů se nedaří eliminovat. V průběhu svého dlouhodobého vývoje všechny dosavadní střety kultur lidstvo jako celek přežilo, i když často s velkými ztrátami a proměnami.

Hodně diskutovaným tématem je návštěva prezidenta Miloše Zemana v Moskvě na oslavách konce války. Měl by podle Vás jet?

Pokud se opravdu jede poklonit hrdinství prostých lidí, které nás zbavilo režimu, jenž chystal zkázu naší civilizace, ohrožoval i národní existenci Čechů, pak to není třeba dramatizovat.

Evropou za nedlouho projede konvoj Nočních vlků, tedy ruských motorkářů mířících do Berlína uctít oběti války. Je to podle Vás důstojná oslava konce války, nebo spíše provokace?

Myslím že jde spíše o to, že Je to krajně nacionalistická organizace, spojená s propagandou, o jejímž nebezpečí jsme již hovořili. Svou jízdu sice spojuje s oslavami konce války, ale pokud se pokusí projet státy, které si to nepřejí, je to jistě možno chápat negativně. Částí ČR ostatně už projeli bez velké pozornosti obyvatel, např. na Ostravsku se jejich čtyři vyslanci zcela „ztratili" v záplavě vojenské techniky, která provázela oslavy výročí tzv. ostravsko-opavské operace.

Když byste měla jmenovat jednu osobnost, které si z období druhé světové války vážíte nejvíce, kdo by to byl a proč?

Je samozřejmě těžké vybrat jednu osobnost. Snad bych mohla jmenovat Winstona Churchilla pro jeho politický nadhled, případně amerického generála George Pattona. Byl to nejen nesmírně odvážný voják a výborný taktik, ale také člověk, který se nebál veřejně pronášet své provokativní, ale bohužel v mnohém pravděpodobné vize budoucnosti.

Jaký je podle Vás nejvýznamnější odkaz druhé světové války?

Obrovské varování a výzva pro lidstvo, aby hledalo cesty ke svému přežití.

Související

Prof. PhDr. Nina Pavelčíková, CSc. Katedra historie FF OU Ostrava Rozhovor

Máme se lépe než za komunismu? Ptali jsme se uznávané historičky, odpověď překvapí

ROZHOVOR - Ve čtvrtek 17. listopadu oslaví Česko Den boje za svobodu a demokracii. Připomene si tak 27. výročí od vypuknutí Sametové revoluce a pádu komunistického režimu u nás. Uznávaná profesorka PhDr. Nina Pavelčíková, CSc. z katedry historie filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě při této příležitosti v rozhovoru pro server EuroZprávy.cz popsala nejen zákoutí některých tehdejších akcí, ale i jejich důsledků a dopadů na společnost.

Více souvisejících

Nina Pavelčíková rozhovor

Aktuálně se děje

před 41 minutami

před 1 hodinou

Fotbal, ilustrační fotografie.

Prohra v Bělehradě byla poslední kapkou. Plzeň se rozloučila s trenérem Hyským

První trenérská změna v nové sezóně tuzemské fotbalové nejvyšší soutěži se uskutečnila v Plzni. Po nevýrazných výkonech z úvodních ligových kol a především po prohře 0:3 v úvodním zápase 4. předkola Evropské ligy na hřišti Crvene Zvezdy Bělehrad došla trpělivost tamnímu vedení, které odvolalo kouče Martina Hyského. Ten byl právě od začátku nového ročníku 2026/27 pod neustálým tlakem a bylo tak jen otázkou času, kdy k odvolání dojde. 

před 2 hodinami

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení

Ministerstvo práce a sociálních věcí se rozhodlo podat trestní oznámení kvůli příspěvkům, v nichž se kritika systému sociálně-právní ochrany dětí mění v osobní útoky, veřejné dehonestování nebo výroky, které mohou u konkrétních pracovníků vyvolat obavy o jejich bezpečnost. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě. 

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Další ztráta pro fotbalovou Spartu. Opora týmu Sörensen přestoupil do Kodaně

S úvodem sezóny poněkud netradičně pokračuje rozprodávání mužstva fotbalové Sparty. Po četných někdejších oporách týmu, jakými byli Jan Kuchta, Lukáš Haraslín či gólman Peter Vindahl, se s pražskou Letnou v nejbližších dnech s největší pravděpodobností rozloučí další takový fotbalista, na jehož výkonech stál sparťanský základ. Konkrétně se jedná o jednoho z mužů, který nosil kapitánskou pásku, dánského obránce Asgera Sörensena. Míří domů do Dánska, přesněji do FC Kodaň.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Dálnice, ilustrační fotografie.

V Česku se otevřel další úsek dálnice, která je alternativou k D1

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) otevřelo 6,2 kilometru dlouhý úsek dálnice D35 Ostrov – Vysoké Mýto v Pardubickém kraji. Oproti původním předpokladům je hotový i provizorní sjezd za tunelem Homole, který umožní napojit se na dálniční obchvat Vysokého Mýta. Cena stavby po valorizaci je 1,46 miliardy Kč bez DPH, většinu nákladů uhradí EU. Práce trvaly dva a čtvrt roku. Tunel Homole, který bude jako samostatná stavba součástí úseku, se řidičům otevře příští rok před létem.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Atletika, ilustrační fotografie.

Čeští atleti poprvé od roku 1938 nepřivezli z ME žádnou medaili. Přichází kritika od legend

Na nedávném atletickém mistrovství Evropy v anglickém Birminghamu nezískala česká výprava ani jednu medaili, což se stalo poprvé od roku 1938. Příčiny tohoto jednoznačně neúspěšného šampionátu se teprve budou hledat, na starost to bude mít především reprezentační šéftrenér českých atletů Pavel Sluka. Ten bude chtít od jednotlivých trenérů analýzu toho, proč se jim nepodařilo ve většině případů svým svěřencům načasovat ideálně formu. Mezitím se do výkonů českých atletů bez servítek pustily i dvě české atletické legendy Šárka Kašpárková a Ludmila Formanová.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Andrej Babiš

Máte to mimořádně náročné, řekl Babiš zemědělcům na Zemi živitelce

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v Českých Budějovicích zúčastnil letošního ročníku mezinárodního agrosalonu Země živitelka. Společně s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) jednal o aktuální situaci českého zemědělství, dopadech sucha na zemědělskou produkci i opatřeních na podporu domácích producentů. Předseda vlády si prohlédl expozice firem a diskutoval se zástupci zemědělských podniků.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Fotografie zachycuje bývalého generálního tajemníka SSSR Michaila Gorbačova v britském dokumentu stanice BBC.

Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO

V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.

včera

Na veřejnost unikla nahrávka, na níž se Vance vysmívá kanadskému premiérovi

Na veřejnost unikla nahrávka z privátní akce v New Yorku, na níž americký viceprezident JD Vance posměšně komentuje postoj Kanady v náročných obchodních jednáních. Vance na setkání s dárci prohlásil, že se kanadský premiér Mark Carney snaží před prezidentem Donaldem Trumpem vystupovat zbytečně tvrdě, přestože Ottawa v klíčových otázkách nakonec ustupuje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy