70. LET OD KONCE II. SVĚTOVÉ VÁLKY (Rozhovor) - Rusko podle mnoha historiků prosazuje své zájmy od dob carské monarchie až po současnou politiku Vladimira Putina stále podobnými mocenskými prostředky. Historička Nina Pavelčíková z katedry historie filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě upozorňuje, že Rusko je přes všechny zvraty ztělesněním diktátorských a mocenských ambicí. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz ale prozradila, že ani Spojené státy nejsou křišťálově čisté.
Co to pro vás znamená, když se řekne „konec druhé světové války"?
Z hlediska mého oboru - počátek období, kterému se odborně věnuji v celé řadě sledovaných témat. Vítězství Spojenců nad nacismem samozřejmě bylo nejvýznamnějším předělem dějin 20. stolertí. Znamenalo také konec největší evropské genocidy, která výrazně postihla i moji rodinu – po matce jsem židovského původu.
Uplynulo už 70 let, přesto je téma války stále aktuální – jakou má v současnosti dohru?
Nevím, zda se to dá pojmenovat jako dohra – z historického pohledu je 70 let velmi krátké období, ale platí samozřejmě také to, že současný stav společnosti se nedá pochopit bez znalosti minulých událostí. Vítězství znamenalo velké posílení mocenského postavení USA I SSSR, které zakrátko vedlo k bipolárnímu rozdělení světa a studené válce. Její důsledky přetrvávají, i když se vytvářejí nová ohniska nebezpečí a proměňují se i formy ozbrojených konfliktů – terorismus, lokální konflikty apod.
Jak se za těch uplynulých sedm dekád proměnila společnost?
V krátkém textu nelze posuzovat společnost z celosvětového hlediska; hodně se hovoří o procesu globalizace, ten je ovšem příliš komplikovaný, jeho dosah je těžké obecněji charakterizovat (v negativním, ale i pozitivním smyslu). Pokud se omezíme na české země, resp. střední Evropu, proměny společnosti samozřejmě výrazně ovlivnil další totalitární režim, obrovské zglajchšaltování nejen sociálních a společenských struktur, ale i způsobu myšlení a jednání početných vrstev obyvatelstva.
V reakci na druhou světovou válku vznikla řada organizací jako NATO, OSN a další. Jak dnes plní svoji funkci?
Domnívám se, že role OSN poněkud vyčpěla, rozhodně ona ani její charta lidských práv a další dokumenty, různé závěrečné akty setkání na nejvyšší úrovni se nepodařilo vždy úspěšně realizovat, nesplnily původní očekávání. Význam NATO podle mého názoru spočívá historicky především v tom, že jeho vznik provázel definitivní průlom amerického izolacionismu vůči Evropě V současné době představuje NATO pevnou záštitu pro země, o něž se rozšířilo po roce 1990. Pokud vím, další pokusy o vytváření různých paktů a společenství (SEATO, Varšavská smlouva, neutrální státy apod.) vesměs nedokázaly splnit své cíle.
Konec druhé světové války by se dal také označit jako poslední období, kdy stáli na jedné straně spojenci, tedy Západ, a Rusko. Od té doby mezi oběma póly panují větší či menší šarvátky. Čím si to vysvětlujete?
Rozdílností kultury a dlouhodobého politického i společenského vývoje. Řada historiků prokazuje, že Rusko od dob carské monarchie přes etapu komunistického režimu (zejména tuhého stalinismu ) v SSSR, v současnosti prostřednictvím politiky prezidenta Putina prosazuje své zájmy stále podobnými mocenskými prostředky. Nejen v mezinárodním ohledu, ale i vnitropoliticky je přes všechny zvraty vývoje ve 20. století jakýmsi ztělesněním nehybnosti, diktátorských a mocenských ambicí. Západ prošel obdobím modernizace, je ve svých proměnách mnohem dynamičtější, euroamerická společnost staví na principech občanských svobod a demokratických systémů moci (což neznamená, že se proti nim neprohřešuje, zásahy USA mimo Evropu byly často nešťastné a neúspěšné).
Jak hodnotíte poválečnou působnost Američanů v Evropě a Marshallův plán?
Jednoznačně pozitivně. Jak už jsem zmínila, skončil americký izolacionismus, USA a jejich evropští spojenci pochopili, že zničené Německo (ale vlastně i Japonsko a další poražené státy) je nutno podpořit pozitivními ekonomickými a politickými impulzy, které jejich další vývoj nasměrují ke vzájemné mírové spolupráci.
V poslední době se objevují názory, podle kterých osvobozením Československa Rudou armádou začala sovětská okupace. Co si o tom myslíte?
Domnívám se, že je to špatně, zjednodušeně pochopený výklad názorů části historiků soudobých dějin. Sama spojuji tyto výroky spíše se snahou vysvětlit, že jednotlivé historické epochy na sebe vždy nějakým způsobem navazují, následky nelze pochopit bez jejich příčin a historických souvislostí. ČSR se bezesporu dostala do sféry mocenských vlivů SSSR. Na nacistickou okupaci téměř bezprostředně navázal komunistický, totalitární režim sovětského typu, ale prosazovali jej naši komunisté pod dohledem SSSR. Termín okupace bych pro celé toto období sama nepoužila, Je zpravidla chápán spíše ve vojenských souvislostech (okupována sovětskou armádou byla ČSSR v letech 1968-1989).
Ke druhé světové válce neodmyslitelně patří i propaganda, ať už proruská, prozápadní či proněmecká. S propagandou ale Evropa bojuje i nyní. Jaké v ní vidíte největší nebezpečí? Jak moc se za těch uplynulých 70 let změnila?
Pro historika je termín propaganda nerozlučně spojen s každým primitivním ideologickým systémem, neřekla bych, že její podstata se proměňuje. Každá propaganda je založena na lžích a polopravdách, pořád je to snaha zbavit člověka (společnost) svobodného myšlení, diskuse, třeba i střetu názorů – v tom vidím její největší nebezpečí.
Druhá světová válka byl doposud největší konflikt, jaký lidstvo zažilo. Když vyjdete z historických zkušeností, je možné, že v některém současném konfliktu (ukrajinská krize, Islámský stát apod.) stojíme na pomezí podobně velkého konfliktu?
Z historických zkušeností lze odvodit pouze to, že každý následující vojenský konflikt je jiný (rozsahem ztrát téměř vždy větší) než předešlé Současné konflikty jsou samozřejmě velmi nebezpečné, protože ohrožují evropskou i celosvětovou stabilitu. Zatím snad nehrozí, že by přerostly v nový celosvětový konflikt, i když lokální ohniska terorismu či válečných konfliktů se nedaří eliminovat. V průběhu svého dlouhodobého vývoje všechny dosavadní střety kultur lidstvo jako celek přežilo, i když často s velkými ztrátami a proměnami.
Hodně diskutovaným tématem je návštěva prezidenta Miloše Zemana v Moskvě na oslavách konce války. Měl by podle Vás jet?
Pokud se opravdu jede poklonit hrdinství prostých lidí, které nás zbavilo režimu, jenž chystal zkázu naší civilizace, ohrožoval i národní existenci Čechů, pak to není třeba dramatizovat.
Evropou za nedlouho projede konvoj Nočních vlků, tedy ruských motorkářů mířících do Berlína uctít oběti války. Je to podle Vás důstojná oslava konce války, nebo spíše provokace?
Myslím že jde spíše o to, že Je to krajně nacionalistická organizace, spojená s propagandou, o jejímž nebezpečí jsme již hovořili. Svou jízdu sice spojuje s oslavami konce války, ale pokud se pokusí projet státy, které si to nepřejí, je to jistě možno chápat negativně. Částí ČR ostatně už projeli bez velké pozornosti obyvatel, např. na Ostravsku se jejich čtyři vyslanci zcela „ztratili" v záplavě vojenské techniky, která provázela oslavy výročí tzv. ostravsko-opavské operace.
Když byste měla jmenovat jednu osobnost, které si z období druhé světové války vážíte nejvíce, kdo by to byl a proč?
Je samozřejmě těžké vybrat jednu osobnost. Snad bych mohla jmenovat Winstona Churchilla pro jeho politický nadhled, případně amerického generála George Pattona. Byl to nejen nesmírně odvážný voják a výborný taktik, ale také člověk, který se nebál veřejně pronášet své provokativní, ale bohužel v mnohém pravděpodobné vize budoucnosti.
Jaký je podle Vás nejvýznamnější odkaz druhé světové války?
Obrovské varování a výzva pro lidstvo, aby hledalo cesty ke svému přežití.
Související
Máme se lépe než za komunismu? Ptali jsme se uznávané historičky, odpověď překvapí
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Domněnka se potvrdila. Tělo patří pohřešované ženě z Frýdku-Místku
před 56 minutami
"Věděl jsem, že pokud neotevřu dveře, všichni zemřou." První slova hrdinského pilota
před 1 hodinou
Turek se omluvil Hnutí Duha za to, že jej veřejně označil za parazity
před 2 hodinami
Navzdory rozsáhlým zraněním a masivní ztrátě krve cestující zachránil. Kapitán letadla FlyDubai se stal hrdinou
před 3 hodinami
Ukrajina pokračuje v útocích na ruské ropné rafinérie. Trumpovi se to nelíbí, veřejnosti ale neříká pravdu
před 4 hodinami
Kokpit letadla jako nedobytná pevnost? Incident v letadle FlyDubai může změnit letectví
před 4 hodinami
Netanjahu: Útočník z letadla prošel radikální islámskou indoktrinací, vykazoval sebevražedné úmysly
před 5 hodinami
Tennessee po nepovedené popravě zastavilo tresty smrti. Pikeová je ve vážném stavu
před 6 hodinami
Putin vyhrožuje Evropě použitím jaderných zbraní
před 7 hodinami
Předpověď počasí na víkend. Babí léto nekončí, volno si půjde užít venku
včera
Houbaři se učí sbírat neobvyklé druhy. Na horách jsou podmínky stále dobré
včera
Norimberský proces. Před 80 lety padly rozsudky
včera
Trump se rozhodnutí soudu nepodřídil. Novináře opět vyhodil
včera
Překvapení se nekoná. Babišova vláda ustála hlasování o nedůvěře
včera
O Turkovi stále není rozhodnuto. Babiš neví, jestli zůstane na ministerstvu
včera
Tragický útok nožem na slovenské základní škole má druhou oběť
včera
Stovky zadržených, desítky zraněných policistů. Ve Francii vypukly ostré protesty studentů
včera
Kyjev upravil systém reakce na ruské útoky, oznámil Zelenskyj. Nařídil okamžitou revizi
včera
Pikeová je po neúspěšné popravě v nemocnici. Co bude dál zatím nikdo neví
včera
Za plánovaným útokem na britskou leteckou základnu zřejmě stojí Írán
Britský premiér Andy Burnham oznámil, že existují silné indicie ukazující na zapojení Íránu do plánovaného útoku na britskou leteckou základnu využívanou americkou armádou. Podle jeho slov tyto informace podporují předchozí hodnocení Spojených států, podle nichž v celém incidentu figuroval zahraniční aktér. Případ zaměřený na základnu Královského letectva Fairford v západní Anglii je v současnosti předmětem rozsáhlého vyšetřování policie.
Zdroj: Libor Novák