ROZHOVOR | Diktátorské a mocenské Rusko? USA také nejsou bez viny, varuje historička

70. LET OD KONCE II. SVĚTOVÉ VÁLKY (Rozhovor) - Rusko podle mnoha historiků prosazuje své zájmy od dob carské monarchie až po současnou politiku Vladimira Putina stále podobnými mocenskými prostředky. Historička Nina Pavelčíková z katedry historie filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě upozorňuje, že Rusko je přes všechny zvraty ztělesněním diktátorských a mocenských ambicí. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz ale prozradila, že ani Spojené státy nejsou křišťálově čisté.

Co to pro vás znamená, když se řekne „konec druhé světové války"?

Z hlediska mého oboru - počátek období, kterému se odborně věnuji v celé řadě sledovaných témat. Vítězství Spojenců nad nacismem samozřejmě bylo nejvýznamnějším předělem dějin 20. stolertí. Znamenalo také konec největší evropské genocidy, která výrazně postihla i moji rodinu – po matce jsem židovského původu.

Uplynulo už 70 let, přesto je téma války stále aktuální – jakou má v současnosti dohru?

Nevím, zda se to dá pojmenovat jako dohra – z historického pohledu je 70 let velmi krátké období, ale platí samozřejmě také to, že současný stav společnosti se nedá pochopit bez znalosti minulých událostí. Vítězství znamenalo velké posílení mocenského postavení USA I SSSR, které zakrátko vedlo k bipolárnímu rozdělení světa a studené válce. Její důsledky přetrvávají, i když se vytvářejí nová ohniska nebezpečí a proměňují se i formy ozbrojených konfliktů – terorismus, lokální konflikty apod.

Jak se za těch uplynulých sedm dekád proměnila společnost?

V krátkém textu nelze posuzovat společnost z celosvětového hlediska; hodně se hovoří o procesu globalizace, ten je ovšem příliš komplikovaný, jeho dosah je těžké obecněji charakterizovat (v negativním, ale i pozitivním smyslu). Pokud se omezíme na české země, resp. střední Evropu, proměny společnosti samozřejmě výrazně ovlivnil další totalitární režim, obrovské zglajchšaltování nejen sociálních a společenských struktur, ale i způsobu myšlení a jednání početných vrstev obyvatelstva.

V reakci na druhou světovou válku vznikla řada organizací jako NATO, OSN a další. Jak dnes plní svoji funkci?

Domnívám se, že role OSN poněkud vyčpěla, rozhodně ona ani její charta lidských práv a další dokumenty, různé závěrečné akty setkání na nejvyšší úrovni se nepodařilo vždy úspěšně realizovat, nesplnily původní očekávání. Význam NATO podle mého názoru spočívá historicky především v tom, že jeho vznik provázel definitivní průlom amerického izolacionismu vůči Evropě V současné době představuje NATO pevnou záštitu pro země, o něž se rozšířilo po roce 1990. Pokud vím, další pokusy o vytváření různých paktů a společenství (SEATO, Varšavská smlouva, neutrální státy apod.) vesměs nedokázaly splnit své cíle.

Konec druhé světové války by se dal také označit jako poslední období, kdy stáli na jedné straně spojenci, tedy Západ, a Rusko. Od té doby mezi oběma póly panují větší či menší šarvátky. Čím si to vysvětlujete?

Rozdílností kultury a dlouhodobého politického i společenského vývoje. Řada historiků prokazuje, že Rusko od dob carské monarchie přes etapu komunistického režimu (zejména tuhého stalinismu ) v SSSR, v současnosti prostřednictvím politiky prezidenta Putina prosazuje své zájmy stále podobnými mocenskými prostředky. Nejen v mezinárodním ohledu, ale i vnitropoliticky je přes všechny zvraty vývoje ve 20. století jakýmsi ztělesněním nehybnosti, diktátorských a mocenských ambicí. Západ prošel obdobím modernizace, je ve svých proměnách mnohem dynamičtější, euroamerická společnost staví na principech občanských svobod a demokratických systémů moci (což neznamená, že se proti nim neprohřešuje, zásahy USA mimo Evropu byly často nešťastné a neúspěšné).

Jak hodnotíte poválečnou působnost Američanů v Evropě a Marshallův plán?

Jednoznačně pozitivně. Jak už jsem zmínila, skončil americký izolacionismus, USA a jejich evropští spojenci pochopili, že zničené Německo (ale vlastně i Japonsko a další poražené státy) je nutno podpořit pozitivními ekonomickými a politickými impulzy, které jejich další vývoj nasměrují ke vzájemné mírové spolupráci.

V poslední době se objevují názory, podle kterých osvobozením Československa Rudou armádou začala sovětská okupace. Co si o tom myslíte?

Domnívám se, že je to špatně, zjednodušeně pochopený výklad názorů části historiků soudobých dějin. Sama spojuji tyto výroky spíše se snahou vysvětlit, že jednotlivé historické epochy na sebe vždy nějakým způsobem navazují, následky nelze pochopit bez jejich příčin a historických souvislostí. ČSR se bezesporu dostala do sféry mocenských vlivů SSSR. Na nacistickou okupaci téměř bezprostředně navázal komunistický, totalitární režim sovětského typu, ale prosazovali jej naši komunisté pod dohledem SSSR. Termín okupace bych pro celé toto období sama nepoužila, Je zpravidla chápán spíše ve vojenských souvislostech (okupována sovětskou armádou byla ČSSR v letech 1968-1989).

Ke druhé světové válce neodmyslitelně patří i propaganda, ať už proruská, prozápadní či proněmecká. S propagandou ale Evropa bojuje i nyní. Jaké v ní vidíte největší nebezpečí? Jak moc se za těch uplynulých 70 let změnila?

Pro historika je termín propaganda nerozlučně spojen s každým primitivním ideologickým systémem, neřekla bych, že její podstata se proměňuje. Každá propaganda je založena na lžích a polopravdách, pořád je to snaha zbavit člověka (společnost) svobodného myšlení, diskuse, třeba i střetu názorů – v tom vidím její největší nebezpečí.

Druhá světová válka byl doposud největší konflikt, jaký lidstvo zažilo. Když vyjdete z historických zkušeností, je možné, že v některém současném konfliktu (ukrajinská krize, Islámský stát apod.) stojíme na pomezí podobně velkého konfliktu?

Z historických zkušeností lze odvodit pouze to, že každý následující vojenský konflikt je jiný (rozsahem ztrát téměř vždy větší) než předešlé Současné konflikty jsou samozřejmě velmi nebezpečné, protože ohrožují evropskou i celosvětovou stabilitu. Zatím snad nehrozí, že by přerostly v nový celosvětový konflikt, i když lokální ohniska terorismu či válečných konfliktů se nedaří eliminovat. V průběhu svého dlouhodobého vývoje všechny dosavadní střety kultur lidstvo jako celek přežilo, i když často s velkými ztrátami a proměnami.

Hodně diskutovaným tématem je návštěva prezidenta Miloše Zemana v Moskvě na oslavách konce války. Měl by podle Vás jet?

Pokud se opravdu jede poklonit hrdinství prostých lidí, které nás zbavilo režimu, jenž chystal zkázu naší civilizace, ohrožoval i národní existenci Čechů, pak to není třeba dramatizovat.

Evropou za nedlouho projede konvoj Nočních vlků, tedy ruských motorkářů mířících do Berlína uctít oběti války. Je to podle Vás důstojná oslava konce války, nebo spíše provokace?

Myslím že jde spíše o to, že Je to krajně nacionalistická organizace, spojená s propagandou, o jejímž nebezpečí jsme již hovořili. Svou jízdu sice spojuje s oslavami konce války, ale pokud se pokusí projet státy, které si to nepřejí, je to jistě možno chápat negativně. Částí ČR ostatně už projeli bez velké pozornosti obyvatel, např. na Ostravsku se jejich čtyři vyslanci zcela „ztratili" v záplavě vojenské techniky, která provázela oslavy výročí tzv. ostravsko-opavské operace.

Když byste měla jmenovat jednu osobnost, které si z období druhé světové války vážíte nejvíce, kdo by to byl a proč?

Je samozřejmě těžké vybrat jednu osobnost. Snad bych mohla jmenovat Winstona Churchilla pro jeho politický nadhled, případně amerického generála George Pattona. Byl to nejen nesmírně odvážný voják a výborný taktik, ale také člověk, který se nebál veřejně pronášet své provokativní, ale bohužel v mnohém pravděpodobné vize budoucnosti.

Jaký je podle Vás nejvýznamnější odkaz druhé světové války?

Obrovské varování a výzva pro lidstvo, aby hledalo cesty ke svému přežití.

Související

Prof. PhDr. Nina Pavelčíková, CSc. Katedra historie FF OU Ostrava Rozhovor

Máme se lépe než za komunismu? Ptali jsme se uznávané historičky, odpověď překvapí

ROZHOVOR - Ve čtvrtek 17. listopadu oslaví Česko Den boje za svobodu a demokracii. Připomene si tak 27. výročí od vypuknutí Sametové revoluce a pádu komunistického režimu u nás. Uznávaná profesorka PhDr. Nina Pavelčíková, CSc. z katedry historie filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě při této příležitosti v rozhovoru pro server EuroZprávy.cz popsala nejen zákoutí některých tehdejších akcí, ale i jejich důsledků a dopadů na společnost.

Více souvisejících

Nina Pavelčíková rozhovor

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Babiš odhalil, že mu volal americký prezident Trump

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pátek pochlubil, že mu během Vánoc zavolal americký prezident Donald Trump. Hovor se podle předsedy české vlády připravoval několik dní. Oba politici řešili válku na Ukrajině či současnou situaci v Evropě. 

před 2 hodinami

Reykjavík

Počasí jako v létě. Na Islandu zažili velmi neobvyklé Vánoce

V Česku nakonec o Vánocích zavládlo zimní počasí, alespoň co se teplot týká. Něco jiného zažili lidé k vlastnímu překvapení na Islandu. Maximální teploty na tomto ostrově šplhaly výrazně nad nulu, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Miloš Zeman

Zeman se opřel do Fialy, jeho vlády i prezidenta. Pavla ale zároveň i ocenil

Exprezident Miloš Zeman i letos přednesl vánoční poselství, ačkoliv od roku 2023 nevykonává žádnou politickou funkci. Bývalý vrcholný politik v televizním vystoupení na CNN Prima News kritizoval bývalého premiéra Petra Fialu či některé členy jeho kabinetu. Překvapil tím, že v jedné věci ocenil svého nástupce Petra Pavla. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Volodymyr Zelenskyj s předsedkyní Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou

Ukrajina jedná neustále. Zelenského čeká další setkání s Trumpem

Američané i o Vánocích pokračují v diplomatických jednáních o míru na Ukrajině. Potvrzují to slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který ve čtvrtek mluvil s americkým speciálním vyslancem Stevem Witkoffem. Zelenskyj oznámil, že by se měl brzy opět setkat s Donaldem Trumpem. 

před 10 hodinami

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Dívka z Olomoucka zastřelila matku. Hrozí jí až výjimečný trest

Z případu vraždy v Bohuňovicích v Olomouckém kraji je nevídaná rodinná tragédie. Teenagerka podle závěrů vyšetřování zastřelila matku a postřelila otce, přičemž čin kvůli majetkovému prospěchu naplánovala se svým partnerem. Oběma hrozí až výjimečný trest. 

před 11 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj

Lidé si přejí, aby původce zla zemřel, vzkázal Zelenskyj ve vánočním projevu Putinovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém vánočním projevu vyslal světu i Kremlu velmi silný vzkaz, ve kterém se zdánlivě vyjádřil k osudu Vladimira Putina. V emotivním videu Zelenskyj prohlásil, že i když Rusko přineslo Ukrajině nesmírné utrpení, nedokázalo zlomit jednotu ani víru ukrajinského národa. V narážce na ruského vůdce uvedl, že v myslích mnoha lidí dnes rezonuje jediné přání, aby onen původce zla zahynul, ačkoliv v modlitbách k Bohu Ukrajinci žádají o něco vyššího – o mír, za který bojují a který si zaslouží.

včera

Donald Trump

Nejvlivnější osobou v Evropě je Trump, ukazuje prestižní žebříček

Prestižní magazín Politico zveřejnil novou edici svého tradičního seznamu POLITICO 28, který predikuje, kdo bude mít v roce 2026 největší slovo v evropském politickém prostoru. Žebříčku letos dominuje postava, která nepůsobí přímo v Evropě, ale její kroky mají na kontinent zásadní dopad. První místo obsadil americký prezident Donald Trump, jehož vliv autoři přirovnávají k „transatlantické rázové vlně“, schopné okamžitě změnit politický kurz celého regionu.

včera

včera

Vojenská přehlídka čínské armády

Pentagon: Čína v roce 2027 rozpoutá válku s Tchaj-wanem

Nová výroční zpráva Pentagonu o čínské vojenské síle přináší znepokojivé varování ohledně rostoucích ambicí Pekingu v indo-pacifickém regionu. Podle dokumentu zveřejněného ve středu čínská lidová armáda (PLA) cíleně směřuje k tomu, aby byla již v roce 2027 plně připravena k invazi na Tchaj-wan.

včera

Izraelské ozbrojené složky

Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause

V izraelském městě Haifa došlo během oslav Štědrého dne k incidentu, při kterém policie zatkla palestinského muže převlečeného za Santa Clause. Podle lidskoprávních organizací vtrhli policisté na vánoční večírek, akci předčasně ukončili a kromě muže v kostýmu zadrželi také dýdžeje a pouličního prodejce.  

včera

Anna Fernstädtová

Předvánoční úspěchy českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám

Možná je to až příznačné, že nečekané a velké úspěchy českých zimních sportovců přišli na řadu v předvánočním čase. Dali tím tak českým fanouškům vánoční dárek a naději, že Zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d´Ampezzo, které se budou konat příští rok v únoru. Tím nejvýraznějším úspěchem posledních dní je ten ze strany alpského lyžaře Jana Zabystřana, který v pátek 19. prosince zaznamenal první výhru pro jakéhokoli mužského českého reprezentanta v super-G v rámci Světového poháru, když ve Val Gardeně jako devětadvacátý startující nečekaně celý závod vyhrál. Stoupající formu potvrzuje v těchto dnech i snowboardistka Zuzana Maděrová, která získala v paralelním slalomu v Davosu stříbro. Skeletonistka Anna Fernstädtová taktéž vybojovala v korytu v lotyšské Siguldě o posledním víkendu stříbro a v českých úspěších se neztratila ani skokanka na lyžích Anežka Indráčková, která parádí vstup do olympijské sezóny vylepšila rekordním skokem.

včera

Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken

Zpráva jak z čistého nebe přišla jen den před Štědrým dnem z norského biatlonového týmu. V pouhých 27 letech totiž zemřel talentovaný biatlonový závodník Sivert Bakken a to navzdory tomu, že ještě v neděli závodil v rámci Světového poháru ve francouzském Annecy. Biatlonista, jenž v roce 2022 získal malý křišťálový glóbus, byl nalezen mrtvý v hotel v Itálii, kde byl s týmem na reprezentačním tréninkovém kempu.

Zdroj: David Holub

Další zprávy