Před 70 lety byl poražen fašismus. Další konflikt se blížil...

Poslední výstřely ale padly až o několik dní později, například u Milína ve středních Čechách se bojovalo ještě 11. května, v Jugoslávii se německé síly vzdaly až 15. května.

Teprve 4. září 1945 kapitulovala poslední německá jednotka, meteorologové na Špicberkách. O dva dny dříve přitom podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci i dlouho vzdorující Japonsko, otřesené atomovým bombardováním měst Hirošima a Nagasaki a také dlouho odkládaným vstupem Sovětského svazu do války na Dálném východě.

Zdroj: YouTube

Počet obětí druhé světové války se značně liší, většina historiků se přklání k číslu 60 milionů, z čehož 20 milionů připadá na vojáky a 40 milionů na civilisty. Nejvážnější ztráty utrpěl Sovětský svaz, který přišel o 27 milionů lidí. Procentuálně nejvyššími ztrátami bylo stiženo Polsko, které pozbylo téměř pětinu své předválečné populace. Ze souhrnného počtu obětí tvořili přibližně 83 % příslušníci spojeneckých států a 17 % obyvatelé zemí účastnících se konfliktu na straně Osy. Odhaduje se, že v nacistických koncentračních táborech zahynulo asi 12 milionů civilistů.

Počet obětí nacismu z celé Československé republiky za léta 1939–1945 celkem 360 000 lidí. Toto číslo bývá někdy zpochybňováno. Podle posledních bádání historiků Vojenského ústředního archívu v Praze činí počet obětí německého nacismu zhruba 343 tisíc osob.

Celkové škody jsou odhadovány na čtyři biliony amerických dolarů – přímé válečné náklady byly stanoveny na 900 miliard amerických dolarů. Válka se přímo či nepřímo dotkla valné většiny lidstva – odhady se blíží až osmdesáti procentům veškerého lidstva žijícího v té době na Zemi.

Vítězství demokracie dávalo Západu naději, že se situace zlepší i v SSSR. Tak se ale nestalo a Stalin dokonce represe ještě vyostřil. Navíc se vliv Sovětského svazu a komunistického režimu rozšířil. Jednalo se o území, které bylo osvobozeno Rudou armádou, výjimkou bylo Rakousko, Finsko a částečně Jugoslávie.

Druhá světová válka změnila politickou mapu světa. Po jejím skončení se vytvořily dva mocenské bloky, v jejichž čele stály dvě supervelmoci – Sovětský svaz na straně jedné a Spojené státy americké na straně druhé. Obě supervelmoci disponovaly atomovou bombou (USA 1945, SSSR 1949) a později také vodíkovou bombou (USA 1952, SSSR 1953). Obě strany si byly vědomy síly svých nových zbraní, a tak se snažily vyhnout se „ostré" válce. Pojem "železná opona" použil poprvé Winston Churchill  v březnu 1946 při projevu v americkém Fultonu.