Dva stateční z Bruselu: Sobotka a Fico vedli bouřlivou debatu o uprchlících

Brusel - Debata o migrantech se na summitu v Bruselu protáhla ze čtvrtka až do dnešních ranních hodin. Byla velmi tvrdá a bouřlivá. Na tiskové konferenci před začátkem druhého jednacího dne to řekli premiéři ČR a SR Bohuslav Sobotka a Robert Fico. O nevybíravém a obtížném rokovaní se zmiňují i další politici.

"Jednání bylo nesmírně tvrdé, šli jsme až na hranu toho, co bylo možné během včerejšího jednání prosadit a dosáhnout, aniž by se jednání Evropské rady rozpadlo," uvedl Sobotka.

Kromě ČR a Slovenska byly proti povinnému přerozdělování uprchlíků i zbylé dvě země visegrádské čtyřky, tedy Polsko a Maďarsko, ale také pobaltské státy, Bulharsko nebo Španělsko. Velkými zastánci povinných kvót naproti tomu byla Itálie či Německo.

Ráno jsem poděkoval premiérům V4.Kdybychom včera nevytrvali,byly by tu dnes povinné kvóty a zítra trvalý mechanismus přerozdělování migrantů

— Bohuslav Sobotka (@SlavekSobotka) 26. Červen 2015

"Včera jsme jako dva stateční... absolvovali velmi těžkou, bouřlivou diskusi... Evidentně byla snaha, aby Evropská rada přijala dokument, který by znamenal povinné kvóty pro členské státy EU," popsal Fico sedmihodinové jednání, které skončilo až dnes nad ránem.

"Nikdo nebude přikazovat Slovenské republice, kolik a jakých migrantů má přijmout... Bude to naše svobodné rozhodnutí," dodal. Nikdy v celé své politické akriéře prý nebyl Fico pod takovým tlakem jako včera. Sobotka věří, že dojednaný koncensus je urdžitelný i do budoucnosti. 

Premier nehajil v Bruselu zajmy obcanu, ale tvari se jako vitez. Vysledkem jednani je, ze do CR prijede vice uprchliku, nez bylo planovano.

— Petr Fiala (@P_Fiala) 26. Červen 2015

Opoziční politici ale nadšení českého a slovenského premiéra nesdílí. "Premiér nebyl schopen vyjednat podmínky, za nichž si uprchlíky budeme moci tzv. dobrovolně vybírat. Vyberou je za nás bruselští úředníci," komentoval výsledky jednání předseda ODS Petr Fiala. 

Kladně naopak hodnotí dohodu předseda Svobodných a europoslanec Petr Mach. "Jsem rád, že šílený návrh Evropské komise na povinné kvóty na jednání premiérů zemí EU neprošel. Svobodní důrazně vyzývají premiéra Sobotku, aby si ani při dalších jednáních nenechal vnutit tzv. dobrovolné kvóty, protože se obáváme, že dobrovolnost by ze strany EU mohla opět přerůst v nátlak, a pro takový krok neexistuje podpora veřejnosti," uvedl.

Podle italských médií byla diskuse o uprchlících velice nevybíravá a o to, zda má přerozdělování migrantů být dobrovolné či povinné, se vedl ostrý spor. Odpor proti kvótám ze strany zemí střední a východní Evropy a Pobaltí nesl úkorně zejména italský premiér Matteo Renzi. "Pokud je toto vaše představa Evropy, tak si ji nechte. Buď tady je solidarita, nebo nás jen okrádáte o čas," citovali jeho slova z uzavřeného jednání italští novináři. Do tvrdé výměny názorů se pak zapojila i litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová, která údajně Řím obvinila, že nutí nést všechny unijní země odpovědnost za vlastní selhání v oblasti migrační politiky.

"Byla to velmi obtížná a nepříjemná diskuse... Chceme, aby se s námi jednalo s respektem a ne aby se na nás tlačilo... Solidarita se nedá vynutit silou," komentovala dnes Grybauskaitéová průběh debaty. Opačný pohled na věc prezentoval belgický premiér Charles Michel, podle nějž "pro několik zemí bylo obtížné být skutečně solidární".

Související

Ilustrační fotografie.

EU zpřísňuje Ukrajincům podmínky pro dočasnou ochranu. Problém hrozí zejména mužům

Ukrajinským mužům, kteří nesplnili vojenskou povinnost, nastávají krušné časy. Pokud dorazí do některého z členských států EU, už nebudou mít nárok na udělení dočasné ochrany. Bylo totiž zveřejněno nové rozhodnutí Rady EU, které upravuje podmínky pro udělování dočasné ochrany a zároveň ji prodlužuje. Informovalo o tom ministerstvo vnitra.
Uprchlíci, ilustrační fotografie

Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět

Španělské území Ceuta se v minulých dnech stalo dějištěm jedné z nejrozsáhlejších migračních krizí v historii. Odhaduje se, že se z marockého území pokusilo do této španělské enklávy proniknout na padesát tisíc lidí, což představuje více než dvě třetiny jejího běžného obyvatelstva. Dramatický průběh událostí na hranicích si vyžádal desítky lidských životů a vyvolal rozsáhlé humanitární i politické napětí.

Více souvisejících

uprchlíci Bohuslav Sobotka Robert Fico

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Policie ČR

V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění

V pátek odpoledne došlo v Tanvaldu v ulici Horská k vážnému incidentu, při kterém útočník napadl lidi nožem. Zásah záchranářů a policie si vyžádal ošetření čtyř zraněných osob, přičemž tři z nich utrpěly těžká poranění.

před 1 hodinou

Bílý dům, Washington D.C., USA

Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu

Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Páteční rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

před 6 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

před 8 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

před 9 hodinami

Sklad Wildberries pod útokem

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

před 10 hodinami

Thajsko

Thajskem otřásl krvavý incident. Student zabil nejméně šest lidí

Thajskem v pátek otřásl mimořádně krvavý incident, když mladistvý střelec zaútočil na střední škole v provincii Nonthaburi na předměstí Bangkoku. Podle vyjádření policie začalo násilné řádění poté, co podezřelý čtrnáctiletý chlapec údajně usmrtil své prarodiče v jejich domě a následně zamířil do vzdělávací instituce. 

před 11 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům

Ukrajinská města čelí stále intenzivnějším úderům ze strany ruských ozbrojených sil, které naplno využívají zranitelnosti místní protivzdušné obrany. Moskva totiž v posledních měsících masivně sází na balistické rakety. Tyto zbraně dopadají na hustě obydlené oblasti s minimálním nebo dokonce žádným varováním předem, což civilnímu obyvatelstvu dává jen pramalou šanci se včas ukrýt.

před 13 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Doživotí. Němci odsoudili Afghánce, který loni vraždil v Mnichově

Německý soud poslal pětadvacetiletého Afghánce na doživotí do vězení za loňský tragický útok na demonstraci odborů v Mnichově. Dospělá žena a dítě nepřežily, další desítky lidí utrpěli zranění. O soudním rozhodnutí informovala DW

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy