Černé vyhlídky: Zde jsou možné scénáře po řeckém referendu

Pád řecké vlády, výjimečný stav nebo tištění vlastních peněz. Takové možné scénáře očekávají analytici poté, co Řekové v nedělním referendu řekli "ne" úsporám a reformám. "Jako hlavní scénář vidíme situaci, kdy Evropa bude vyčkávat. Řecko se bude mezitím škvařit v oleji, který si samo navařilo. Situace v Řecku začne být možná již od dnes dramatická," předpokládá analytik společnosti Trim Broker Ronald Ižip.

Podle něj tak Řecko může smutnit, protože jeho šance na setrvání v eurozóně klesly na 20%. "Až tento týden se ukáže pravá tvář řeckého premiéra, který ve své kampani sliboval, že už v pondělí bude s věřiteli dohoda a od úterý se otevřou banky. Je téměř jisté, že lhal, aby vyhrál," doplnil Ižip s tím, že pro Řecko bude mít ale tato výhra trpkou příchuť, uvedl portál tvnoviny.sk.

Možné scénáře po řeckém referendu

Řecká ekonomika má totiž vážné problémy. Analytici očekávají několik scénářů, které by se mohly v zemi udát. Tím prvním je, že věřitelé ustoupí. "Syriza má jednoznačný mandát a už ustupovat nebude. Dohodu zcela nevylučuji, možná dostanou věřitelé rozum a uvědomí si, že Brusel by měl více poslouchat voliče, nebo se skutečně může stát, že periferní dluhopisy zkolabují, vidím to ale jako méně pravděpodobný scénář," předpokládá analytik X-Trade Brokers Kamil Boros.

Druhou pravděpodobnější možností podle něj je, že nikdo neustoupí a řecké banky zůstanou zavřené. "Řecká vláda zřejmě nebude zpočátku chtít vystoupit z eurozóny, a tak se do několika dnů nastartuje paralelní oběh. Ten začne buď tehdy, když bankám dojde zcela hotovost, nebo když vládě dojdou eura a nebude mít čím platit důchody a platy," míní Boros .

Pokud se banky do pár dní neotevřou, podle analytiků v zemi začne skutečná krize. Na řadě je ještě Evropská centrální banka (ECB), která by mohla zvýšit pomocnou likviditu řeckým bankám. "ECB to ale sotva udělá, protože už nyní ELA dosahuje své hranice," podotkl Ižip. Podle něj by ECB pomohla pravděpodobně řeckým bankám pouze v případě, že se Řecko dohodne s eurozónou.

Více ministrů financí eurozóny se však vyjádřilo, že momentálně neexistuje žádný základ, na kterém by se dala dohoda stavět. "Řekové mohou už za pár dní zjistit, že banky jsou stále zavřené, obchody jsou prázdné a stát nemá čím platit důchody a mzdy. Lidé vyjdou do ulic. Vláda padne. Evropa poskytne Řecku překlenovací úvěr, aby přežilo. Budou se konat nové volby a zvítězí proreformní strany. Řecko zůstane v eurozóně, "říká o dalším scénáři možného vývoje Ižip.

Odchod z eurozóny

I podle Borose může být možnost vybírat si peníze z bank v zemi výrazně omezena a bude tak pokračovat tlak na vystoupení země z eurozóny. "Pokud nebudou nová jednání s věřiteli vést nikam, tak se jednoho dne Řekové rozhodnou zavést si trvalou vlastní měnu. Vyhodit je z eurozóny, pokud vím, moci nebudou, takže to budou muset udělat sami. Určitě to bude lepší než paralelní měna, neboť pak se alespoň bude moci Řecko po určité normalizaci účastnit přeshraničním toku zboží, služeb a peněz, "doplnil Boros.

I podle analytičky České spořitelny Marie Valachyové se po víkendovém referendu zvýšily šance, že Řecko zbankrotuje a opustí eurozónu. "Tento scénář se nám jeví jako pravděpodobnější než dohoda o novém záchranném balíku. Evropští lídři totiž nemusí souhlasit s odepsáním řeckého dluhu a zároveň se setrváním země v eurozóně, zejména pro obavy o podobný přístup dalších zemí," tvrdí Valachyová.

Podle jejích slov, pokud se Řekové nedohodnou s věřiteli na dalším balíku pomoci, země nebude schopna 20. července tohoto roku splatit půjčku ECB, která by přestala poskytovat Řecku nouzovou likviditu. Řecko by tak podle Valachyová muselo přijmout novou měnu, neboť by nemělo dost eur na zachování fungování krajiny.

"Modifikovaná verze tohoto scénáře je dočasné zavedení paralelní měny. Technicky by Řecko zůstalo v eurozóně, ale muselo by pro nedostatek likvidity zavést vlastní měnu, která by hned vůči euru devalvovala. Dalo by se nadále platit eurem," vysvětlila Valachyová.

Zda Řecko dostane třetí balík pomoci, je zatím otázkou. Podle analytiků je to ale méně pravděpodobný scénář. "Vyjádření věřitelů byly v posledních týdnech tvrdé, čili nenaznačovaly ochotu ustoupit ani v případě negativního výsledku referenda. Navíc, vývoj na finančních trzích nevytváří na věřitelů tlak k ústupkům," dodal Boros.