Brusel - Dnes se konalo mimořádné jednání velvyslanců zemí NATO o situaci v Turecku. O schůzku požádala Ankara po sérii teroristických útoků z posledních dní. Šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg prohlásil, že nemůže být tolerován či ospravedlňován žádný projev terorismu.
V Turecko roste počet teroristických útoků a Ankara zareagovala nejen sérií leteckých úderů na organizaci Islámský stát (IS), ale také útoky na tábory zakázané Strany kurdských pracujících (PKK).
"Vítám posílení tureckého úsilí v boji s Islámským státem," řekl Stoltenberg. Připomněl, že Turecko už přispívá k výcviku umírněných sil v Sýrii a nese velkou tíži uprchlické krize, kterou vyvolala několikaletá syrská občanská válka.
Turecká strana podle Stoltenberga na dnešní schůzce nepožádala o dodatečnou alianční vojenskou přítomnost. "Všichni víme, že Turecko je spolehlivý spojenec. Má schopné ozbrojené síly, druhou největší armádu v alianci," poznamenal generální tajemník NATO.
Závěrečné prohlášení z dnešního jednání se ani slovem nezmiňuje o souběžných tureckých útocích na tábory zakázané PKK. "Řada spojenců nabádala k proporcionalitě a určité uměřenosti ve vojenské odvetě proti PKK a zároveň někteří apelovali na zachování mírového procesu," uvedl Jiří Šedivý, český velvyslanec při NATO.
Také podle dalších nejmenovaných představitelů NATO část zemí na velvyslaneckém jednání zdůrazňovala potřebu pokračování mírového procesu, do kterého ostatně sama Ankara od roku 2012 velmi investovala, a proporčnosti tureckého postupu. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes ale - přesně v době, kdy velvyslanci aliance v Bruselu jednali - pokračování mírového procesu s kurdskými povstalci vyloučil.
Článek čtyři Washingtonské smlouvy, o který Turecko svolání schůzky opřelo, zmiňuje potřebu společných konzultací v případě, že kterákoliv z členských zemí NATO cítí ohrožení své územní celistvosti, politické nezávislosti či bezpečnosti. Dnes se tak stalo popáté v historii aliance, naposledy si konzultace loni vyžádalo Polsko kvůli vývoji na Ukrajině.
Případné zřízení nárazníkové zóny podél syrsko-turecké hranice, o které nyní hovoří turecká strana, je podle představitelů NATO záležitostí této země a Spojených států. Také podle Stoltenberga není aliance součástí plánu, na kterém se Turecko dvoustranně dohodlo s USA. Na zřízení asi 100 kilometrů dlouhé a 40 kilometrů široké zóny se Ankara minulý týden dohodla s Washingtonem.
Související
Nový vzkaz mladého Chameneího. Otce označil za mučedníka
NATO sestřelilo další íránskou raketu mířící do Turecka
Turecko , NATO , Islámský stát (IS)
Aktuálně se děje
před 24 minutami
Každý student se bude učit střílet. Lotyšsko kvůli Rusku zavádí povinný vojenský výcvik pro střední školy
před 1 hodinou
Česko zůstane bez ochrany? Trump chce členům NATO neplnícím závazky sebrat právo na aktivaci článku 5
před 2 hodinami
Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv
před 4 hodinami
Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem
před 5 hodinami
Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži
před 6 hodinami
Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka
před 7 hodinami
Dnes v noci začne platit letní čas. Ručičky se posunou o hodinu dopředu
před 8 hodinami
Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko
před 9 hodinami
Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi
před 11 hodinami
Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení
včera
Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích
včera
Tři roky se čekalo. Babiš obnovuje společná vládní jednání se Slováky
včera
ČT se obává kolapsu. Lidé přijdou o StarDance, varuje Grolich
včera
Trump oznámil, kdy pojede do Číny. Návštěvu odložil kvůli válce s Íránem
včera
Tak zaúřadovalo zimní počasí. Na východě napadly desítky centimetrů sněhu
včera
Konec střídání času na obzoru. Zdechovský věří, že EU se brzy dohodne
včera
Ruská státní pokladna se tenčí. Putin vyzval oligarchy, aby podpořili obranný rozpočet země
včera
V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi
včera
Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky
včera
Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka
Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.
Zdroj: Libor Novák